Pražské jaro a okupace, nekomunistické tradice a bezpečnostní aparát
Oběti vojsk Varšavské smlouvy v Československu v roce 1968
Koordinátoři projektu: Mgr. Milan Bárta
Jedním z hlavních dlouhodobých výstupů badatelského projektu Pražské jaro a okupace, nekomunistické tradice a bezpečnostní aparát je a přibližující osudy lidí, kteří zahynuli v souvislosti se vstupem a pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.
Jedním z hlavních dlouhodobých výstupů badatelského projektu Pražské jaro a okupace, nekomunistické tradice a bezpečnostní aparát je publikace a veřejná výstava přibližující osudy lidí, kteří zahynuli v souvislosti se vstupem a pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968.
Publikace je složena ze tří základních částí. Úvodní studie z obecného hlediska přibližuje problematiku srpnové okupace se zaměřením na kriminalitu cizích vojáků, na postavení a proměny pozice československých orgánů při vyšetřování a potírání trestné činnosti příslušníků okupačních armád a na odškodňování obětí nebo pozůstalých po nich. Zřetel je kladen také na reakce československých a zahraničních sdělovacích prostředků na oběti na životech, způsobené škody, vývoj způsobu informování veřejnosti o jednotlivých případech v souvislosti s postupnou „normalizací“ situace v Československu a na spontánní reakce veřejnosti, politiků a společenských organizací na tyto události.
V hlavní části jsou zpracovány osudy lidí, kteří přišli o život na území Československa v souvislosti se vstupem vojsk Varšavské smlouvy v období od 21. srpna 1968 do 31. prosince 1968. Jsou zde zahrnuty nejen oběti přímého násilí (zpravidla střelby), ale také dopravních nehod a jiných tragických událostí s účastí okupačních vojáků.
Tato část je členěna místně podle jednotlivých lokalit, v nichž došlo k četným ztrátám na životech (Praha, Liberec, Košice, Prostějov, Brno atd.). Jednotlivé kapitoly obsahují obecnou část (například popis obsazování Prahy), do níž jsou zasazeny medailony příslušných obětí. Text doplňuje několik desítek fotografií ze soukromých sbírek, Archivu bezpečnostních složek a dalších institucí.
Jednotlivých medailony přinášejí:
- jméno a příjmení oběti
- datum a místo narození
- datum a místo úmrtí, místo pohřbu
- fotografie (pokud možno portrétní)
- vzdělání – povolání
- rodinný stav
- místo trvalého pobytu
- politická příslušnost a společenská angažovanost (členství v politických stranách, společenských organizacích, případná účast na protirežimních a protiokupačních aktivitách či demonstracích)
- popis události (úmrtí)
- dobové vyšetřování
- dobové odškodnění, dopady na pozůstalé
- dobový mediální a společenský ohlas
- reflexe případu po r. 1989 (památník, pojmenování ulice apod.)
- odkazy na prameny a literaturu k případu
Nejdůležitější prameny a literatura:
- Národní archiv ČR, fond Generální prokuratura (neuspořádáno)
- Národní archiv ČR, fond Úřad předsednictva vlády
- Národní archiv ČR, Předsednictvo ÚV KSČ 1966–1971
- Archiv bezpečnostních složek, fondy okresních a krajských správ SNB
- Vojenský historický archiv, fond Zmocněnec vlády ČSSR pro záležitosti dočasného pobytu sovětských vojsk v ČSSR
- …a lidi křičeli pamatuj! Práce, Praha 1969.
- BENČÍK, Antonín: Operace „Dunaj“. Vojáci a Pražské jaro 1968. Studie a dokumenty. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv. 18. ÚSD, Praha 1994.
- BENČÍK, Antonín: Sovětská vojska v Československu a „mírové úsilí“ SSSR 1968–1973. Ústav pro soudobé dějiny, Praha 1995.
- BENČÍK, Antonín, DOMAŇSKÝ, Josef: 21. srpen 1968. Delta, Praha 1990.
- BENČÍK, Antonín – NAVRÁTIL, Jaromír – PAULÍK, Jan: Vojenské otázky československé reformy 1967–1970: vojenská varianta řešení čs. krize 1967–1968. Prameny k dějinám československé krize 1967–1970, díl 6/1. Ústav pro soudobé dějiny, Brno 1996.
- BENČÍK, Antonín – PAULÍK, Jan – PECKA, Jindřich: Vojenské otázky československé reformy 1967–1970: srpen 1968 – květen 1971. Prameny k dějinám československé krize 1967–1970, díl 6/2. Ústav pro soudobé dějiny, Brno 1999.
- BENČÍK, Antonín – PECKA, Jindřich: Varšavská čtyřka proti Československu 1968. Ústav pro soudobé dějiny, Praha 1998.
- BLAŽEK, Petr – KAMINSKI, Lukasz – VÉVODA, Rudolf (eds.): Polsko a Československo v roce 1968. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, Varšava, 4.–5. září 2003. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2006.
- BŘEČKA, Jan – SEČKÁŘOVÁ, Věra: Brno v srpnu 1968 a 1969. Magistrát města Brna, Brno 2004.
- FAJMON, Hynek (ed.): Sovětská okupace Československa a její oběti. Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno 2005.
- KRATOCHVÍL, Jan: Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Společnost pro kulturu a dialog K2001, Brno 2001.
- MADRY, Jindřich: Sovětská okupace Československa, jeho normalizace v letech 1969–1970 a role ozbrojených sil. Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, sv.16. ÚSD, Praha 1994.
- PAULÍK, Jan: Legalizace pobytu části sovětských intervenčních vojsk – uzavření smlouvy o podmínkách jejich tzv. dočasného pobytu v Československu. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1995.
- PECKA, Jindřich: Odsun sovětských vojsk z Československa 1989–1991. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.
- PECKA, Jindřich: Sovětská armáda v Československu 1968–1991. Chronologický přehled. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.
- Sedm pražských dnů 21.–27. srpen 1968, Dokumentace. Academia, Praha 1990.
- VALENTA, Jiří: Sovětská intervence v Československu 1968. Svoboda, Praha 1991.
Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení
Na knihu Oběti okupace. Československo 21. 8. – 31. 12. 1968 navázala publikace Demonstrace v Československu v srpnu 1969 a jejich potlačení věnovaná událostem, ke kterým došlo v srpnu 1969 a které symbolizovaly faktický konec Pražského jara.
Okupace v srpnu 1968 vyvolala vlnu odporu u velké části čs. veřejnosti i státního a stranického vedení. Postupně byly oklešťovány výdobytky Pražského jara a politika stranických špiček se stále více vracela k sovětskému modelu vedení. V dubnu 1969 se do čela komunistické strany dostal Gustáv Husák, který s sebou přinesl kurs tzv. realistické politiky. Jeho pozice nebyla snadná. Měl proti sobě nejen veřejnost a zbytky reformistů, ale i konzervativní skalní přívržence Moskvy, kterým se jeho postup zdál příliš mírný. Nové Husákovo vedení si uvědomovalo, že v srpnu 1969 dojde k rozhodujícímu střetu se skupinami, které s nastoupeným politickým kurzem nesouhlasí a o prověření jeho koncepce realistické politiky spojené s postupným odbouráváním výsledků reformního procesu. Přesvědčivá porážka případných protestů by Husákovu pozici výrazně posílila jak na domácí politické scéně, tak v očích Moskvy. Většina společnosti sice stále s Husákovou politikou nesouhlasila, byla však již unavena, znechucena a zastrašena natolik, že se odmítala na připravovaných akcích podílet. Protesty a demonstrace v srpnu 1969 se tak omezily na některá velká města, především v tehdejší České socialistické republice. Většinou to byla místa, kde se okupace o rok dříve setkala se silným odporem a vyžádala si oběti na životech čs. občanů. Protesty proti okupaci se tak kombinovaly s vyjádřením nesouhlasu s politikou nového komunistického vedení. V srpnu 1969 přitom už naděje na možný zvrat poměrů byla nepatrná.
Demonstrace byly brutálně potlačeny silami bezpečnosti, armády a Lidových milicí a v nastávajících dvaceti letech se podařilo normalizačnímu režimu udržet veřejnost mimo politické dění. Komunistické vedení se však po srpnu 1969 postupně ocitalo ve stále silnější izolaci. Stranu a stát řídila úzká skupina nejvyšších stranických elit, kterou události srpna 1969 spojovaly a nutily je udržovat nastolený konzervativní kurz, který ale vedl k politické a ekonomické stagnaci a v listopadu 1989 k pádu komunistického režimu v Československu.
Kniha je rozčleněna do devíti kapitol. První tři kapitoly zasazují srpnové události roku 1969 do komplexního rámce tehdejší dění a nastiňují situaci předcházející tomuto velkému vystoupení čs. veřejnosti. Další čtyři kapitoly (čtvrtá až sedmá) tvoří vlastní jádro publikace a jsou založeny převážně na archivních materiálech. Zachycují průběh nepokojů a střetů v Praze, Brně, Liberci a jinde v ČSSR v průběhu srpnových dnů 1969 a jejich brutální potlačení bezpečnostními silami. Dvě poslední kapitoly líčí situaci po srpnu 1969.