Zveřejnění materiálů o době nacistické okupace z fondů ABS

Praha 4. května 2009 - Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek dnes na tiskové konferenci představily meteriály z fondů ABS týkající se masakrů na civilním obyvatelstvu na konci II. světové války. Zároveň s dokumenty, včetně seznamů zastřelených obyvatel Prahy, je k dispozici také fotodokumentace. V druhé části tiskové konference byla představena struktura SS jednotek v protektorátu Čechy a Morava a zveřejněn „Seznam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě“.

Tiskové zprávy

ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009)ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009)ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009) ÚSTR a ABS představily meteriály o době nacistické okupace z fondů ABS z fondů ABS (tisková konference 4.5.2009)

Ohlasy v médiích

64. výročí květnového povstání

(ČRo - Rádio Česko, 4.5.2009, 14.08, pořad: Rozhovor na aktuální téma)

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
V souvislosti se zítřejším 64. výročím květnového povstání zveřejní Ústav pro studium totalitních režimů nové materiály, nové informace. Jde o dokumentaci masakru v Praze a okolí způsobených německými jednotkami. A já teď po telefonu zdravím Lukáše Vlčka z odboru zkoumání doby nesvobody zmíněného ústavu. Dobré odpoledne.
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Dobré odpoledne.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Jak jsem řekla, zabývali jste se aktivitami nacistických složek, nacistických bezpečnostních složek, německých jednotek v době květnového povstání. Co jste tedy objevili?
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Naše dnešní prezentace se skládala ze dvou částí, z nichž jedna se věnovala událostem během květnového povstání v Praze a jejím blízkém okolí, a těžištěm tohoto našeho výzkumu byly události v Praze 3 na Pražačce, kde došlo k masakru kolem 40 civilistů jednotkami zde dislokovanými nacistickými.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Jak se to stalo podle těch informací, které máte zatím k dispozici?
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Proběhlo to asi tak, že tím, že povstání bylo ve svých počátcích velmi živelné, tak se po celé Praze dostaly různé jednotky, ať už SS, armády nebo gestapa či jiných složek, do izolace. To byl i případ této jednotky v Praze na Pražačce, která měla kasárna v objektu dnešní školy stále a která se od počátku povstání, poněvadž byla relativně silná a dobře vyzbrojená, pronikala výpady do svého okolí, brala rukojmí, které pak velmi často po týrání bezdůvodně vraždila na dvoře školy.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Když jsem v minulých letech sledovala některé analýzy nebo některé i třeba pořady týkající se květnového povstání, tak jsem zaznamenala například jako jeden z názorů to, že někteří historikové říkají, ono možná nebylo úplně vhodné v téhle době začínat s povstáním, v době, kdy armády byly v těch pozicích, v jakých byly. Jaké nové či méně známé poznatky nebo souvislosti jste vy zjistili, když jste zkoumali třeba tyto události, tyto masakry v Praze?
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Tak co se týče tady té obecné otázky, tak tady my nic nového asi nepřineseme, protože my se zabýváme konkrétními událostmi, které v tu dobu probíhaly po Praze. Snad jen k tomu to, že to povstání bylo živelné. Oni samozřejmě ti odbojoví pracovníci jak v Praze, tak v okolí počítali s vypuknutím, ale až pozdější dobu, až právě se armády Praze víc přiblíží a budou moct poskytnout větší podporu, ale právě že to povstání vypuklo z lidu jakoby, když to takhle řeknu, tak už se s tím nedalo nic dělat, takže z tohoto pohledu my tady vám asi jako veřejnosti nic nového nepředstavíme a chceme se soustředit právě na ty konkrétní věci typu té události na Pražačce a vraždě 40 civilistů.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Pokud jde o tyhle konkrétní události, třeba i konkrétní masakry, zůstaly i po tom vašem bádání nějaké neobjasněné momenty, na které se dál zaměříte?
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Ano, je potřeba říci, že hned po válce tady probíhaly výslechy svědků, pamětníků, zajatých Němců i Čechů, a tyto materiály jsou k dispozici v archivech, pak se na delší dobu bádání jakoby pozastavilo, prioritou byla Heydrichiáda a stanné právo, a v těch 70. letech se k tomu vrátili historici tehdejší. A co my považujeme tady, nebo co není tak zdaleka ještě probádáno, je třeba to, nakolik padlí v pražském povstání Pražané, nakolik to byli oběti bojů na barikádách a podobně a nakolik se jedná o oběti té zvůle těch jednotek, které se tady v Praze bránily a usilovaly o ústup na Západ. To je třeba i na Pražačce, protože jak my, tak ani tehdejší vyšetřovatelé například nedokázali identifikovat všechny oběti, všechny mrtvé, které poté našli, a zároveň nebyli schopni ani svědkové, kteří byli vyslýcháni v této souvislosti, nedokázali přesně určit, kdo padl a za jakých okolností, jestli v boji, anebo jestli byl popraven.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Zmínili jsme se o tom, že jste se zabývali hlavně aktivitami nacistických složek v době květnového povstání, ale za zmínku stojí i to, že tyto složky vedla komunistická tajná policie. Jak byly zpracovány?
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Toto vyšetřování zejména v těch 70. letech, to pozdější, bylo plně pod správou StB, poněvadž zde byla skupina, která byla pověřená výzkumem na toto téma, to znamená shánění informací o nacistických válečných zločincích, a tato spolupracovala například i s úřady ve Východním Německu, třeba s ministerstvem státní bezpečnosti, od kterého se snažila získat materiály, které by vedly k bezpečné identifikaci těch jednotlivých vedoucích funkcionářů nebo velitelů těch jednotek zde, protože ne vždy se podařilo ke konkrétnímu jménu, které my třeba známe z našich záznamů, dohledat konkrétní osobu žijící v Německu, že většinou teda těmto osobám se podařilo těsně po válce dostat z Československa pryč a nebyly tedy našimi úřady zadrženy.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Chystáte nějaký širší projekt, který by vlastně se na tyto masakry, ať už to bylo na Pražačce nebo na Pankráci, v Živohošti a jinde, mapoval nějak v souhrnu, v kontextu?
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Širší projekt prozatím ne, naše projekty jsou dané v rámci našeho oddělení komplexněji, tedy nejenom pouze pražským povstáním a těmito událostmi, ale samozřejmě máme ambici ty materiály, které máme k dispozici v našich archivech, ať už zde v Praze na Struze nebo v Brně-Kanicích, projít a tyto jednotlivé události popsat. Protože ta Pražačka, ač teda patří mezi ty nejvýznamnější, tak podobných masakrů na civilistech se po celou dobu trvání povstání odehrálo opravdu celá řada. Takže my bychom rádi si tyto události prošli a zpracovali tak, jak je zpracovaná třeba ta Pražačka.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Lukáš Vlček z Ústavu pro studium totalitních režimů. Děkuji vám, na shledanou.
Lukáš VLČEK, odbor zkoumání doby nesvobody, Ústav pro studium totalitních režimů
Děkuju, na slyšenou.
Martina MAŠKOVÁ, moderátorka
Já ještě doplním, že Český rozhlas a Český svaz bojovníků za svobodu i letos pořádá tradiční pietní akt k uctění památky padlých. Zúčastní se ho představitelé vlády, další osobnosti politické scény, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a jak zmíněno Českého rozhlasu. Vítáni jsou pamětníci a veřejnost. Pietní akt s kladením smutečních věnců se uskuteční zítra ve 12:30 v ulici Římská 13 na Praze 2.

Masakry Čechů v květnu 1945 neobjasněny

(Právo, 5.5.2009, rubrika: Zpravodajství, strana: 5, autor: Petr Blahuš)

Ačkoliv od skončení druhé světové války uplyne brzy 64 let, nezná naše veřejnost stejně jako historici a politici přesný počet českých obětí.
Včera to připustil šéf Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Pavel Žáček.
„Právě to považujeme za jednu z priorit naší práce. Chceme zjistit přesné počty Čechů povražděných Němci nebo padlých v bojích proti nim. Stejně jako u zločinů v letech 1948–1989 bychom chtěli přesně identifikovat i místa, kde padli,“ řekl Právu Žáček.
Podle historika ÚSTR Lukáše Vlčka zeje obzvláště velká bílá mezera v poznání událostí kolem pražského a celonárodního povstání v květnu 1945. Právě během něho se Němci jen v Praze dopustili několika desítek masakrů civilního obyvatelstva.
Během nich podle dosavadních výzkumů jen na území hlavního města během pěti dnů padlo nebo bylo povražděno 1700–3700 Pražanů, z velké části žen a dětí. „Nejznámější jsou masakry na Pražačce, v Krči, Lahovicích, Popovicích, na Zelené lišce a na Pankráci,“ vzpomenul nejhromadnější popravy civilistů Vlček.
Podle jeho šéfa Žáčka se však po válce jen mizivé procento vrahů dostalo před čs. soudy.
To se týká i případu jednoho z největších masakrů, kterého se Němci, mezi nimiž byla i řada členů Hitlerjugend z řad sudetských Němců, dopustili v kasárnách SA na žižkovské Pražačce.
Právě zde umučili, postříleli a v některých případech i spálili v kotelně skoro 40 Pražanů, mezi nimiž byly také ženy a sotva odrostlé děti. „Němci se dopouštěli masakrů od prvních okamžiků povstání. Jejich barbarství dostoupilo vrcholu 7. května, kdy zákeřně zezadu zabili i našeho parlamentáře s bílou vlajkou,“ uvedl Žáček.
Většina vrahů nepotrestána
Přesto podle něj nebyl za tyto zločiny, stejně jako za většinu zločinů spáchaných na čs. území v letech 1939–1945, po válce nikdo potrestán. „Němci nám oznámili, že nevědí, kde se tyto osoby nacházejí, nebo jim naše svědectví nepřišla důvěryhodná,“ potvrdil Právu Žáček.
K tomu, že se většina vrahů vyhnula odpovědnosti, přispělo podle něj i to, že se naše úřady o vyšetřování masakrů během květnového povstání začaly zajímat opožděně, až v 70. letech. „Politická situace už byla taková, že našim požadavkům na vydání válečných zločinců v Německu a Rakousku se už nepřikládala taková váha,“ řekl Žáček.
Dřívějšího otevření tématu podle něj bránil i tehdejší režim v Československu, který význam květnového povstání bagatelizoval a snažil se spíše vyzvednout osvobození ze strany Sovětského svazu. Navíc čs. vládní komise pro vyhledání válečných zločinců byla po roce 1990 bez náhrady zrušena.
„Proč nevznikla nová? Ptáte se správně. Také si myslím, že měla vzniknout, ale bohužel se tak nestalo. Nikomu asi neschází,“ odpověděl Právu na otázku, zda v současnosti existuje v ČR nějaký orgán, který by na vládní úrovni spolupracoval s Německem na vyhledávání válečných zločinců.
Své podle něj sehrály i politické důvody, když v mnoha případech Němci a Rakušané, stejně jako např. Rusové, odmítali vydat usvědčené válečné zločince, kteří klidně žili na jejich území.
„Typickým případem je třeba šéf pražského gestapa a,český řezník‘ Gerke, který válku dožil jako bohabojný katolík v Německu, nikým a ničím neohrožován,“ řekl Právu historik Jaroslav Čvančara.
Podle Žáčka k vyšetření zločinů po roce 1990 bránili i někteří představitelé slovenské politiky. Byl mezi nimi i tehdejší křesťanskodemokratický premiér Ján Čarnogurský, jehož otec, významný slovenský fašista a příslušník Hlinkovy ludové strany, se významně přičinil o rozbití Československa v roce 1939.

Seznamy příslušníků gestapa jsou zveřejněny

(Haló noviny, 5.5.2009, rubrika: Z domova, strana: 3, autor: (zku)

PRAHA - Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) konečně začal naplňovat svůj název a ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek zveřejnil na svých internetových stránkách personální rekonstrukci aparátu německé tajné policie -gestapa (Geheime Staatspolizei) zpracovanou ministerstvem vnitra v roce 1946.
Jde o nedílnou součást prioritního badatelského záměru zaměřeného na politickou perzekuci a represi z let 1938 až 1945, dokumentující činnost německých bezpečnostních a represivních složek působících v době okupace části tehdejšího československého území.
»Zveřejněné osobní karty příslušníků gestapa a seznamy vznikaly až po válce, kdy se čs. orgány snažily zmapovat personální obsazení jednotlivých úřadoven gestapa. Na základě těchto a dalších podkladů pak byly vydané trojjazyčné zatykače na jednotlivé osoby,« řekl historik ÚSTR Lukáš Vlček, který se tomuto období věnuje.
Seznam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě obsahuje 5861 jmen. Kromě materiálů o gestapu je na internetu zveřejněna také struktura jednotek SS (Schutzstaffel), pod něž spadalo i gestapo, do roku 1942. Dále je zde zveřejněna první část dokumentů k válečným zločinům spáchaným v Praze a jejím okolí v květnu 1945, jmenovitě v Živohošti, Barrandově, Lahovicích a zejména ve škole Na Pražačce, kde zemřelo minimálně 44 osob.
Jak informoval ředitel ÚSTR Pavel Žáček, nebyl za to dodnes nikdo potrestán. »Komise pro stíhání nacistických válečných zločinců byla v roce 1990 zmrazena, z jejích materiálů nyní čerpáme, nicméně to vypadá, že tato komise nikomu neschází.
My nemáme takové pravomoci, takové postavení, řada materiálů je mimo náš dosah, což ovšem neznamená, že se dříve vyšetřovalo správně a nyní špatně,« uvedl Žáček.

Historici zveřejňují archivní materiály k době okupace

(Zpravodajství ČTK, 4.5.2009, 17:42, rubrika: Politika - Praha, Středočes. kraj, ČR, autor: vh, ke zpravodajství: AUDIO)

Praha 4. května (ČTK) - Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek zveřejňují nové informace o době německé okupace a následných událostech. Jde o materiály, které dokumentují činnost německých bezpečnostních a represivních složek působících v době nesvobody na československém území. Ústav s archivem dokumenty zveřejnily v předvečer 64. výročí Pražského povstání proti nacistické okupaci. Novinářům to řekl ředitel ÚSTR Pavel Žáček.
Na webové stránce ústavu je možné vyhledat strukturu gestapa a informace o jeho činnosti. Zveřejněný seznam příslušníků gestapa obsahuje 5861 jmen. Kromě toho je na internetu zveřejněna také struktura vojsk SS, pod které v době okupace spadalo i gestapo.
Gestapo (Geheime Staatspolizei) byla tajná státní policie v nacistickém Německu a v okupovaných územích. Vznikla přeměnou tajné pruské státní policie již v roce 1933, její název je z roku 1936. Gestapo bylo podřízené nacistické policii SS (Schutzstaffel), která prováděla vyhlazovací politiku říše, a podílela se tak na vyvraždění 14 milionů lidí, z toho asi šesti milionů Židů. Jedním z šéfů gestapa byl i pozdější šéf protektorátu Čechy a Morava Reinhard Heydrich.
Historici dnes hovořili především o nových poznatcích k takzvanému "masakru Na Pražačce". Šlo podle Žáčka o vraždění civilních obyvatel izolovanou ozbrojenou skupinou mladých nacistů v hnědých košilích a maskovacích pláštích. Přestože byl už nacistický vůdce Adolf Hitler mrtev, povraždili při Pražském povstání v jeho jméně stovky civilistů. Podle neúplného seznamu ústavu jich bylo více než 500.
Mnohé oběti před zastřelením mučili. Mrtvoly zprvu nechali ležet mezi budovami. Později některé pálili spolu s písemnostmi. Těla 18 obětí svrhli v Libni do Vltavy. Takovým způsobem se snažili zahladit stopy po svých zločinech, které dosud nebyly potrestány, přestože je možné, že někteří viníci stále žijí.
Tato jednotka se krátce před koncem války v Karlíně spojila s jinými vojenskými oddíly a poté se s nimi vzdala americké armádě.
Pražské povstání bylo vyvrcholením ozbrojeného odporu Čechů proti nacistické okupaci. Vzplanulo 5. května nejprve na několika místech v Praze a nakonec zachvátilo celé hlavní město. Zaskočené německé ozbrojené síly reagovaly až ve večerních hodinách. Do boje proti Němcům se zapojily i některé oddíly vlasovců. Povstání skončilo příjezdem Rudé armády 9. května.


Přehled fondů obsahujících písemnosti k období okupace a postupu vúči Němcům po válce

PRAHA 4. KVĚTNA 2009 – Archiv bezpečnostních složek spravuje ve svých pěti budovách téměř dvacet kilometrů archivních materiálů. Kromě toho má ve své správě také cca 250 tisíc mikrofiší, které, pokud by se digitalizovaly a vytiskly, přibude do fondů odhadem dalších šest kilometrů archiválií.

Tématu okupace se týkají hlavně materiály, které spravuje pracoviště Archivu bezpečnostních složek Na Struze a pak také písemností z 1. dílů inventářů, označených signaturou "B" oddělení archivních fondů StB v Kanicích u Brna. Jde o fondy krajských a okresních součástí StB.

Kromě písemností z doby války a období těsně poválečného obsahují fondy řadu dalších materiálů.

Přehled fondů a jejich signatur

  • A 14 - Zemské velitelství SNB Praha (1945 - 1949, 19,2 běžných metrů (bm) )
    Zemské velitelství SNB bylo součástí nově budovaného poválečného bezpečnostního aparátu. Bylo zrušeno k 31. prosinci 1948 v souvislosti s novým krajským zřízením. Fond obsahuje cenné prameny k poválečným dějinám (výnosy, situační zprávy, hlášení a také materiály škol a výcvikových středisek SNB).

    • A 15 - Zemské velitelství SNB Brno ((1923) 1945 - 1948 (1949), 17,4 bm)
    Toto velitelství působilo na Moravě, v Ostravě mělo expozituru. Důležitou částí fondu jsou indexové karty příslušníků SNB a materiály k personálnímu obsazením stanic SNB. Zajímavostí jsou návrhy na vyznamenání příslušníků Stráže obrany státu.

  • A 17 - Hlavní velitelství SNB (1945 - 1947 (1948), 9 bm)
    HV SNB patřilo do Ministerstva vnitra jako jedno z jeho oddělení. Také zde (stejně jako ve fondech zemských velitelství) jsou uloženy situační zprávy a hlášení o bezpečnostních poměrech včetně pohraničí, informace pro ministra vnitra, různá znění zákona o národní bezpečnosti, zprávy o činnosti četnictva za okupace, písemnosti k dislokaci útvarů SNB, trestné činnosti aj. (Dokument pdf 5,2 MB)
  • Internační tábory (fondy E - 6 a E - 7)
    Po osvobození vzniklo na řadě míst na 500 různých „táborů“, kde byli soustředěni jednak Němci, jednak osoby podezřelé nebo obviněné z činů proti republice. Ke konci roku 1945 se ustálily tři typy táborů - internační (pro osoby, které měly být mimořádnými lidovými soudy souzeni pro činy dle retribučního dekretu č. 16/1945 Sb.), sběrné (v těch byli soustřeďováni Němci před odsunem) a pracovní (pro ty, kteří byli přiděleni na práce dle dekretu č. 71/1945 Sb). Fondy nejsou uspořádány podle táborů, ale víceméně tématicky. Přesto informace k jednotlivým táborům jsou velmi důležité (např. protokoly sepsané k jejich rušení často shrnují celou historii daného střediska).

    • Výpovědi zaměstnanců gestapa a SD

  • Značka fondu: 52
    Časový rozsah: 1945 –1955
    Rozsah/Metráž: 12,50 bm (zpracováno), 97 kartonů
    Písemnosti obsahují výpovědi příslušníků a zaměstnanců gestapa a SD, zajištěných čs. bezpečnostními orgány. Jsou zde zprávy a protokoly sepsané se spolupracovníky gestapa, Abwehru, SD, zprávy o kolaborantech a dílčí seznamy příslušníků gestapa.
  • Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě
    Značka fondu: 59
    Časový rozsah: 1940–1945
    Rozsah/Metráž: 21,00 bm (zpracováno), 177 kartonů
    Písemnosti z činnosti Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě zachycují jeho rozsáhlé působení v Protektorátu, vývoj jeho organizační struktury, zprávy z výcvikových kurzů a dalších pořádaných akcí. Ke Kuratoriu existuje a je využívána rozsáhlá jmenná kartotéka.
  • Sbírka písemností útvarů SS na území Protektorátu
    Dřívější název: Velitel SS oddílů v Protektorátě
    Značka fondu: 107
    Časový rozsah: 1939 – 1945
    Rozsah/Metráž: 5,50 bm (sepsáno), 46 kartonů
    Písemnosti vzniklé z činnosti SS v protektorátu Čechy a Morava a v zemích okupovaných německou armádou z let 1938 – 1945. Větší část písemností tvoří korespondence SS útvarů v západním pohraničí – Cheb, Aš, Karlovy Vary, apod., dotazníky s fotografiemi a osobní svazky příslušníků SS. Další písemné materiály obsahují především poznatky o dislokaci, směrnice a korespondenci útvarů SS.
  • Různé německé bezpečnostní složky
    Značka fondu: 135
    Časový rozsah: 1938 – 1945
    Rozsah/Metráž: 10,90 bm (zpracováno), 91 kartonů
    Soubor písemností vzniklých z činnosti různých německých bezpečnostních složek působících na území Protektorátu a Slovenské republiky z doby II. světové války. Obsahuje zejména řadu organizačních materiálů, seznamy příslušníků gestapa, SS a SD, atd.
  • Německé soudy v Protektorátu
    Značka fondu: 134 (Dokument pdf 11,5 MB)
    Časový rozsah: 1939 –1945
    Rozsah/Metráž: 81 bm (zpracováno), 912 kartonů
    Písemnosti vzniklé činností německých soudů v Protektorátu. Obsahují převážně osobní svazky zajištěných a odsouzených protektorátních příslušníků v době německé okupace za odbojovou činnost. Dále osobní svazky zaměstnanců justiční služby, prokurátorů, soudců a advokátů, kteří působili u německých soudů a státních zastupitelstev v Protektorátu. Posudky SdP a NSDAP a služební hodnocení soudních zaměstnanců.
  • Německé soudy v říši
    Značka fondu: 141
    Časový rozsah: 1939–1945
    Rozsah/Metráž: 67,00 bm (zpracováno), 558 kartonů
    Písemnosti z činnosti německých soudů v době II. světové války. Obsahují převážně osobní svazky zajištěných a odsouzených protektorátních příslušníků. Písemnosti německého lidového soudu Berlín (Volksgerichtshof). Obsahují vyšetřovací materiály gestapa a státních zastupitelství. Materiály německých mimořádných soudů (Sondergerichte) a nižších německých soudů (zemský soud v Praze, Brně, Litoměřicích, Drážďanech, Mnichově aj.). Vedle obžalovacích a vyšetřovacích materiálů zde jsou také rozsudky. Písemnosti předané v 50. letech 20. století z NDR.
  • Zemský odbor bezpečnosti Praha
    Značka fondu: 300
    Časový rozsah: 1945
    Rozsah/Metráž: 9,50 bm (zpracováno), 78 kartonů
    Písemnosti vzniklé z činnosti ZOB při ZNV Praha. Obsahují výpovědi a šetření k osobám působícím v kolaborantských, fašistických, nacistických a německých organizacích (jde o členy Vlajky, České ligy proti bolševizmu, NOF, Freikorps, Hitlerjugend, SA, apod.) Dále jde o zprávy o činnosti a organizaci německých zpravodajských složek gestapa, SD a Abwehru – seznamy zaměstnanců, agentů a konfidentů.
    Fond je přístupný v souladu se zněním archivního zákona a dalších právních předpisů
  • Vyšetřovací komise pro národní a lidový soud při MV
    Značka fondu: 301
    Časový rozsah: 1945–1946
    Rozsah/Metráž: 17,40 bm (zpracováno), 142 kartonů
    V písemnostech jsou obsaženy vyšetřovací spisy k německým vedoucím představitelům v Protektorátu, vyšetřovací materiály k členům protektorátní vlády. Dále zde jsou písemnosti obsahující poznatky o činnosti německých politických stran a organizací NSDAP, SA, SS, Freikorps, SdP, Wehrwolf na území Protektorátu. Další písemnosti vypovídají o činnosti gestapa, SD a Abwehru; o činnosti českých fašistických nebo proněmeckých organizací jako Vlajka, kuratorium, NOF, VOS, Český svaz válečníků, atd.
  • Různé bezpečnostní spisy po roce 1945
    Značka fondu: 304
    Časový rozsah: 1945–1946
    Rozsah/Metráž: 40,50 bm (zpracováno), 341 kartonů
    Písemný materiál k tzv. “vyakčněným” příslušníkům SNB, šetření k osobám stíhaným podle retribučních dekretů, poznatky o činnosti organizací jako Vlajka, NOF a Kuratorium. Výsledky šetření činnosti gestapa, SD, Abwehru, jejich agentů a konfidentů. Písemnosti o opatřeních proti Němcům, prošetřování žádostí o udělení čs. státního občanství a národní spolehlivosti. Spisy o odbojové činnosti odbojových a partyzánských skupin. Šetření osob pro ilegální přechod hranic, zprávy o poměrech v pohraničí a o akcích proti příslušníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Zpravodajské zprávy, denní zprávy, hlášení.
  • Ústředna Státní bezpečnosti
    Značka fondu: 305
    Časový rozsah: 1945–1948
    Rozsah/Metráž: 110,40 bm (zpracováno), 899 kartonů
    Materiál různorodého charakteru, především hlášení a šetření k činnosti bývalých členů a funkcionářů nacistických a kolaborantských organizací (např. NSDAP, Freikorps, Wehrwolf, Hitlerjugend, Kuratorium, Vlajka). Prověřování národní a státní spolehlivosti veřejných a státních zaměstnanců. Pátrání, hlášení a protokolární výpovědi osob zadržených při ilegálním přechodu státních hranic. Zprávy a šetření o činnosti odbojových a partyzánských skupin. Zprávy o činnosti různých spolků v ČSR, jejich charakteristika, politické zaměření a poznatky k funkcionářům a členům, např. Rotary Club, Svaz přátel demokratických států, Svaz přátel USA, spiritisté, zednáři, židovské a sionistické spolky aj.
  • Gestapo Hradec Králové a Pardubice
    Značka fondu: 309
    Časový rozsah: po r. 1939–1945, šetření po r. 1945 (do 70. let)
    Rozsah/Metráž: 2,90 bm (zpracováno), 24 kartonů
    Dokumenty o vyšetřování činnosti gestapa Hradec Králové a Pardubice.
  • Vrchní očistná komise pro státní a veřejné zaměstnance
    Značka fondu: 312
    Časový rozsah: 1945–1948
    Rozsah/Metráž: 36,20 bm (uspořádáno), 443 kartonů
    Písemnosti vzniklé činností Vrchní očistné komise pro veřejné zaměstnance a očistných komisí při ONV. Většinou jde o osobní svazky vytvořené při prověřování spolehlivosti státních a veřejných zaměstnanců, kteří v době německé okupace pracovali ve prospěch okupantů.
  • Zemský odbor bezpečnosti II.
    Značka fondu: 315
    Časový rozsah: 1945–1947
    Rozsah/Metráž: 29,90 bm (zpracováno), 249 kartonů
    Písemnosti z činnosti Zemského odboru bezpečnosti II v Praze a činností vyšetřujících komisí národních výborů na území Čech a Moravy. Jednu část materiálů tvoří osobní svazky a spisy k osobám, které byly prověřovány ZOB II a vyšetřovacími komisemi pro obvinění proti národní cti v době německé okupace. Druhou část tvoří písemnosti, převážně korespondence a seznamy členů Vlajky, NOF, Českého svazu pro spolupráci s Němci, VOS, České ligy proti bolševismu atp.
  • Stíhání nacistických válečných zločinců
    Značka fondu: 325
    Časový rozsah: 1918 – 60. léta 20. století
    Rozsah/Metráž: 67,90 bm (zpracováno), 522 kartonů
    Podklady soustředěné pracovníky dokumentace a vyšetřování Správy vyšetřování StB k problematice stíhání nacistických válečných zločinců od roku 1962. Zahrnuje fotokopie dokumentů z různých archivů a spisy vzniklé k operativní a vyšetřovací činnosti.
  • Časový rozsah: fotokopie k době okupace, spisy od roku 1962
    Značka fondu: S 1. část (Dokument pdf 4,3 MB), 2. část (Dokument pdf 1,6 MB)
    Fond tvoří písemnosti zabavené různým osobám, spolkům, politickým stranám, organizacím a institucím. Obsahují dílčí poznatky o činnosti politických stran, o činnosti SdP, NSDAP, NOF, německých zpravodajských složek, gestapa, SD, Abwehru. Dále zde jsou zprávy o odbojové činnosti, o průběhu SNP, o činnosti židovských a sionistických organizací, o HSLS, HG a Demokratické straně na Slovensku.
  • Odbor politického zpravodajství MV
    Značka fondu: 2 M
    Časový rozsah: 1945–1948
    Rozsah/Metráž: 79,30 bm (zpracováno), 676 kartonů
    Sbírka dokumentů politického zpravodajství MV. Shromážděné písemnosti obsahují mj. doklady o pátrání po osobách, prověřování různých udání, prověřování osob, (včetně kolaborantů, nacistů, apod.)

Pokud jde o oddělení archivních fondů StB, najdou zájemci o problematiku okupace relevantní materiály především v I. dílech inventářů, označených signaturou “B”.
I. díly inventářů zahrnují starší období (do 60. let) a písemnosti se týkají zejména fašistických a nacistických stran a organizací (NSDAP, SD, Vlajky, HJ apod.), gestapa a jeho konfidentů, odboje, prošetřování osob a partyzánských skupin, odsunu Němců, najdeme zde např. také různé fotografie, listy branců Wehrmachtu nebo opisy rozsudků osob potrestaných MLS.

Kompletní přehled všech fondů je k dispozici v každé badatelně (Praha-Siwiecova, Praha-Na Struze, Kanice u Brna) a také na webu Archivu bezpečnostních složek.

V případě dalších dotazů se na nás neváhejte obrátit.


Zveřejnění dokumentů k válečným zločinům spáchaných nacisty před koncem II. světové války

PRAHA 4. KVĚTNA 2009 – Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek zveřejňuje v předvečer 44. výročí povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945 dokumenty vztahující se k válečným zločinům spáchaných různými německými jednotkami těsně před koncem II. světové války v Evropě.

„Ústav se ze zákona zabývá i dobou nesvobody, tedy obdobím let 1938 až 1945, včetně nacistických zločinů. Už před dvěma měsíci jsme na našich webových stránkách zveřejnili informace o březnu 1939 včetně unikátních fotografií. Prezentace dalších dokumentů k výročí Pražského povstání je tedy dalším logickým krokem,“ uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Podle něj je část zveřejněných dokumentů dokladem toho, jak se o zločiny z konce války poměrně pozdě v rámci trestně právního postihu anebo protiněmecké propagandy začala zajímat i komunistická tajná policie Státní bezpečnost s cílem odhalit a postihnout konkrétní pachatele.

Dnes zveřejněná dokumentace se týká zločinů spáchaným mladými fanatickými příslušníky V. Standarty SA Feldherrnhalle umístěných ve škole „Na Pražačce“ v tehdejší Praze XI. (dnes městská část Praha 3), kteří od 5. do 7. května 1945 v objektu svých kasáren a jejich bezprostředním okolí zavraždili okolo 40 osob. Jejich počet ani jména v úplnosti překvapivě nezjistila ani správa vyšetřování Státní bezpečnosti, která při identifikaci velení jednotky SA spolupracovala dokonce i s ministerstvem Státní bezpečnosti Německé demokratické republiky (Stasi). Dalšími dvěma místy, kde válečné zločiny spáchali příslušníci z výcvikového prostoru SS „Benešov“ bojové skupiny „Wallenstein“ postupující z jihu proti povstalé Praze, byla vesnice Lahovice u soutoku Vltavy a Berounky (7. 5. 1945) a ulice Pod Habrovou pod Barrandovem (8. 5. 1945), kde zavraždili jednadvacet osob.

Dalším z těchto případů je poprava sedmi mužů v obci Živohošť na Příbramsku dne 7. května 1945. Jednotka SS vedená SS Oberstandartenjunkerem Güntherem Ballnowem tyto muže zadržela se dvěma loveckými puškami a na místě je popravila. Těla pak byla vhozena do blízké Vltavy.

V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat.

Jiří Reichl, tiskový mluvčí
Ústav pro studium totalitních režimů
Siwiecova 2, Praha 3 130 00
gsm: +420 - 725 787 524
email: press@ustrcr.cz


Dokumenty k činnosti gestapa a SS v protektorátu Čechy a Morava na internetu

PRAHA 4. KVĚTNA 2009 – Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek v rámci naplňování zákona, kterým vznikly, zveřejňují na webové stránce Ústavu dokumenty mapující strukturu a činnost gestapa (Geheime Staatspolizei) v protektorátu Čechy a Morava, které zpracovalo Ministerstvo vnitra v roce 1946.

Tento projekt je nedílnou součástí prioritního badatelského záměru zaměřeného na politickou perzekuci a represi z let 1938 až 1989 a dokumentuje činnost německých bezpečnostních a represivních složek působících v době nesvobody na čs. území.

„Zveřejněné osobní karty příslušníků gestapa a seznamy vznikaly až po válce, kdy se československé orgány snažily zmapovat personální obsazení jednotlivých úřadoven gestapa. Na základě těchto a dalších podkladů pak byly vydané trojjazyčné zatykače na jednotlivé osoby,“ říká historik Ústavů pro studium totalitních režimů Lukáš Vlček, jenž se na toto období specializuje.

„Seznam příslušníků gestapa v Čechách a na Moravě“, který je ode dneška přístupný na webu old.ustrcr.cz, obsahuje 5861 jmen. Kromě materiálů věnujících se činnosti gestapa, je na internetu zveřejněna také struktura jednotek SS (Schutzstaffel), pod něž spadá i gestapo, k roku 1942.

V případě dotazů nás neváhejte kontaktovat.

Jiří Reichl, tiskový mluvčí
Ústav pro studium totalitních režimů
Siwiecova 2, Praha 3 130 00
gsm: +420 - 725 787 524
email: press@ustrcr.cz