Druhý den konference o odboji proti komunistickému režimu

Praha 16. dubna 2009 - Dopolední program druhého dne mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“ se věnoval především zahraničnímu odboji a způsobům přechodu státních hranic v období první poloviny 50. let.

Senátor Tomáš Grulich ve svém příspěvku „Potlačování dopadů zahraničního odboje v Československu prostřednictvím bezpečnostních složek“ odmítl názory, které zahraniční odboj proti komunistickému režimu bagatelizují, naopak zdůraznil, že zahraniční odboj působil „hluboké vrásky na čelech představitelů státní moci“. Proto se státní bezpečnost nebránila proti exulantům a jejich rodinným příslušníkům používat těch nejpodlejších prostředků jako nastrčených agentů nebo vydírání.

Režim se snažil přerušit i komunikaci mezi exilem a domovem. Z oficiálních dokumentů státní bezpečnosti vyplývá, že cenzurní orgány přečetly za den na 25 000 dopisů. Jednotliví pracovníci cenzurních skupin se dělili na tzv. „rozlepovače“ a „zalepovače“ dopisních obálek.Ti „nejpilnější“ cenzoři byli schopni přečíst za hodinu až 30 dopisů a vzájemně mezi sebou soutěžili.

Senátor Grulich se věnoval i snaze státní bezpečnosti působit na obyvatele Československa v rámci tzv. „aktivních opatření“. Doma vytvářeli komunisté atmosféru strachu před emigrací a soustavně emigranty očerňovali, byť na základě falešných kompromitujících materiálů, například prostřednictvím televize. Státní bezpečnost prováděla své akce ale i za hranicemi, především proti pracovníkům rádia Svobodna Evropa. Mnohdy však jejich výsledek působil až komicky. Například během akce Sirka nastrkal jeden z agentů sirky do dveřních zámků bytů pracovníků Svobodné Evropy a doufal, že tak mezi nimi vyvolá spory. Německá policie označila tento čin za klukovinu pubertálních výrostků.

Jako smutný pozůstatek akcí podnikaných komunistickým režimem podle senátora Grulicha zůstává i v dnešní době jistá nevraživost mezi skupinami exulantů v zahraničí a nedůvěra obyvatel České republiky vůči svým spoluobčanům, kteří během let komunistické diktatury emigrovali.

Zahraniční host konference emeritní profesor University Nancy Eugéne Faucher se ve svém příspěvku Petr Křivka a tzv. akce Tábor věnoval osudu jednoho z účastníků 3. odboje a veterána I. i II. světové války Petra Křivky, který byl za „organizování obrany demokracie“ popraven komunistickou justicí v Brně 21. července 1951.

Profesor Faucher zmínil potřebu dalšího výzkumu celého procesu s Křivkovou skupinou, během kterého stanulo před soudem na 181 osob, z nichž byli dva lidé popraveni, jeden spáchal údajně sebevraždu a dva zemřeli během výkonu trestu. Právě v případě údajného sebevraha JUDr. Jana Korejse panuje mnoho nejasností. Profesor Faucher se domnívá, že skutečnou příčinou jeho smrti byly brutální výslechy komunistických vyšetřovatelů.

Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu v příspěvku „Netradiční způsoby překonávání státní hranice kurýry ve službách odboje“ popsal několik způsobů, kterými se kurýři dostávali přes bedlivě střežené hranice Československa v první polovině 50. let.

Po zvýšení opatření, která měla přechodu hranic zabránit (ostnaté dráty, vysoké napětí, minová pole), musely odbojové organizace vymyslet způsob, jak minimalizovat nebezpečí při překračování hranice.

Patřilo k nim třeba překonávání hranic po vodě ve speciálních skafandrech. Například Karel Bratec v upravené kombinéze překonal hranici celkem jedenáctkrát, než byl náhodně zadržen a odsouzen na 17 let.

Druhým způsobem, jak dopravit do Československa kurýry, vysílačky nebo zbraně byla cesta vzduchem, a to v letadlech či balónech. Ač v této oblasti neexistuje přesná dokumentace, domnívá se Prokop Tomek, že se nad Československem uskutečnily v roce 1952 minimálně tři seskoky parašutistů. Osud jejich misí však není znám. Odbojové organizace při americké CIC a britské CIO používaly častěji balóny plněné vodíkem. Piloti balónů byli trénování ve Velké Británii, v roce 1953 se tu účastnilo kurzu 10 československých pilotů. I lety balónem byly velmi nebezpečné. V srpnu roku 1954 byli Krásné Hory nalezeni dva mrtví piloti, kteří pravděpodobně z balónu ve výšce 50 metrů vypadli.

Matěj Kotalík z FF UK hovořil v příspěvku „Páskové a chuligáni proti režimu?“ o fenoménu tzv. pásků a chuligánů, tedy mladých nekonformních lidí, kteří se v padesátých letech stali v satirickém tisku vedle velkoobchodníků nebo absentérů stereotypně vyobrazovanou skupinou. Paralelu ke skupinám mladých lidí, které působily v Československu za komunistického režimu, nachází Matěj Kotalík i mezi mladými Čechy za protektorátu – tzv. potápkách.

  • Tomáš Grulich, Senát PČR: Potlačování dopadů zahraničního odboje v Československu prostřednictvím bezpečnostních složek
  • Eugène Faucher, em. Prof. an der Universität Nancy: Petr Křivka a tzv. akce Tábor
  • Prokop Tomek, VHÚ: Netradiční způsoby překonávání státní hranice kurýry ve službách odboje
  • Matěj Kotalík, ÚHSD FF UK, NFA: „Páskové“ a „chuligáni“ proti režimu? Na okraj tradičních konceptů odboje a rezistence
  • Diskuse
  • Stanislav Konečný, Spoločenskovedný ústav SAV, Košice: Protikomunistické aspekty v činnosti jednotek UPA na Slovensku po druhé světové válce
  • Kateřina Lozoviuková, TU Liberec, katedra historie: Politická perzekuce a politické procesy na Liberecku – stav výzkumu
  • Kateřina Joklová, Filozofická fakulta Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem: Odbojová činnost členů nekomunistických stran na Liberecku
  • František Bártík, Památník Vojna: Tábory nucené práce. Jaroslav Metyš a Jaroslav Vojtěch - dva konkrétní případy cesty do TNP
  • Václav Veber, ÚSTR: Legie svobody a akce Josef
  • Jiří Urban, ÚSTR: Případ rolnického manifestačního průvodu před budovu Okresního národního výboru v Dobrušce
  • Martin Tichý, ÚSTR: Několik poznámek k případu Jiřího Rábla
  • Kamil Nedvědický, Ministerstvo vnitra ČR: Právní pohled na odboj a odpor proti komunistickému režimu
  • Martin Jindra: Případ olomouckého faráře Církve československé (husitské)-CČS(H) Augustina Jünglinga

Panel pamětníků

V rámci dopoledního programu zavzpomínali mimo jiné i pamětníci na osobní zkušenosti s odbojem proti komunistickému režimu a následným represím. Mirko Šikola hovořil o svém pokusu o přechod státní hranice a nastražené léčce v podobě fingované americké služebny, Dobroslav Putaj promluvil o svých zkušenostech s vedením protikomunistické organizace Svobodné Československo, za což byl následně odsouzen na 25 let vězení.

  • Jaroslav Rokoský, ÚSTR: Odboj za časů hanebnosti. Protikomunistická skupina Štěpán Gavenda, Miloš Zemánek a spol.
  • Mirko Šikola: Pokusu o přechod západní hranice - podvod s fingovanou „americkou“ služebnou. Vzpomínka oběti
  • Dobroslav Pustaj: Protikomunistická organizace po komunistickém puči 25. února 1948, která po vzniku rozhlasové stanice Svobodná Evropa měla oficiální název SVOBODNÉ ČESKOSLOVENSKO
  • Josef Halla: Nevšední osud Štěpánky Balouškové

I odpolední panel konference byl věnován pamětníkům třetího odboje, kteří se nesmířili s poúnorovým vývojem Československa, za což všichni zaplatili odnětím svobody a dalšími perzekucemi.

Hana Truncová, Miloslav Nerad, Vojtěch Klečka a generál Tomáš Sedláček navíc aktivně prošli i protinacistickým odbojem během období protektorátu. Pamětníci shodně uvedli, že jejich cílem a důvodem, proč se zapojili ať už do 2. nebo 3. odboje byl nesouhlas s totalitním režimem a touha po svobodném Československu. Všichni pamětníci se rovněž shodli na tom, že by se odboje aktivně účastnili opět i přes tresty, které za svou činnost obdrželi, protože to byla „správná věc“. Jednotlivé odpovědi pamětníků přerušoval často potlesk posluchačů, mezi kterými bylo mnoho dalších bývalých odbojářů, ale i mladých studentů.

Panel pamětníků předělil přímý přenos rozhovoru s Josefem Mašínem a ředitelem Ústavem pro studium totalitních režimů Pavlem Žáčkem.

  • Hana Truncová (1924)
  • Miloslav Nerad (1921)
  • Tomáš Sedláček (1918)
  • Vojtěch Klečka (1921)

Josef Mašín byl během přenosu v Oxfordu ve studiu BBC. Na otázku, proč odmítá přijet do České republiky, odpověděl, že nechce přijet, dokud se situace v ČR nezlepší. Narážel tak na existenci KSČM na parlamentní úrovni. K polistopadovému vývoji republiky zůstal Josef Mašín kritický i po zbytek rozhovoru. Podle Mašína je ostuda, že bývalá komunistická prokurátorka Brožová-Polednová, jde do vězení teprve dvacet let po revoluci, a že politici včetně Václava Havla se zpronevěřili českému lidu, protože nevyloučili komunisty z veřejných funkcí.

Pavel Žáček v druhé části interview uvedl, že je nutné vztáhnout případ bratrů Mašínových do celoevropského kontextu; například v Polsku existovaly celé skupiny bojující zbraněmi proti komunistickému režimu a nikdo se nad jejich činností nepozastavuje, narozdíl od České republiky, kde akce bratrů Mašínových vyvolávají i po letech živé diskuze.

Po skončení rozhovoru zněl zcela zaplněným sálem Lichtenštejnského paláce dlouhotrvající potlesk.

Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.

  • Martin Tichý
  • Petr Dvořáček
  • Tomáš Bursík
  • Václav Veber
  • Miroslav Lehký

Fotogalerie

Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Tomáš Grulich a Tomáš Bursík (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Eugéne Faucher a Prokop Tomek (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Matěj Kotalík (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Stanislav Konečný (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - František Bártík a Kateřina Lozoviuková (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Petr Dvořáček (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Kateřina Lozoviuková a Kateřina Joklová (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - František Bártík (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Kateřina Joklová (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Závěrečné slovo garantů - Tomáš Bursík (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Závěrečné slovo garantů (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Závěrečné slovo garantů (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Závěrečné slovo garantů (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Závěrečné slovo garantů (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009) Druhý den mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistického režimu“  - Závěrečné slovo garantů (Lichtenštejnský palác, Praha, 16.4.2009)



Konference o odboji proti komunistickému režimu zahájena

Praha 15. dubna 2009 – Premiér Mirek Topolánek dnes dopoledne zahájil mezinárodní konferenci „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“, která se koná v rámci předsednictví ČR v Radě EU.

Jsem rád, že jsem stál u zrodu tohoto Ústavu a doufám, že přežije nejen mou vládu, ale I vlády další,“ řekl na úvod svého projevu Topolánek. Premiér zdůraznil, že konferenci konanou pod jeho záštitou považuje za důležitou i z toho hlediska, že nikdo z lidí, kteří komunistickou diktaturu nezažili na vlastní kůži, neví, jak by se zachoval, pokud by došlo na lámání chleba, na volbu mezi dobrem a zlem. „Musíme si dát pozor, aby diktát totality nebyl vyměněn diktátem většinového názoru,“ dodal Topolánek. „Peklo nečíhá tam venku, ale uvnitř,“ řekl premiér v projevu přenášeném Českou televizí.

Poslechněte si projev Mirka Topolánka na úvod konference. Po Mirku Topolánkovi pozdravil účastníky konference ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček. Ten ve svém projevu zdůraznil rozdíly v uznání protikomunistického odboje například v Polsku a pobaltských zemích a bývalém Československu. Posledním řečníkem úvodního panelu byl vedoucí skupiny III. odboje Ústavu Václav Veber.

Zvukový záznam úvodního panelu

Fotogalerie

Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009, foto: Luděk Krušinský, Úřad vlády) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009, foto: Luděk Krušinský, Úřad vlády) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Zahájení mezinárodní konference „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009)



Zvukový záznam panelu: 10.40-12.00, garant Jan Kalous (I. sál, 15. dubna 2009)

Fotogalerie

Konference o odboji proti komunistickému režimu - Tomáš Bursík (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - účastníci konference (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - účastníci konference (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Tomáš Bursík (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Tomáš Bursík (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Rafal Wnuk a Bernd Florath (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - účastníci konferencei (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - účastníci konference (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu  (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Bernd Florath (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Bernd Florath (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Rafal Wnuk (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Rafal Wnuk (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Rafal Wnuk (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - účastníci konference (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Eduard Stehlík (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Eduard Stehlík (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00) Konference o odboji proti komunistickému režimu - Eduard Stehlík (Lichtenštejnský palác, I. sál, 15.4.2009, 10.40-12.00)



Panel věnovaný skupině bratří Mašínů

Prozatím největší zájem účastníků mezinárodní konference Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a střední Evropě vyvolal panel věnovaný skupině bratří Mašínů. Hnědý sál Lichtenštejnského paláce byl zaplněn do posledního místa, někteří posluchači museli dokonce stát.

Panel zahájil režisér Martin Vadas, který dorazil i se zlomenou nohou. Jeho příspěvek, byl několikrát přerušen potleskem.

Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů se ve svém příspěvku zaobíral tím, proč bezpečnostní složky komunistického režimu neodhalili skupinu bratří Mašínů dříve. Upozornil mimo jiné na to, že jednotlivé činy této odbojové skupiny byly vyšetřovány jako separátní porušení trestního zákona. Dohromady je komunistická policie spojila až po útěku skupiny za hranice.

Markéta Chalupová z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se zabývala analýzou pohledu dobových médií na případ této skupiny.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček předestřel rekonstrukci činnosti odbojové skupiny. Vycházel přitom z archivních materiálů uložených v Archivu bezpečnostních složek.

Zvukový záznam panelu: 13.30-15.00, garant Václav Veber (II. sál, 15. dubna 2009)

Fotogalerie

Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - zájem televize o konferenci (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů- zleva Martin Vadas, Markéta Chalupová, Jan Kalous, Jiří Buřič, Pavel Žáček, Václav Veber (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - nabitý sál (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - Martin Vadas (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - Pavel Žáček a Václav Veber (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - Jan Kalous (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - Jiří Buřič a Jan Kalous (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - Markéta Chalupová (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009) Panel věnovaný skupině bratří Mašínů - nabitý sál (Lichtenštejnský palác, Praha, 15.4.2009)



Zvukový záznam panelu: 15.30-17.30, garant Václav Veber (II. sál, 15. dubna 2009)



Zvukový záznam panelu: 13.30-15.00, garant Martin Tichý (I. sál, 15. dubna 2009)



Zvukový záznam panelu: 15.30-17.30, garant Martin Tichý (I. sál, 15. dubna 2009)



Ohlasy v médiích



Topolánek: Vznik ústavu pro studium totality byl mimořádný čin

(Zpravodajství ČTK, 15.4.2009, 12.26, rubrika: Politika - Praha, Středočes. kraj, ČR, autor: vh

Praha 15. dubna (ČTK) - Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů byl podle odstupujícího premiéra Mirka Topolánka mimořádným činem vlády. Řekl to dnes novinářům na mezinárodní konferenci Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě.

„Kdybych měl vyjmenovat pět věcí, které se mé vládě podařily, tak Ústav pro studium totalitních režimů je určitě jedna z nich. A já jsem si splnil i svoji soukromou radost tím, že jsem vyznamenal bratry Mašínovy a ostatní z této (odbojové) skupiny,“ uvedl premiér.

Josef a Ctirad Mašínové vedli zřejmě nejznámější odbojovou skupinu v Československu, která se připravovala na ozbrojené povstání proti komunismu. Protože k němu ale nedošlo, probíjeli se k americké armádě v západním Berlíně. Kromě Mašínů se to podařilo ještě Milanu Paumerovi. Podle svých kritiků se však přitom dopustili vražd.

Důležité podle Topolánka je, aby měl ústav pevné zakotvení ve společnosti, aby se nevytratil jeho duch a aby ho „někdo nechtěl ekonomicky vyhladovět“. Pevně věří, že žádná vláda, která přijde, „nebude mít tu drzost tento ústav postihovat. Nejlepší, co bych pro to mohl udělat je vyhrát říjnové volby,“ uzavřel premiér.

Proti zřízení ústavu ostře vystupovali představitelé opoziční sociální demokracie a komunistické strany s odůvodněním, že by mohl být zneužíván k politickým účelům. Jeho vznik kritizovali i někteří historikové, kteří se zaměřují na soudobé dějiny.

Podle historika Václava Vebra, který je vedoucím projektu Třetí (protikomunistický) odboj, mají dnešní konference stejně jako ústav přispět ke zpřístupnění odboje a odporu proti komunistickému režimu. Považuje to za důležité pro uchování a posílení demokratických tradic a pro mravní zdraví demokratické společnosti.

Historik odmítl některé názory, že byli Češi zbabělí a komunismu neodporovali. „Není možno všechny členy odboje zlikvidovat, poněvadž bychom museli zavřít polovinu národa,“ citoval Veber ze zprávy komunistické Státní bezpečnosti z konce roku 1948. Sami účastníci odboje podle Vebra odhadují, že protikomunistický odpor reprezentovalo nejméně 40.000 lidí. Český národ se postavil komunistickému režimu se všemi riziky z toho vyplývajícími, i s rizikem smrti na šibenici, zdůraznil.

Návrh zákona na zřízení Ústavu paměti národa předložila skupina senátorů v listopadu 2005. Během projednávání v obou parlamentních komorách dostal nakonec jméno Ústav pro studium totalitních režimů. Činnost zahájil v únoru 2008. Mezinárodní konference, kterou dnes v Lichtenštejnském paláci v Praze premiér zahájil, potrvá do čtvrtka.

vh rot



Topolánek si medailí Mašínům udělal radost

(Právo, 16.4.2009, rubrika: Zpravodajství, strana: 2, autor: ČTK)

Vznik Ústavu pro studium totalitních režimů byl podle odstupujícího premiéra Mirka Topolánka mimořádným činem vlády.
„Kdybych měl vyjmenovat pět věcí, které se mé vládě podařily, tak tento ústav je určitě jedna z nich. A já jsem si splnil i svoji soukromou radost tím, že jsem vyznamenal bratry Mašínovy a ostatní z této odbojové skupiny,“ uvedl včera na pražské konferenci o protikomunistickém odboji.