Rudolf Vladimír Hacar (1912–1996)
Narodil se 18. srpna 1912 v Řimicích na Litovelsku v rodině mlynářského dělníka Františka Hacara a jeho ženy Františky. Po absolvování státního reálného gymnázia v Litovli studoval v letech 1931–1936 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Z popudu vladyky Gorazda se přihlásil na teologickou fakultu v rumunských Černovicích, kde studoval do roku 1940.
Po návratu domů byl 1. února 1941 vysvěcen biskupem Gorazdem na jáhna a o den později na kněze.[1] Eparchiální rada jej vzápětí ustanovila referentem svého osvětového odboru. Současně vypomáhal se zajišťováním bohoslužeb v chrámu sv. Václava ve Střemeníčku.[2]
Dne 26. září 1942 Gestapo spustilo celoprotektorátní zatýkací akci namířenou proti pravoslavným duchovním a vybraným činovníkům církevních obcí. Rudolf V. Hacar byl zatčen v Řimicích a odvezen do věznice v Olomouci. Odsud byl počátkem října 1942 přikázán na nucené práce do Vratislavi (Breslau), odkud se vrátil 30. srpna 1944. Doma se mu v té době narodil syn Vladimír (*18. prosince 1942), po osvobození pak dcera Jaroslava (*16. srpna 1945).
V roce 1945 byl pověřen vedením duchovní správy v Dolních Kounicích, administroval rovněž Olbramovice, kde se po 2. světové válce usídlila početná skupina volyňských Čechů. Kněžskou službu opustil v souvislosti s přibývajícími zdravotními obtížemi až v roce 1987. Zemřel v ivančické nemocnici 9. května 1996. Poslední rozloučení se konalo 17. května téhož roku v Brně.
Prameny:
- Archiv bezpečnostních složek, fond Odbor politického zpravodajství MV, krabice č. 658, svazek č. 13471, s. 247.
- Národní archiv, fond Ministerstvo školství a národní osvěty 1918–1949, karton 811, signatura 47 VII, evidenční list Rudolfa V. Hacara.
Literatura:
- DOLÍVKA, Josef: Památce d. o. prot. Vladimíra R. Hacara. Hlas pravoslaví, 1996, č. 7, s. 211–212.
- MAREK, Pavel – BUREHA, Volodymyr: Pravoslavní v Československu v letech 1918–1953. Příspěvek k dějinám Pravoslavné církve v českých zemích, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. CDK, Brno 2008, s. 133–134.
- JINDRA, Martin: Česká pravoslavná církev od Mnichova po obnovu v roce 1945. ÚSTR, Praha 2015.
[1] Ještě před návratem do protektorátu se 19. září 1940 v Černovicích oženil s Marií, rozenou Vaskanovou.
[2] Chrám sv. Václava ve Střemeníčku u Bouzova byl slavnostně vysvěcen 17. května 1937.
