Sborníky a kolektivní monografie

Předjaří. Československo 1963–1967

Předjaří. Československo 1963–1967 – ilustrační foto Předjařím obvykle nazýváme období, které následuje po zimě, jež nás sužuje nevlídnými podmínkami, veskrze nepříjemným mrazem a nepohodou. S předjařím naopak přichází naděje a optimismus. Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ a jež se snaží alespoň částečně zmapovat a interpretovat tato publikace.
Kolektivní monografie Předjaří. Československo 1963–1967 navazuje na knihy Osm let po válce. Rok 1953 v Československu a Československo v letech 1954–1962. Je rozčleněna do kapitol Kultura, Regiony – Společnost – Církev, Průmysl a Politika a mezinárodní vztahy a přináší jak studie zabývající se obecnými společenskými problémy, tak příspěvky s úzce vymezenou regionální tematikou.

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, ÚSTR, Praha 2016, 1. vydání, brož., 408 str., ISBN 978-80-87311-74-5 (JČM), ISBN 978-80-87912-45-4 (ÚSTR)

Recenze


Kaňka, Petr; Kofránková, Václava; Mayerová, Ingrid; Štoll, Martin (eds.): AUTOR–VIZE–MEZE–TELEVIZE

Obálka knihy AUTOR–VIZE–MEZE–TELEVIZE – ilustrační foto V našem veřejném prostoru se dlouho neuskutečnilo žádné multidisciplinární setkání k tématu televize, její role, účelu a směřování. Literární akademie v Praze společně s Filmovou a televizní fakultou VŠMU v Bratislavě proto v roce 2013 uspořádaly mezinárodní vědeckou konferenci, která podnítila vznik této publikace.

Monografie přináší okruhy témat spjatých s autorskou tvorbou, ale i s televizí jakožto institucionálním útvarem v historickém kontextu a ve veřejném prostoru. Pětadvacet textů českých a slovenských autorů je členěno do čtyř kapitol (Prostředky umělecké řeči, Televize v objektivu historie, Televize v digitálním věku a Televize ve veřejném prostoru nebo naopak), v nichž vedle dlouholetých dramaturgů a tvůrců, kteří se dělí o svou zkušenost s mediální realitou, promlouvají teoretici, historici a sociologové. Na stránkách knihy lze najít jak autenticky motivované osobní výpovědi, tak analytické texty, založené na systematicky uspořádaných datech. Řada textů rovněž nabízí cenné svědectví o dobovém nazírání na dané téma. Publikaci vnímáme jako základ pro širší debatu o aktuální roli televize ve společnosti.


Česká televize, Praha, Vysoká škola múzických umení v Bratislavě, ÚSTR, Praha, Bratislava 2015, 1. vydání, brož., 240 str., ISBN 978-80-7404-176-1 (Česká televize, Praha), ISBN 978-80-89439-69-0 (VŠMU), ISBN 978-80-87912-36-2 (ÚSTR)

Recenze


Kalous, Jan; Kolář František (eds.): Sport v komunistickém Československu 1945–1989

Obálka knihy Sport v komunistickém Československu 1945–1989 – ilustrační foto V souvislosti s výročím politického rozhodnutí v roce 1984 bojkotovat XXIII. olympijské hry v Los Angeles se autoři této monografie zamýšlejí nad dalšími zásahy komunistického režimu do tak specifické a apolitické oblasti, jakou představuje sport.
Sledována jsou následující témata: společenská recepce sportu, postup komunistů při sjednocování československé tělovýchovy a sportu v poválečných letech, proměny organizace této oblasti společenského života v období komunistické totality a hlavní problémy československého olympijského hnutí v téže době. Další témata se zaměřují na konkrétní příklady zásahu komunistické moci do sportu a tělovýchovy, na jejich příčiny a na důsledky. Sportem, který výrazně ovlivnily zásahy politiky a jenž ji také ovlivnil, byl lední hokej – jednak ve vykonstruovaném procesu s hokejisty v roce 1950, jednak událostmi spjatými se světovým šampionátem v roce 1969. Zásahy do sportovního života komunistického Československa vedly k emigraci mnoha sportovců, která dodnes poutá zájem sportovních příznivců. Podobně je v jejich vzpomínkách zakořeněno téma bojkotu XXIII. olympijských her 1984 v Los Angeles, které dalo podnět ke vzniku předkládané publikace.


Český olympijský výbor, ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, brož., 236 str., ISBN 978-80-87912-38-6 (ÚSTR)

Umělec a totalita

Obálka knihy Umělec a totalita – ilustrační foto V rámci projektu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015 se 17. listopadu uskutečnily mimořádné koncerty Plzeňské filharmonie a Českého noneta. Ústav pro studium totalitních režimů k této příležitosti vydal brožuru věnující se převážně životu a dílu Dmitrije Šostakoviče (Martin Tichý: Šostakovič, život a dílo jako reflexe doby). Publikace se věnuje také přepisování dějin v současném Rusku, zapomenutému umělci Rudolfu Karlovi či historii věznice Plzeň-Bory s přihlédnutím k 50. letům 20. století.


ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, 38 str., brož.

Válečný rok 1944 v okupované Evropě a v protektorátu Čechy a Morava

Obálka knihy Válečný rok 1944 v okupované Evropě a v protektorátu Čechy a Morava – ilustrační foto Sborník přináší příspěvky přednesené na mezinárodním sympoziu Válečný rok 1944 v okupované Evropě a v protektorátu Čechy a Morava, uspořádaném Ústavem pro studium totalitních režimů 30. října 2014. Sympozium navázalo na předchozí sympozia Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji, Válečný rok 1942 v protektorátu Čechy a Morava v okupované Evropě a Válečný rok 1943 v okupované Evropě a v protektorátu Čechy a Morava, která ÚSTR zorganizoval v letech 2011–2013. Jednotlivé příspěvky zasazují události roku 1944 do širšího rámce mezinárodního vývoje s přihlédnutím k situaci v protektorátu. Kromě globálního pohledu na další rok světové války se věnují nacistické okupační a genocidní politice v Evropě, existenci koncentračních táborů jako jednoho z pilířů nacistické perzekuce, nacistické politice v protektorátu, genocidě protektorátních Romů, úsilí československé exilové vlády o obnovu československé státnosti v kontextu politiky velmocí, Slovenskému národnímu povstání, československému zahraničnímu vojenskému odboji, domácímu protinacistickému odboji i dopadu totálního nasazení na život obyvatel protektorátu.


ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, brož., 175 str., ISBN 978-80-87912-39-3

Jaroslav Pažout: Každodenní život v Československu 1945/48–1989

Obálka knihy Každodenní život v Československu 1945/48–1989 – ilustrační foto Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje problematika každodenního života a proměny životního stylu. Objektem odborného zájmu se tak ve větší míře stává „obyčejný“ člověk se svými běžnými starostmi. Zvýšený zájem o dějiny každodennosti je zřetelný i u laické veřejnosti.
K hlubšímu poznání tématu by měla přispět i tato publikace, rozčleněná na tři celky. První část tvoří příspěvky Roberta Kvačka, Martina France a Jana Rychlíka, zabývající se problematikou každodennosti obecně. Druhý blok obsahuje případové studie Petra Bednaříka, Zuzany Beňuškové, Alžběty Čornejové, Michala Ulvra, Miroslava Vaňka a Petra Kopala, které sledují některé dílčí aspekty každodenního života v komunistickém Československu, konkrétně vliv médií, fenomén podnikových rekreací, vývoj automobilismu v Československu a USA a kulturní aktivity mládeže v období tzv. normalizace, nalezneme zde i sondu do profesní každodennosti barrandovského filmaře. Téma je vděčné i z didaktického hlediska, neboť může u žáka či studenta vyvolat větší zájem o sledované období. Této problematice je věnován závěrečný blok, jenž zahrnuje studie Jaroslava Pinkase a Kamila Činátla.


Technická univerzita v Liberci, ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, brož., 240 s., ISBN 978-80-7494-250-1 (TUL), ISBN 978-80-97912-35-5 (ÚSTR)

Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Československo 1954–1962

Obálka knihy Československo 1954–1962 – ilustrační foto Po roce 1953 pozvolna docházelo (zpočátku téměř nepozorovaně) k uvolňování mezinárodního napětí a začalo dlouhé období koexistence dvou systémů. Československo tento vývoj víceméně kopírovalo. Lidem se začalo „volněji dýchat“. V mnoha oborech a odvětvích byly položeny základy budoucího rozmachu šedesátých let, ale ani v letech 1954–1962 se mnoha lidem nežilo lehce. Vrcholila kolektivizace se všemi svými stinnými stránkami, Státní bezpečnost stále pronásledovala velké skupiny „nepřátelských elementů“, lidé v sobě nesli pocit křivdy a zlost z peněžní reformy realizované náhle v roce 1953…
Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954–1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti. Místo zde mají jak regionálně zaměřené texty, tak i studie o celospolečenských tématech, jakými jsou například zemědělství, kulturní vývoj, problematika církví, role odborového hnutí či KSČ ve společnosti nebo situace ve vědě a sportu.


Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, ÚSTR, Praha 2015, 1. vydání, váz., 652 str., ISBN 978-80-87311-57-8 (Jihočeské muzeum), ISBN 978-80-87912-24-9 (ÚSTR)

Recenze


Válečný rok 1943 v okupované Evropě a v protektorátu Čechy a Morava

Obálka knihy Válečný rok 1943 v okupované Evropě a v protektorátu Čechy a Morava – ilustrační foto Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v protektorátu Čechy a Morava. Mimořádná pozornost je věnována vedle odboje na Slovensku v roce 1943 a partyzánského hnutí ve východním Polsku, v Bělorusku a na Ukrajině i válečnému vývoji v průběhu tohoto roku a československému příspěvku k válečným aktivitám antihitlerovské koalice na východní i západní frontě. Další studie pojednávají o situaci domácího protinacistického odboje v roce 1943, o vzdělávacích aktivitách ÚSTR na poli protektorátní historie a protižidovské politiky či o každodenním životě malého města na okraji třetí říše viděném optikou městského fotografického ateliéru.


ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, brož., 158 str., ISBN 978-80-87912-18-8

Libor Svoboda, Martin Tichý: Cesty za svobodou. Kurýři a převaděči v padesátých letech 20. století

Obálka knihyCesty za svobodou. Kurýři a převaděči v padesátých letech 20. století – ilustrační foto Méně pozorní současníci událostí se v únoru 1948 jistě domnívali, že jsou v Československu svědky mezního vývoje, který završuje předchozí politické směřování, aniž by ovšem, jak se mnozí jistě i utěšovali, znamenal příkrý zlom ve vývoji země a společnosti. Z omylu je vyvedlo nejen rostoucí napětí na mezinárodní scéně, soupeření dvou politických a ekonomických systémů, nýbrž i vnitropolitické změny v Československu, jež se dotkly všech obyvatel; charakterizovalo je násilí a represe uplatňované nejen proti politickým či ideovým oponentům KSČ. S tím je spojen i nový fenomén doby: protikomunistický odboj, v pořadí již třetí, který sice navazoval na tradice dvou předchozích, přesto byl postaven před naprosto nové podmínky a úkoly. I jeho cíle byly jiné. Neusiloval o znovuobnovení české státnosti jako prvý odboj ani o zachování národa jako odboj protinacistický, nýbrž o udržení jeho demokratických a křesťanských tradic a příslušnosti. Tomu nutně odpovídaly zvolené formy odboje. Nikoliv náhodou dnešní historici považují za jednu z nejvýraznějších zpravodajskou činnost kurýrů a aktivity převaděčů na západních hranicích Československa, jež zároveň byly hranicemi mezi – viděno z perspektivy domácích účastníků – Východem a Západem. Problematice kurýrů a převaděčů je věnována i tato kolektivní monografie. Autoři v ní navazují na již vydané práce kolegů historiků, přesto ve svých studiích přinášejí nové či upřesňující pohledy a interpretace dané problematiky a doplňují tak mozaiku velkého historického příběhu, který se odehrával na pozadí studené války, na pomezí hranic politických a hospodářských systémů, ve světě, v němž šlo o mnohé, nejen o svobodu slova a myšlení, nýbrž ve výsledku i o život sám.


ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, brož., 245 str., ISBN 978-80-87912-19-5

Petr Kopal (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace

Obálka knihy Film a dějiny 4. Normalizace – ilustrační foto Kniha Film a dějiny 4. Normalizace navazuje tematicky (chronologicky) na předchozí díly řady Film a dějiny (válka, stalinismus). Obsah sestává ze tří hlavních oddílů: „Normalizační tvorba“, „Dnešní obrazy normalizace“ a „Normalizace z didaktického hlediska“. První oddíl je dále členěn do pěti tematických kapitol a většího množství podkapitol: První kapitola se zabývá nástupem normalizace v dokumentu a publicistice, nesoucím se ve znamení nenávistné kampaně proti představitelům a stoupencům pražského jara. Druhá kapitola představuje některé případy represe filmových tvůrců za normalizace, přičemž hlavní pozornost je zde upnuta na případ režisérky Věry Chytilové, jejího „stýkání a potýkání“ se státní mocí. Samozřejmě nemůže chybět kapitola zabývající se funkcí a významem filmových a televizních reprezentací dějin. Čtvrtá kapitola, nazvaná „Major Zeman a spol. (Obrazy našich ‚čekistů‘)“, se věnuje filmům o příslušnících SNB, tedy o mužích (i ženách) „s chladnou myslí, horoucím srdcem a čistýma rukama“. Poslední kapitola se pak táže po charakteru sledovaného období – zabírajícího plné dvě dekády.


Casablanca, ÚSTR, Praha 2014, 1. vyd., váz., 664 s., ISBN 978-80–87292-26-6 (Casablanca), ISBN 978-80-87912-13-3 (ÚSTR)

Prezentace knihy Film a dějiny 4: Normalizace

Ústav pro studium totalitních režimů a nakladatelství Casablanka zvou na prezentaci knihy Film a dějiny 4: Normalizace, která se koná v rámci filmového semináře o (neo)normalizaci ve středu 26. listopadu 2014 od 18.30 v kině MAT, Karlovo náměstí 19, Praha 2.

 


Informační boj o Československo / v Československu (1945–1989)

Obálka knihy Informační boj o Československo / v Československu (1945–1989) - ilustrační foto Snaha ovlivnit veřejné mínění – domácí i zahraniční – je přirozeným cílem každého režimu, který se prostřednictvím propagandy snaží jednak o svou legitimizaci a prosazení vlastních cílů, jednak o potření skutečných i zdánlivých protivníků. Také Československo bylo ve svých dějinách vždy arénou i předmětem informačního boje mezi různými vnitřními i vnějšími politickými silami a ideovými směry. Markantně se to projevilo i v prvních letech po skončení druhé světové války, kdy se rozhodovalo o budoucí podobě státu, a především po únoru 1948, kdy se komunistický režim snažil upevnit a posléze i udržet své pozice též prostřednictvím mohutného propagandistického působení. Do informačního boje se samozřejmě zapojili i odpůrci komunistického režimu.
Publikace si klade za cíl přispět ke zkoumání tohoto důležitého tématu. Příspěvky se zabývají problematikou propagandy obecně i dílčími problémy. Jedna z kapitol se věnuje také možnostem aplikace daného tématu pro didakticko-pedagogické účely a propagandě ve filmu. Vedle obrázkových příloh k jednotlivým článkům obsahuje kniha faksimile šestnácti propagandistických a osvětových plakátů z první poloviny sedmdesátých let.


Technická univerzita v Liberci, ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, brož., 204 str., ISBN 978-80-7494-089-7 (TUL), ISBN 978-80-87912-10-2 (ÚSTR)

Jiří Petráš, Libor Svoboda (eds.): Osm let po válce. Rok 1953 v Československu

Obálka knihy Osm let po válce. Rok 1953 v Československu - ilustrační foto Osm let po druhém globálním konfliktu dvacátého století byl svět rozdělen na dvě politické soustavy, u nichž bylo zřejmé, že porazit se navzájem nemohou, naopak že spolu musí koexistovat. Součástí tohoto světa bylo i lidovědemokratické Československo, jehož obyvatele zasáhlo v roce 1953 několik fatálních událostí: smrt sovětského vůdce J. V. Stalina i prezidenta republiky Klementa Gottwalda, peněžní reforma, vysídlení obcí poblíž železné opony. Pokračovala likvidace živnostníků a soukromě hospodařících zemědělců…
Kolektivní monografie nabízí bezmála čtyři desítky příspěvků, jejichž autoři zkoumali rok 1953 z různých úhlů a pokusili se složit mozaiku života celé společnosti i jejích jednotlivých segmentů. Místo zde tedy mají jak regionálně zaměřené texty, tak studie o velkých celospolečenských tématech, jako je problematika Státní bezpečnosti, role KSČ či odborového hnutí v tehdejší společnosti, průběh peněžní reformy či situace ve vědě, kultuře i sportu.


Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, ÚSTR, Praha 2014, 1. vydání, váz., 528 str., ISBN 978-80-87311-38-7 (Jihočeské muzeum), ISBN 978-80-87211-98-4 (ÚSTR)


Kolektiv autorů: Válečný rok 1942 v protektorátu Čechy a Morava a v okupované Evropě

Obálka knihy Válečný rok 1942 v protektorátu Čechy a Morava a v okupované Evropě - ilustrační foto Sympozium Válečný rok 1942 v protektorátu Čechy a Morava a v okupované Evropě uspořádané Ústavem pro studium totalitních režimů 4. října 2012 navázalo na mezinárodní sympozium Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji, které zorganizoval ÚSTR v roce 2011. Studie, jež tento sborník obsahuje, se kromě politického a správního vývoje protektorátu, podob propagandy, postavení domácího odboje, historie terezínského ghetta a projevů protižidovské politiky zabývají také vizuální pamětí nacistických zločinů spáchaných v roce 1942 v protektorátu i na východní frontě. Zvláštní pozornost je věnována mezinárodnímu ohlasu na atentát na Reinharda Heydricha a jeho me-zinárodněprávním souvislostem.



ÚSTR, Praha 2013, 1. vydání, brož., 183 str., ISBN 978-80-87211-99-1

Knihu Kolektivizace v Československu si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Jaroslav Rokoský, Libor Svoboda (eds.): Kolektivizace v Československu

Obálka knihy Kolektivizace v Československu- ilustrační foto Třiatřicet příspěvků v této kolektivní monografii spojuje ústřední téma – kolektivizace zemědělství v Československu. Kniha je rozdělena do sedmi oddílů a čtenář v ní najde texty českých a slovenských autorů, jež nahlížejí dané téma z pohledu historika, archiváře či právníka. Vedle vývoje vztahu člověka k půdě na vesnici a násilného zpřetrhání tradičního způsobu hospodaření je pozornost věnována také perzekuci sedláků, vyvlastňování majetku církví, využívání bývalých zemědělských usedlostí nápravnými zařízeními, komunistické propagandě či různým formám odporu proti zabavování majetku. Několik příspěvků zaznamenává průběh kolektivizace na příkladu konkrétní obce a jednotlivých hospodářských rodů. Publikována je i známá studie bývalého agrárního politika Ladislava Feierabenda „Jak z komunistického kolektivního vlastnictví půdy vytvořit nový systém“, kterou národohospodář napsal v červnu 1954 v exilu a jež představuje tehdejší plán nápravy zemědělství po násilném združstevňování.

ÚSTR, Praha 2013, 1. vydání, váz, 476 str., ISBN 978-80-87211-96-0

Knihu Kolektivizace v Československu si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Lucie Wittlichová (ed.): Pozor, vysíláme!

Obálka knihy: Lucie Wittlichová (ed.): Pozor, vysíláme! - ilustrační foto Editorka sborníku Lucie Wittlichová vybrala dvacet příběhů lidí, jejichž práce pro rozhlas nebo televizi měla hlubší význam pro veřejné dění. Najdeme mezi nimi například portrét hvězdy sportovních přenosů Josefa Laufra, rozhlasového režiséra Miloslava Dismana, dlouholeté zpravodajky rozhlasu především ze zemí Afriky a Blízkého východu Věry Šťovíčkové-Heroldové nebo zahraničního zpravodaje Zdeňka Velíška.

Kniha chce ukázat obě instituce z pohledu těch, kdo je zakládali, kdo za ně bojovali a kdo jim věnovali značnou část svého života. Cílem publikace je mimo jiné v roce jubilejních výročí Českého (resp. Československého) rozhlasu a televize vyzdvihnout význam a vliv veřejnoprávního vysílání na formování veřejného mínění během složitých událostí 20. století.


Dny české státnosti o.p.s., ÚSTR, Praha 2013, 1. vydání, váz., 257 str., ISBN 978-80-904980-2-0 (Dny české státnosti o.p.s.), ISBN 978-80-87211-95-3 (ÚSTR)

Knihu Pozor, vysíláme! si můžete zakoupit v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989)

Obálka knihy: Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989) - ilustrační foto Ve dvacátém století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel. Příslušníci inteligence tak ve velké míře podlehli ideologii, jejímž jménem byly napáchány mnohé zločiny, navzdory tomu, že by díky svému vzdělání a rozhledu měli být odolní vůči sice svůdným, nicméně nerealistickým a ve své podstatě nebezpečným idejím. Na otázku, proč tomu tak bylo, se snažili a snaží odpovědět bývalí stoupenci tohoto hnutí, kteří se s ním dříve či později rozešli. Toto téma je však též relevantním a důležitým předmětem odborného zkoumání, k němuž má přispět i předkládaná publikace.

Její první část tvoří příspěvky Roberta Kvačka, Jana Rychlíka, Vlasty Jaksicsové a Norberta Kmetě věnované problematice intelektuálů a jejich vztahu ke komunistické straně a jí nastolenému režimu, a to i v mezinárodním kontextu. Druhý blok obsahuje studie vztahující se k jednotlivým osobnostem, významným komunistickým intelektuálům – Zdeňku Nejedlému (autor Jiří Křesťan), Pavlu Reimanovi (David Kovařík), Ladislavu Novomeskému (Ján Gavura), Milanu Hüblovi (Zdeněk Doskočil) a Ľubomíru Liptákovi (Adam Hudek). Poslední třetí blok je vyhrazen příspěvkům zabývajícím se možností využití daného tématu pro didakticko-pedagogické a popularizační účely. Jaroslav Pinkas se věnuje ideologické prezentaci intelektuála v komunistické propagandě, především v normalizační filmové a televizní tvorbě, a možnosti využití tohoto tématu ve výuce dějepisu. Studie Petra Kopala popisuje roli filmu a televize v komunistickém systému a podává nástin základní typologie filmových a televizních obrazů intelektuála. Kamil Činátl zaměřil svůj článek na roli Národního divadla jako místa paměti českého národa.


Technická univerzita v Liberci, ÚSTR, Praha 2013, 1. vydání, brož., 256 str., ISBN 978-80-7372-971-4 (TUL), ISBN 978-80-87211-93-9 (ÚSTR)

Knihu Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989) si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Kalous, Jan; Kocian Jiří (eds.): Český a slovenský komunismus (1921–2011)

Obálka knihyČeský a slovenský komunismus (1921–2011) - ilustrační foto Hlavním záměrem publikace je prezentovat širší odborné veřejnosti i dalším zájemcům výsledky současného výzkumu vybraných aspektů historie českého a slovenského komunismu, komunistické strany, ale také vztahu společnosti k této ideologii. Jednotliví autoři se pokusili přispět k analýze a zhodnocení českého a slovenského komunismu a představit ho (stejně jako Komunistickou stranu Československa a její dceřinou slovenskou organizaci) ve dvou základních časových a historických etapách. Jejich studie potvrzují, že český a slovenský komunismus je podstatným a v mnoha ohledech tragickým obdobím nedávné minulosti Československa. Jsou cenným příspěvkem k poznání komunismu jako systému a svébytného mezinárodního fenoménu zejména ve druhé polovině 20. století.

ÚSD AV ČR, ÚSTR, Praha 2012, 1. vydání, brož., 459 str., ISBN 978-80-7285-156-0 (ÚSD AV ČR), ISBN 978-80-87211-70-0 (ÚSTR)

Knihu Český a slovenský komunismus (1921–2011) si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Solitér. Pocta historikovi Václavu Veberovi

Obálka sborníku Solitér. Pocta historikovi Václavu Veberovi - ilustrační foto V srpnu 2011 oslavil bývalý vedoucí Skupiny protikomunistického odporu a odboje Ústavu pro studium totalitních režimů doc. Václav Veber osmdesáté narozeniny. U příležitosti tohoto výročí se Ústav rozhodl vydat k jeho poctě knihu, která je složena z příspěvků jeho studentů, přátel a kolegů z Ústavu i dalších odborných pracovišť a institucí z celé České republiky. Publikace se zaměřuje především na problematiku protikomunistického odboje, moderní dějiny a historii slavistického bádání v meziválečném Československu. Součástí knihy je i rozsáhlý životopisný rozhovor, který s Václavem Veberem vedli Petr Blažek a Libor Svoboda, a kompletní bibliografie Veberových prací, pořízená Lukášem Babkou.

ÚSTR, Praha 2012, 1. vydání, brož., 418 str., ISBN 978-80-87211-69-4

Sborník Solitér. Pocta historikovi Václavu Veberovi si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.

 


Kolektiv autorů: Vysokoškoláci o totalitě II. Sborník oceněných studentských prací

Obálka sborníku „Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji“ - ilustrační foto Dne 20. října 2011 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal druhý ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě. Studenti historie a příbuzných oborů z různých vysokoškolských pracovišť v ní předložili výsledky své badatelské práce. Většina příspěvků se zabývala padesátými lety v komunistickém Československu. Mladší kolegové se snažili rozkrýt zapomenuté či rozporuplné historické události, jež byly úzce spjaty s konkrétními regiony naší republiky, ale měly širší dopad na celou českou a slovenskou společnost. S dvanácti oceněnými texty se může čtenář seznámit v tomto sborníku.

ÚSTR, Praha 2012, 1. vydání, brož., 373 str., ISBN 978-80-87211-61-8

Poznámka: V příspěvku Zdeňka Homoly došlo v tištěné verzi sborníku k posunu poznámkového aparátu, jehož číslování tak neodpovídá obsahu poznámek. Autorovi i čtenářům se omlouváme.

Sborník Vysokoškoláci o totalitě II. Sborník oceněných studentských prací si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Kolektiv autorů: Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji

Obálka sborníku „Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji“ - ilustrační foto Tématem mezinárodního vědeckého sympozia, které upořádal Ústav pro studium totalitních režimů 6. října 2011, se stal válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji. Odborníci, kteří na něm vystoupili, se zabývali mimo jiné činností odbojových skupin na domácím území, začátkem Benešovy politiky budování československého „mostu“ mezi Východem a Západem, příjezdem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha do Prahy, situací židovského obyvatelstva v Protektorátu, nasazením našich vojáků na jiných než evropských bojištích nebo rozhodnutím o nuceném pracovním nasazení mužů mimo území Protektorátu. Jejich příspěvky tvoří obsah tohoto sborníku.

ÚSTR, Praha 2012, 1. vydání, brož., 180 str., ISBN 978-80-87211-60-1

Sborník Válečný rok 1941 v československém domácím a zahraničním odboji si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Kristian Feigelson, Petr Kopal (eds.): Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus

Obálka sborníku „Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus“ - ilustrační foto Publikace vznikla na základě sborníku Caméra politique – cinéma et stalinisme (2005) editovaného prof. K. Feigelsonem z pařížské Sorbonny. Tento soubor příspěvků z pera předních evropských i zámořských filmových historiků podává plastický obraz dějin sovětské kinematografie v době stalinismu, ale vypovídá také o jeho recepci a vlivu v novodobém sovětském filmu i v jiných kulturách (Francie, Itálie, Polsko atd.). Kniha Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus je pak výběrovým vydáním tohoto sborníku, obohaceným o původní české studie, které se pokoušejí osvětlit stalinskou éru (především, ale nejen) v českém filmu. V tomto „českém“ oddíle (Ve světle a stínu Stalina) se autoři pokoušejí nalézt odpovědi na tyto základní otázky: jak filmová tvorba v rámci totalitního systému fungovala, jaké byly její úkoly a možnosti a jak byla reflektována. Zvláštní pozornost je věnována problematice paměti stalinismu, fenoménu filmových festivalů po únoru 1948 a konečně i retro tematice (filmové a televizní obrazy Klementa Gottwalda v 70. a 80. letech).

ÚSTR, Casablanca, 2012, 1. vydání, váz., 564 stran, ISBN 978-80-87292-15-0 (Casablanca), ISBN 978-80-87211-58-8 (ÚSTR)

Sborník Film a dějiny 3. Politická kamera – film a stalinismus si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Zdeněk Hazdra, Václav Horčička, Jan Županič (editoři): Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století

Obálka sborníku „Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století“ - ilustrační foto Šlechta hrála v dějinách evropských národů vždy velmi významnou roli. Přestože v posledních dvou stoletích postupně ztrácela vliv, dodnes představuje významný společensko-historický fenomén. Šlechtictví je synonymem tradice, víry, dějinnosti a kontinuity. Dvacáté století však postavilo před středoevropskou šlechtu mnohé výzvy.
A právě vztahy, postoje a chování aristokracie vůči totalitní moci, formy šlechtického odboje či odporu a následné perzekuce, stejně jako pohled na rub mince, tedy na kolaboraci a sympatizování šlechty s totalitarismy, zvláště s nacismem, představují problematiku, která dosud nebyla komplexně zpracována. Vůbec první pokus zabývat se otázkou postavení středoevropské šlechty v době totality vzešel ze spolupráce Ústavu pro studium totalitních režimů a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a kromě historiků z České republiky byli k přípravě publikace přizváni odborníci ze Slovenska, Německa, Rakouska, Rumunska a Lichtenštejnska.

ÚSTR, Praha 2011, 1. vydání, brož., 348 str., ISBN 978-80-87211-52-6

Sborník Šlechta střední Evropy v konfrontaci s totalitními režimy 20. století si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Zločiny komunistických režimů

Obálka sborníku „Zločiny komunistických režimů“ - ilustrační foto Sborník textů ze stejnojmenné mezinárodní konference přináší více než 40 příspěvků historiků a právních expertů z celého světa. Autoři se neomezují na popis zločinů spáchaných komunisty v jejich mateřských zemích, ale poukazují i na různé formy a možnosti vyrovnávání se s totalitní minulostí, včetně konkrétních opatření a plánů do budoucna. Sborník vyšel i v anglické verzi.

ÚSTR, Praha 2011, 1. vydání, brož., 464 str., ISBN 978-80-87211-54-0

Crimes of the Communist Regimes

Obálka sborníku „Crimes of the Communist Regimes“ - ilustrační foto Sborník textů v angličtině ze stejnojmenné mezinárodní konference přináší více než 40 příspěvků historiků a právních expertů z celého světa. Autoři se neomezují na popis zločinů, spáchaných komunisty v jejich mateřských zemích, ale poukazují i na různé formy a možnosti vyrovnávání se s totalitní minulostí, včetně konkrétních opatření a plánů do budoucna. Sborník vyšel i v české verzi.

ÚSTR, Praha 2011, 1. vydání, brož., 472 str., ISBN 978-80-87211-51-9

Sborník Zločiny komunistických režimů si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Václav Veber, Jan Bureš a kolektiv: Třetí odboj.
Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století

Obálka sborníku „Třetí odboj“ - ilustrační foto Publikace má ambice posunout naše znalosti o třetím odboji o značný kus dopředu. Na rozdíl od mnohých o něm autoři nepochybují, dokládají jeho existenci v širokém záběru i formách, přibližují nerovný zápas společnosti utlačované komunistickým totalitním státem, popisují porážky i dílčí vítězství a snaží se doložit, že odboj – ve všech svých formách – byl legitimní součástí oné doby, že přispíval k lepšímu mravnímu stavu společnosti samé. Tradice odboje proti komunismu si zaslouží být připomínána, současná česká společnost se bez ní nemůže obejít.


ÚSTR – MUP – Vydavatelství Aleš Čeněk, Praha 2011, 1. vydání, brož., 336 s., ISBN 978-80-87211-44-1 (ÚSTR), ISBN 978-80-8685567-7 (MUP), ISBN 978-80-7380-306-3 (Vydavatelství Aleš Čeněk)

Publikaci Třetí odboj. Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století si můžete zakoupit v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě

Obálka sborníku „Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě“ - ilustrační foto Sborník Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě obsahuje studie devětadvaceti účastníků stejnojmenné mezinárodní konference pořádané ve dnech 15.–16. dubna 2009 v Praze. Příspěvky pronesené v češtině, angličtině, němčině a slovenštině mapují situaci v Československu a v dalších komunisty ovládaných zemích, hnutí odporu, které se v nich zformovalo, či osudy odbojových skupin a jednotlivců z jejich řad. Na druhé straně popisují mechanismy, jimiž komunistický režim upevňoval svoji moc: ať už ovlivňováním veřejného mínění pomocí tištěných médií doma i v emigrantských komunitách, potlačováním spontánních protestů nebo vybudováním táborů nucených prací. Studie doplňuje přepis diskuse s přímými účastníky třetího odboje.


ÚSTR, Praha 2010, 1. vydání, brož., 368 str., ISBN 978-80-87211-42-7

Sborník Odboj a odpor proti komunistickému režimu v Československu a ve střední Evropě si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


DVD 20 Years After/20 let poté

Potisk DVD 20 Years After/20 let poté - ilustrační foto Sborník z mezinárodní konference přináší 27 příspěvků jejích účastníků. Konference Dvacet let poté: Komunistické režimy ve střední a východní Evropě jako společné dědictví se konala v říjnu 2009 a spolu s Ústavem pro studium totalitních režimů ji pořádaly další čtyři partnerské instituce ze střední a východní Evropy.
Konference se zaměřila na dědictví nedemokratické minulosti. Od počátku 90. let se reflexe komunismu i tzv. proces vyrovnávání se s komunismem soustředily především na „velké“ politické dějiny, obsah vyrovnání se s komunistickým dědictvím spočívá ale i ve zkoumání každodenních vzorců chování.
Jednotlivé příspěvky se vztahují k následujícím tématům: „Transitional Justice“, „staré“ sítě v postkomunistických podmínkách, transformace bezpečnostních sborů, konceptualizace historie v primárním a sekundárním školství v (post-)totalitní době, životní styl a kultura každodennosti v pozdním komunismu a kořeny pádu komunismu.
DVD dále obsahuje fotografie a videozáznamy z konference a osm anglických publikací vydaných Ústavem.


ÚSTR, Praha 2010, 1. vydání, ISBN 978-80-87211-40-3

Sborník z mezinárodní konference si můžete zakoupit v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací

Obálka sborníku Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací - ilustrační fotoo Při příležitosti 70. výročí vypuknutí druhé světové války uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů sympozium nazvané „Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací“. Autoři jednotlivých příspěvků, z nichž byl sestaven tento sborník, se zaměřili vedle poněkud známějších, respektive větší pozornosti se těšících témat (příslušníci československé armády – Ladislav Kudrna, ÚSTR), zvláště na osudy dosud méně reflektovaných složek společnosti, mezi něž náleží kupříkladu ženy (Jana Burešová, Katedra historie FF UP v Olomouci), děti (Radka Šustrová, ÚSTR), šlechta (Zdeněk Hazdra, ÚSTR), ale rovněž německé obyvatelstvo žijící na území protektorátu (Lukáš Vlček, ÚSTR) či křesťané v odboji (Stanislava Vodičková, ÚSTR). Za velice přínosnou pak lze pokládat reflexi poválečných pohledů české historiografie na období nacistické okupace a druhé světové války (Vítězslav Sommer, ÚSTR).


ÚSTR, Praha 2010, 1. vydání, brož., 136 str., ISBN 978-80-87211-38-0

Sborník Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Vysokoškoláci o totalitě - Sborník oceněných studentských prací 2009

Obálka sborníku Vysokoškoláci o totalitě - ilustrační fotoo Dne 27. března 2009 se v Ústavu pro studium totalitních režimů konal 1. ročník studentské vědecké soutěže Vysokoškoláci o totalitě, kde studenti historie a příbuzných oborů předložili výsledky své badatelské práce. Většina z deseti oceněných příspěvků, které sborník obsahuje, se zabývá historickými událostmi, jež jsou úzce spjaté s konkrétními regiony naší republiky, ale nechybějí ani studie, které nahlížejí na historické události spojené s českou minulostí ze zahraničí.


ÚSTR, 2010, 1. vydání, brož., 328 stran, ISBN 978-80-87211-35-9

Sborník Vysokoškoláci o totalitě si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla

Obálka sborníku Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla - ilustrační fotoo Sborník příspěvků vytvořených k tématu 5. ročníku stejnojmenného filmového festivalu volně navazuje na první „průkopnický“ svazek, který vyšel pod edičním vedením historika Petra Kopala v roce 2005. Druhý svazek se zaměřuje na obrazovou prezentaci Zla ve filmech zachycujících novodobé historické události (ať už dokumentární či retrospektivní formou). Jednotlivé příspěvky zkoumají použití těchto ikonografických motivů jak ve smyslu varovných mement, tak i zjednodušujících schémat ve službách propagandy. Sledují zasazení těchto obrazů do různých žánrů – historický velkofilm, krimi, komedie – a formu, jakou byl divákům předkládán. Zabývají se však také složitou otázkou viny a tématem nejednoznačnosti zla.

ÚSTR, Casablanca, 2009, 1. vydání, váz., 352 stran, ISBN 978-80-87292-01-3 (Casablanca), ISBN 978-80-87211-34-2 (ÚSTR)

Sborník Film a dějiny 2. Adolf Hitler a ti druzí – filmové obrazy zla si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy 1945–1989, II.

Obálka sborníku Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy 1945–1989, II. - ilustrační fotoo Sborník mezinárodní konference „Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy 1945–1989, II“, kterou uspořádal ve dnech 19.–21. listopadu 2008 Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci se slovenským Historickým ústavem Akademie věd, polským Ústavem národní paměti a Senátem Parlamentu České republiky, obsahuje příspěvky jednotlivých účastníků.
Texty devětadvaceti historiků z Evropy i ze zámoří jsou rozděleny do pěti tematických bloků: archivy bezpečnostních složek v zemích střední a východní Evropy, utváření bezpečnostních aparátů sovětských satelitů po 2. světové válce, střední a východní Evropa jako východisko k zpravodajskému pronikání na Západ, průběh rozvoje spolupráce NKVD/KGB se satelitními tajnými službami a nakonec operace komunistických tajných služeb, vzájemná kooperace řízená KGB.

ÚSTR, 2009, 1. vydání, brož., 292 stran, ISBN 978-80-87211-24-3

Sborník mezinárodní konference „Aktivity NKVD/KGB a její spolupráce s tajnými službami střední a východní Evropy 1945–1989, II si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Sborník Archivu bezpečnostních složek 6/2008

Obálka sborníku Archivu bezpečnostních složek 6/2008 - ilustrační fotoo Další číslo odborného periodika Archivu bezpečnostních složek přináší na 12 příspěvků pracovníků Archivu bezpečnostních složek a Ústavu pro studium totalitních režimů. Autoři se zabývají především dobou komunistického režimu, ale sborník pokrývá i období protektorátu. Z širokého výběru témat, která sborník přináší, můžeme jmenovat např. problematiku toxikomanie, československé a sovětské rozvědky či brigád pohraniční stráže. Publikace obsahuje jak články a studie, tak biografie či fondy a materiály.

ABS, ÚSTR, Praha 2009, 1. vydání, váz., 464 stran, ISBN 978-80-87211-19-9

Sborník Archivu bezpečnostních složek 6/2008 si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.


Bezpečnostní aparát, propaganda a Pražské jaro

Obálka sborníku mezinárodní konference Bezpečnostní aparát, propaganda a Pražské jaro - ilustrační fotoo Sborník mezinárodní konference Bezpečnostní aparát, propaganda a Pražské jaro přináší na dvacet referátů jejích účastníků. Příspěvky jsou tematicky rozdělené do několika kapitol, a to Pražské jaro viděné z evropského pohledu, reakce bezpečnostního aparátu sovětských satelitů na něj, dále studie věnované československému bezpečnostnímu aparátu v souvislosti s Pražským jarem a studie zabývající se určitými aspekty okupace samotné. Autoři se rovněž zabývají druhým životem Pražského jara, tedy jak události roku 1968 ovlivnily budoucí dění v Evropě.

ÚSTR, Praha 2009, 1. vydání, brož., 280 stran, ISBN 978-80-87211-23-6

Aparat bezpieczeństwa, propaganda a Praska wiosna

Obálka sborníku Aparat bezpieczeństwa, propaganda a Praska wiosna - ilustrační fotoo ÚSTR, Praha 2009, 1. vydání, brož., 300 stran, ISBN 978-80-87211-29-8

 

Sborník mezinárodní konference Bezpečnostní aparát, propaganda a Pražské jaro si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.



Mnichov 1938 a česká společnost – sborník ze sympozia k 70. výročí podepsání mnichovské dohody

Obálka sborníku ze sympozia k 70. výročí podepsání mnichovské dohody: Mnichov 1938 a česká společnost - ilustrační foto Na podzim roku 2008 si nejen česká společnost připomněla 70. výročí podepsání mnichovské dohody, na jejímž základě se na sklonku září roku 1938 čtyři evropské mocnosti (Velká Británie, Francie, Německo a Itálie) dohodly na postoupení pohraničních oblastí Československa ve prospěch nacistického Německa.

Pro českou společnost de facto začala druhá světová válka právě Mnichovem. Představovala pro ni jedinou šanci, jak obnovit svrchovanost státu v „předmnichovské“ podobě. Zde současně započalo její pět desetiletí trvající potýkání se s dvěma totalitními režimy. Zajímavé je sledovat osudy vojáků, kteří se nesmířili s mnichovskou kapitulací. Někteří z nich spáchali sebevraždu, mnozí pak byli činnými v odboji. Národ v těchto osudných dnech „objevil“ i svoji šlechtu, která deklarovala věrnost státu v jeho historických hranicích. Jak je patrné, „Mnichov“ vzbuzuje stále mnoho námětů a otázek k přemýšlení. Odpovědi na ně – zvláště pak v oné morální rovině – se ovšem různí.

Právě na tato nejrůznější hlediska „mnichovského“ dění roku 1938 se zaměřilo mezinárodní vědecké sympozium, jež se odehrálo o čtvrtečním odpoledni 18. září 2008 na půdě Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Sborník z tohoto sympozia přináší sedm příspěvků předních českých a německých historiků – Roberta Kvačka (Mnichovské desatero), Václava Kurala (Hitlerova odložená válka za zničení ČSR), Hanse Henninga Hahna (Oldenburský projekt Sudetoněmecké dějiny - Základní otázky a oblasti výzkumu), Evy Hahnové („Mnichov“ v kontextu (sudeto)německých dějin), Miloše Trapla (Český politický katolicismus a Mnichov), Ladislava Kudrny (Padlí vojáci československé armády v době branné hotovosti státu v roce 1938) a Zdeňka Hazdry (Mnichovské dny jako milník ve vztahu šlechty a novodobé české společnosti).

ÚSTR, Praha 2008, 1. vydání, 140 x 200 mm, 120 stran, ISBN 978-80-87211-06-9

Knihu Mnichov 1938 a česká společnost si můžete zakoupit prostřednictvím internetu na stránkách knihkupectví Kosmas.cz a v knihovně Ústavu pro studium totalitních režimů.