Vzpomínkové akce k srpnu 1968
Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek se zúčastnili řady akcí připomínajících 40. výročí srpnové okupace. Průřez akcemi přináší fotogalerie.
20. - 21.8.2008
Noční stěhování tanku před budovou Národního muzea z Vojenského muzea v Lešanech. Na přenesení třicetitunového kolosu před budovu národního muzea se přišly podívat desítky lidí a sledovaly je desítky novinářů. V noci z 20. na 21. srpna bylo možno před muzeem napočítat čtrnáct televizních štábů nejen z České republiky, ale i ze zahraničí.
TISKOVÁ KONFERENCE K ZAHÁJENÍ VÝSTAVY - 21.8.2008 - 11:00
Před Národním muzeem v Praze byla 21.8. dopoledne za velkého zájmu médií tisková konference k výstavě "... a přijely tanky 1968" , kterou připravilo Národním muzeum, Senát PČR, Vojenský historický ústav, Ústav pro studium totalitních režimů, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a hlavní město Praha. Venkovní část výstavy před vstupem do hlavní budovy Národního muzea, kde se tisková konference konala, připomíná atmosféru a náladu v pražských ulicích v srpnu 1968. Už první den okupace byla rozstřílena fasáda hlavní budovy Národního muzea a to se tak stalo jedním ze symbolů srpnové okupace. Část výstavy připravená Ústavem pro studium totalitních režimů je věnována obětem. Připomíná všechny, kteří v roce 1968 padli za oběť okupačním vojskům a podrobněji se věnuje mrtvým v Praze. Ve vstupní hale Národního muzea bude umístěna část výstavy věnující se jak srpnové okupaci, tak posrpnovým událostem. Poprvé budou v České republice vystaveny některé věci z pozůstalostí Alexandra Dubčeka a Jana Palacha. Výstava je otevřena veřejnosti od 21.8. do 30.9. denně od 10.00 do 18.00.
Pietní akt u Českého rozhlasu - 21.8. - 13:00
Ekonomický náměstek Ústavu René Schreier se zúčastnil vzpomínkového pietního aktu před budovou bývalého Československého rozhlasu, u níž 21.8.1968 došlo k střetu mezi demonstranty a sovětskými okupanty. Vzpomínkového aktu, který přímým přenosem přenášel kanál ČT 24, se zúčatnili pamětníci srpnových událostí, generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl, ministryně obrany Vlasta Parkanová a další hosté.
VERNISÁŽ VÝSTAVY- Naděje nebo boj o moc? - 14:00
Ve spolupráci s městskou částí Praha 6, Českým rozhlasem a o.s. Post Bellum – výstava „ Naděje nebo boj o moc?“ - Výstava dokumentuje, jak se okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy dotkla městské části Praha 6. Součástí výstavy jsou nedávno nalezené fotografie srpnových událostí v Praze a originální dobové plakáty ze sbírky pana P. Macháčka. Část připravená Ústavem pro studium totalitních režimů je věnována obětem z řad občanů městské části Praha 6 a obětem, které v jejím prostoru zahynuli. Vernisáže v prostorách Písecké brány (K brusce 5/208, Praha 6 – Hradčany) se zůčastnil starosta městské části Praha 6 Tomáš Chalupa, primátor Pavel Bém, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček, 1.náměstek Ústavu Miroslav Lehký, ředitel edičního odboru Michal Hroza a další pracovníci Ústavu. Za spoluorganizátory z občanského sdružení Post Bellum promluvil předseda sdružení Mikuláš Kroupa. Výstavu připravil Ústav pro studium totalitních režimů společně s městskou částí Praha 6, Českým rozhlasem a o.s. Post Bellum. Výstava je otevřena do 5. 9. denně od 9:00 do 18:00.
- Výstavní panely (PDF 5,7 MB)
MUZEUM - 21.8.2008 - 15:30
Ředitel Ústavu Pavel Žáček doprovodil premiéry České a Slovenské republiky Mirka Topolánka a Roberta Fica k výstavě obětí okupace Československa v roce 1968, kteří zahynuli v Praze a ve Středočeském kraji. Pomníčky obětem spolu s popisem za jakých okolností zahynuli jsou k vidění na terase před Národním muzeem na Václavském náměstí. Při příležitosti otevření výstavy "A přijely tanky 1968" obdrželi oba premiéři knihu Oběti okupace, Československo 21.8.-31.12.1968.
VLÁDA - 21.8.2008 - 16:30
Premiér Mirek Topolánek 21. sprna ocenil deset disidentů, kteří v roce 1969 v zahraničí protestovali proti okupaci Československa. Řada z nich byla vězněna nebo zavřena do psychiatrických léčeben. Od premiéra Mirka Topolánka obdrželi pamětní medaili Karla Kramáře. Předseda vlády zároveň zahájil výstavu "Za vaši a naši svobodu" v zahradě Úřadu vlády ČR, o víkendu zpřístupněnom veřejnosti, kterou připravil Ústav pro studium totalitních režimů.
"Chtělo to hodně odvahy vystoupit v srpnu 1968 proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, když člověk žil na území některého z tehdejších agresorů. Vy jste tu odvahu našli. Dokázali jste tak, že to nebyli Rusové, Poláci, Maďaři, Němci, Bulhaři, kdo brutálně ukončil Pražské jaro. Nebyli to lidé těchto zemí. Byl to tehdejší sovětský imperialismus který okupoval naši zemi," řekl disidentům Mirek Topolánek.
"Protesty v srpnu 1968 potvrdily, že svoboda je nedělitelná. Že omezením svobody jednoho ztrácí kus svobody i jeho bližní. Že máme společnou odpovědnost za prosazení svobody nejenom doma, ale všude ve světě, že máme povinnost tuto svobodu bránit. Vy jste proto prokázali ohromnou osobní statečnost," dodal premiér. Celý projev je k dispozici na portálu vlády www.vlada.cz.
Výstava k čtyřicátému výročí srpna 1968 popisuje protesty proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v ostatních socialistických zemích. Expozice s názvem "Za vaši a naši svobodu" se koná pod záštitu předsedy vlády Mirka Topolánka. Výstavu připravil Úřad vlády ČR a Ústav pro studium totalitních režimů. Autorem koncepce a editorem výstavy je Petr Blažek. Jednotlivé výstavní panely jsou v zahradě Strakovy akademie přístupné veřejnosti o víkendech do konce října od 10.00 do 17.00 hod.
Pamětní medaile udělovaná předsedou vlády není ani vyznamenáním ani věcným oceněním, ale je symbolem. Je předávána předsedou vlády v upomínku těm, kterým se premiér jako politik rozhodl poděkovat za prokazatelné zásluhy o obnovu demokracie, práv a svobod člověka. Její předávání předsedou vlády je v souladu s ústavními principy České republiky.
Seznam oceněných disidentů:
1. Agnes Hellerová, Maďarsko (nar. r. 1929), filosofka, oceněná řadou vyznamenání a čestných doktorátů, po roce 1968 podepsala protestní deklaraci v Korčule proti Sovětům.
2. Tereza Ordylowska, Polsko (nar. r. 1935), protestovala proti okupaci, ačkoliv měla doma dvě malé děti: roznášela letáky, přesvědčovala další lidi, aby protestovali; byla na rok odsouzena.
3. Natálie Gorbaněvská, Rusko (nar. r. 1936), demonstrovala na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních „Sedm statečných“, ruská básnířka, překladatelka a bojovnice za lidská práva.
4. Viktor Fainberg, Rusko (nar. r. 1937), demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních "Sedm statečných"; po demonstraci byl umístěn na psychiatrii a prohlášen za nepříčetného, držel tam 112 dní hladovku.
5. Pavel Litvinov, Rusko (nar. r. 1940), demonstroval na Rudém náměstí několik dní po vstupu vojsk do ČSSR, patří mezi legendárních "Sedm statečných" demonstrace mu "vynesla" pět let vyhnanství na Sibiři, poté byl donucen k emigraci.
6. Bernd Eisenfeld, Německo (nar. r. 1941), v srpnu 1968 se podílel na protestech proti okupaci, poslal telegram československému zastupitelství ve východním Berlíně a v noci z 20. na 21. září rozšiřoval samostatně vyrobené letáky, byl odsouzen na dva roky a šest měsíců.
7. Francizska Groszer, Německo (nar. r. 1945), spisovatelka a autorka řady knih pro děti a mládež; záhy po prvních vystoupeních a čteních vlastních textů ji byly další aktivity znemožněny a v roce 1977 byla vyhoštěna do Spolkové republiky Německo.
8. Toni Krahl, Německo, (nar. r. 1949.), rockový hudebník, jehož kvůli letákové akci a účasti na demonstraci proti účasti NDR na intervenci 21. srpnu 1968 odsoudili do vězení, což posléze změnili na podmínečný trest.
9. Aleksandr Dimitrov, Bulharsko (nar. r. 1947), vyrobil a rozšiřoval desítky letáků s textem "Vojska loutky Živkova pryč z ČSSR." Když se dozvěděl o demonstraci na Rudém náměstí v Moskvě, vytvořili s přáteli další letáky. Za protesty proti okupaci Československa odsouzený v roce 1969 na dva roky.