Zdeněk Klíbr (1929)
Narodil se 14. ledna 1929 v Mladé Boleslavi. Otec pracoval jako zámečník v národním podniku Automobilové závody (AZNP) a matka byla v domácnosti. Zároveň měli i malé hospodářství. Po měšťanské škole nastoupil v roce 1943 na Vyšší průmyslovou školu stavební v Mladé Boleslavi. Na podzim roku 1944 ale Němci školu zavřeli, přeměnili ji na vojenský lazaret a její žáky nasadili na nucené práce do Škodových závodů, kde se tehdy vyráběly motory pro německé tanky. Po válce se Zdeněk Klíbr znovu vrátil na stavební školu, kde v roce 1947 úspěšně odmaturoval. Následně nastoupil u soukromé stavitelské firmy Ing. Karel Pokorný v Mladé Boleslavi jako stavitelský asistent. Po znárodnění stavebních firem v roce 1948 přešel na stejnou pracovní pozici u n. p. Pragostav.
Ani po únoru 1948 se nepřestal pohybovat mezi mládeží, která obdivovala západní způsob života a nesouhlasila s novým komunistickým režimem, který stále tvrději perzekvoval své odpůrce. Aby nezůstalo pouze u slov, rozhodl se proti němu ještě se svými dvěma přáteli vystoupit. Nejdříve rozšiřovali na Mladoboleslavsku protikomunistické letáky, na jaře roku 1950 se pak odhodlali k daleko riskantnějšímu činu, který měl zastrašit místní komunistické funkcionáře. Od Ing. Jenše, jednoho z bývalých majitelů stavební firmy Pokorný, se jim podařilo sehnat trhavinu a 18. května 1950 pak vyhodili do povětří redakci Rudého práva v Mladé Boleslavi. Nálož na kliku od dveří redakce připevnil právě Zdeněk Klíbr. Následným výbuchem byla redakce zcela zdemolována. I když se okamžitě po výbuchu rozjelo vyšetřování, nepodařilo se bezpečnostním složkám ani po několika měsících najít pachatele. Zdeněk Klíbr proto na podzim 1950 nastoupil na vojnu a po jejím ukončení znovu začal pracovat jako stavitelský asistent u Průmstavu v Komárově u Hořovic.
Nakonec ale neměl takové štěstí, jejich čin byl prozrazen začátkem roku 1953. Bývalá manželka jednoho z Klíbrových „kompliců“ Ivana Sovy se tímto způsobem pomstila po rozvodu svému exmanželovi. K jejich zatčení tedy došlo až po téměř třech letech – 13. března 1953. Vyšetřování probíhalo téměř šest měsíců v hlavním sídle StB v Bartolomějské ulici v Praze. Soud se skupinou Klíbr a spol. se konal 13. října 1953 u Krajského soudu v Praze. Zdeněk Klíbr byl nakonec odsouzen k trestu 12 let, Jan Dubický 10 let a Ivan Sova 8 let odnětí svobody za trestný čin sdružování proti státu a trestný čin účasti na trestném činu obecně nebezpečného užívání třaskavin (tento trestný čin byl posuzován podle zákona z roku 1852!). V rozsudku mj. dále stálo, že: „všichni tři obdivovali slepě americký způsob života“. Po soudu odvezli odsouzené do pankrácké věznice a v listopadu 1953 na Jáchymov. Zdeněk Klíbr se ocitl na táboře Rovnost, kde pracoval jako pomocník rubače. Po čtyřech letech ho převezli do věznice na Pankráci. Zde byl zaměstnán v plánovacím středisku, který zpracovával projekty pro Jáchymovské doly. Na podzim 1958 byl odsud předčasně propuštěn. Poté se vrátil do Mladé Boleslavi a živil se jako zedník. Po roce pak odešel do Sokolova, kde pracoval na pozici stavbyvedoucího. Tomuto povolání zůstal věrný až do důchodu.
Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.
