Virtuální muzeum Gulag Online otevřelo své brány
Ve čtvrtek 9. června 2016 bylo slavnostně spuštěno virtuální muzeum Gulag Online. Virtuální muzeum je výsledkem roční práce členů a spolupracovníků české neziskové organizace Gulag.cz ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů. Jedná se celosvětově o první komplexní projekt tohoto druhu propojující archeologický a badatelský výzkum, orální historii a geografická data spolu s nejnovějšími informačními technologiemi. Virtuální muzeum je dostupné na webových stránkách www.gulag.online v českém, anglickém a ruském jazyce. Slavnostní spuštění proběhlo v divadle Perštýn.
Gulag Online je projekt organizace Gulag.cz, která mimo jiné mapuje a dokumentuje opuštěné tábory v bývalém SSSR a Ústavu pro studium totalitních režimů, který v rámci svého výzkumu od roku 2008 mapuje osudy československých občanů perzekuovaných v SSSR. Vznik muzea byl financován díky podpoře veřejnosti na portálu Hithit a programu Technologie pro budoucnost Nadace Vodafone.
Vzniku samotného muzea předcházelo několik českých expedic, které zmapovaly pozůstatky táborů Gulagu v oblasti tzv. Mrtvé trati, která byla v období 50. let budována mezi sibiřskými městy Salechard a Igarka. „Na první expedici jsme vyrazili čistě ze zvědavosti. Zjistit, jestli se z bývalých lágrů na těchto odlehlých teritoriích vůbec něco dochovalo. Když jsme zjistili, že ano, rozhodli jsme se, že se pokusíme místa zmapovat profesionálněji a tehdy se zrodil i nápad zpřístupnit výsledky naší práce na internetu ve formě virtuálního muzea,“ říká předseda spolku Gulag.cz Štěpán Černoušek. „Pozůstatky jednotlivých táborových budov jsme zaměřili, podrobně zdokumentovali a s pomocí historických fotografií nalezených v ruských archivech následně rekonstruovali ve 3D. Jejich podoba, která je ke shlédnutí ve virtuálním muzeu Gulag Online, s maximální možnou přesností odpovídá podobě táborů z počátku 50. let, a to včetně nejmenších detailů jednotlivých zmapovaných baráků,“ dodává.
To ale není zdaleka vše. Virtuální muzeum Gulag Online představuje komplexní popularizační a naučnou pomůcku, jejímž prostřednictvím je možné získat informace o fungování sovětského represivního systému v celé jeho šíři. Jednotlivé prohlídky jsou například doplněny životními příběhy perzekvovaných Čechoslováků i vybranými dokumenty a fotografiemi, které shromáždili pracovníci ÚSTR v rámci projektu Čechoslováci v Gulagu. Osudy těchto lidí jsou v muzeu Gulag Online zobrazeny pomocí tzv. story maps, které umožňují celý příběh člověka sledovat zároveň na pohybující se mapě. „Od bolševické revoluce v roce 1917 až do konce 60. let bylo v SSSR perzekvováno přibližně 25 tisíc československých občanů a příslušníků českých menšin žijících v SSSR. Dodnes však zůstávají tragické osudy většiny z nich nejen veřejnosti, ale dokonce i jejich nejbližším zcela neznámé. To byl ten hlavní impulz k zahájení našeho výzkumu v roce 2008,“ říká Jan Dvořák.
Další mapy zpracované pro účely virtuálního muzea Gulag Online přinášejí dříve nepoznané pohledy na odlehlé části Sibiře, kde se stále nacházejí pozůstatky jednotlivých pracovních táborů. Uživatel může přecházet mezi satelitními snímky, topografickými mapami a vrstvou dokumentovaných táborů a železnice. „Díky využití možností, které skýtají geografické informační systémy (GIS), jsme mohli vytvořit také podrobnou digitální mapu Mrtvé trati, která obsahuje nejen zpracované skeny vojenských map ze 60. a 70. let (celkem 44 mapových listů pokrývajících celou délku Mrtvé trati, tedy téměř 1200 km), ale také speciálně zakoupené satelitní snímky, zobrazující pozůstatky některých táborů, které na běžně dostupných satelitních snímcích nejsou viditelné,“ říká Radek Světlík, mapový expert muzea Gulag Online.
Muzeum Gulag Online obsahuje také panoramatické fotografie, zachycující současnou podobu lágrů nebo 3D modely předmětů jako například předměty denní potřeby, deníky, osobní korespondenci či dobové fotografie vězňů z vyšetřovacích spisů tajné sovětské policie NKVD. Jednotlivé předměty byly nalezeny přímo v pozůstatcích bývalých pracovních táborů nebo je muzeu Gulag Online poskytli rodinní příslušníci českých obětí sovětských represí. „Samotnou aplikaci se snažíme od začátku stavět jinak než jako pouhou encyklopedii plnou suše strukturovaných dat. Všechny součásti muzea jsou vzájemně propojené a uživatel tak může intuitivně proklikávat mezi 3D grafikou, mapami, panoramatickými fotografiemi a jednotlivými informačními texty. Sám se tak může zaměřit na témata, které ho osobně nejvíce zajímají,“ vysvětluje programátor a tvůrce grafického designu muzea Gulag Online Jan Vrátný.
Virtuální muzeum Gulag Online využívá technologii WebGL, která umožňuje, že všechny 3D animace, které jsou ve virtuálním muzeu Gulag Online obsažené, běží přímo ve webovém rozhraní běžného prohlížeče bez nutnosti instalace externích programů či dalších doplňků. Tento způsob zobrazení 3D technologie je celosvětově stále v experimentální fázi a muzeum Gulag Online je jedním z prvních projektů, který možností této technologie komplexně využívá. „Na jedné straně jsme zvažovali rychlost připojení a pohodlnost zobrazení u uživatelů a kvalitu grafiky na straně druhé. Samozřejmě, uživatelé nemohou očekávat grafiku ve standardu PC her. Celá 3D aplikace má pouhých 15 MB, což ovšem umožňuje dostatečně snadné, a zároveň kvalitní zobrazení v běžném webovém prohlížeči,“ hodnotí Josef Brošta, který 3D grafiku pro virtuální muzeum vyvíjel.
Současná podoba virtuálního muzea Gulag Online není konečná. Do muzea budou postupně doplňována další data (archivní satelitní snímky, výsledky plánovaných expedic, příběhy pamětníků ze zahraničí) a vzniknou i nové jazykové mutace. Muzeum však má již nyní pevné základy, na kterých se dá dále stavět. „Jen optimalizace 3D grafiky a vizualizace lágru do této podoby zabrala našim programátorům a grafikům stovky hodin a další stovky hodin strávili nad rekonstrukcí samotného tábora a vývoje databázového systému, na kterém celé muzeum funguje,“ připomíná Štěpán Černoušek. „A nelze zapomenout také na další lidi, kteří se na vývoji muzea podíleli, ať už se jedná o překladatele nebo historiky, kteří pro nás zpracovávali příběhy jednotlivých pamětníků. Těm všem bych chtěl moc poděkovat za výtečně odvedenou práci.“
