Zdokumentovali jsme bývalou vyšetřovnu NKVD v Praze
Zvenčí: honosná vila v pražských Střešovicích. Uvnitř: vyšetřovna sovětské státní bezpečnosti. Zaměstnanci ÚSTR ji jako první měli možnost zdokumentovat.
Dokumentací unikátních objektů spojených s perzekucí občanů Československa ze strany sovětských represivních orgánů pokračuje výzkum pracovní skupiny ÚSTR k tématu Čechoslováci v Gulagu. V rámci dvou cest na západní Ukrajinu, jejichž cílem bylo studium materiálů v archivech Bezpečnostní služby Ukrajiny a v oblastních archivech ve Lvově a Užhorodu, zdokumentovali badatelé bývalou věznici NKVD ve městě Stryj a vězení v ulici Lonského ve Lvově. V nich byly v letech 1939–1940 drženy stovky čs. občanů, kteří prchali do Sovětského svazu před německou a maďarskou okupací a byli odtud transportováni do lágrů Gulagu.
Koncem května pak byl pracovníkům ÚSTR jako vůbec prvním civilním osobám umožněn přístup do bývalé vyšetřovny NKVD v Dělostřelecké ulici č. 11 v pražských Střešovicích. Pohnutá historie této honosné vily se však nevztahuje pouze k činnosti sovětských bezpečnostních orgánů na území Československa. Za první republiky patřil tento dům Marku Rosenthalovi. Krátce po okupaci zbytku českých zemí v březnu 1939 byl ale jako židovský majetek zabrán nacisty a od konce července 1939 zde sídlila Ústředna pro židovské vystěhovalectví.
Hned v prvních dnech po osvobození ČSR Rudou armádou v květnu 1945 se sem přestěhovala jedna z operativních skupin vojenské kontrarozvědky Směrš, jejímž úkolem bylo vyhledávání a zatýkání osob nepohodlných sovětskému režimu. Také v Praze její příslušníci, kteří na české území přišli v rámci vojsk 1. ukrajinského frontu, téměř okamžitě pozatýkali desítky československých občanů (většinou příslušníků antibolševické ruské a ukrajinské emigrace).
V prostorách vily zatčené osoby vyslýchali a několik dnů či týdnů věznili před jejich „repatriací“ do SSSR, kde je sovětské soudy okamžitě odsuzovaly k vysokým trestům v nápravně pracovních táborech. Ve své vzpomínkové knize Rok v táboře nepřítele nazývá bývalý tlumočník Směrše Nikolaj Mondič (Sinevirskij) toto místo dokonce pražskou Lubjankou (podle nechvalně proslulého velitelství a věznice sovětských tajných služeb v Moskvě). Podle jeho svědectví ve zdejší vyšetřovně zahynul po pádu z okna také poslední diplomatický zástupce demokratického Ruska v Československu a chargé d´affaires Prozatimní ruské vlády v Praze Vladimír Rafalskij.
A právě jeho dcera Irena Rafalská navštívila budovu, která dodnes patří Armádě ČR, společně s pracovníky ÚSTR. Spolu s ní zde byla i odbornice na ruskou meziválečnou emigraci v Československu Anastázie Kopřivová. Materiály pořízené během návštěvy střešovické vily budou použity mimo jiné do připravovaného televizního dokumentárního cyklu Čechoslováci v Gulagu, který připravuje zmíněná pracovní skupina ÚSTR ve spolupráci s Českou televizí.
Štěpán Černoušek, Jan Dvořák, Adam Hradilek
