Rešerše fondu č. 141 (Německé soudy v říši)
Název fondu (sbírky): Německé soudy v říši
Značka fondu: 141
Časový rozsah: 1939 –1945
Rozsah/Metráž: 67,00 bm (zpracováno), 558 kartonů
Tento fond zpřístupňuje sbírku spisů německých soudů, které působily na území protektorátu Čechy a Morava. Jde o různorodý materiál nestejné politické závažnosti, který však ve svém celku poskytuje informace o hospodářském a politickém životě Protektorátu. Vznikl v letech 1939-1945 činností:
- Německých lidových soudů,
- Německého zemského soudu v Berlíně,
- Zvláštních německých soudů
a obsahuje kontrolní spisy německého ministerstva spravedlnosti a různé zprávy z protokolů osob vyšetřovaných Gestapem, které Gestapo předávalo německým soudům.
Fond obsahuje osobní svazky československých státních příslušníků i cizinců, s nimiž bylo vedeno trestní řízení před německými soudy, včetně písemností policejních a prokurátorských orgánů. Před těmito soudy byli souzeni:
- spolupracovníci čs. zpravodajské služby,
- pracovníci čs. tiskové kanceláře,
- agenti Gestapa, SD a Abwehru,
- členové odbojové organizace ÚVOD,
- čl. odbojové org. Obrana národa,
- čl. odbojové org. bez určení,
- čl. odbojové org. „V boj“,
- čl. odbojové org. „Partyzánská skupina“,
- čl. odbojové org. „ÚTĚK“,
- čl. org. „SoPaDe“,
- čl. sociální demokracie,
- různé trestné činy proti říši.
Menší část fondu tvoří osobní svazky vězňů – československých státních příslušníků, stíhaných německými soudy v Protektorátu pro politické delikty proti Německu (jednalo se zejména o tyto trestné činy: velezrada, špionáž, poslech zahraničního rozhlasu, nedovolené držení zbraní, partyzánská činnost, rozšiřování nepřátelské propagandy, ilegální činnost). U převážné většiny materiálů jsou vedle obžalob a rozsudků přiloženy i policejní a vyšetřovací materiály. V případě odsouzení k smrti i žádosti o milost a vyjádření Gestapa, zda žádost povolit nebo zamítnout. Tyto osobní vězeňské svazky pocházejí z německých káznic Amberg, Ebrach, St. Georgen-Bayreuth, Straubing a Graz. Podobného charakteru jsou také osobní svazky vězňů souzených německým soudem v Brně a Uherském Hradišti.
Převážnou část materiálu tvoří osobní svazky vězňů české, slovenské a maďarské národnosti, kteří byli v době okupace odsouzeni německými soudy v Protektorátu za kriminální delikty (černý obchod, černé porážky, krádeže, vloupání a pod.).Tyto osobní svazky vznikly z činnosti německých soudů v Táboře, Strakonicích, Havlíčkově Brodě, Hodoníne, Kraslicích, Nejdku, Českém Krumlově, Karlových Varech, České Lípě, Liberci, Šluknově, Bečově nad Teplou aj. Dále se ve fondu nacházejí osobní svazky vězňů odsouzených německými úředními soudy („Amtsgerichte“) pro hospodářské a kriminální delikty v době okupace. Obdobné delikty tvoří náplň osobních svazků, které vznikly z činnosti Německého zemského soudu v Praze a Německého vrchního soudu v Praze v letech 1939-1945.
Zvláštní skupinu tvoří osobní svazky vězňů-cizích státních příslušníků, kteří byli zatčeni v protektorátu na podkladě dožádání jiných států pro trestní činnost kriminálního charakteru, spáchanou v cizině v letech 1939-1945. Z vězeňských spisů jsou zvláštního charakteru seznamy vězňů, kteří byli v letech 1938-1939 v ochranné vazbě Gestapa v Karlových Varech. Ve fondu jsou též osobní svazky vězňů, proti nimž vedl trestní řízení vrchní státní zástupce při německém soudu v Berlíně.
Další skupinu vězeňských osobních spisů tvoří spisy osob, které byly souzeny Německým zdravotním soudem v České Lípě pro dědičné choroby. Řízení občansko-právní zastupují rozsudky civilního senátu Německého vrchního soudu v Praze.
Další tematickou skupinu tvoří osobní svazky protektorátních soudců v Brně, Olomouci, Ostravě Chrudimi, Jihlavě, Břeclavi aj. (spisy byly zřejmě za okupace převzaty k revizi Německým zemským soudem v Brně).
Z činnosti Vrchního zemského soudu v Praze se ve sbírce nalézají písemnosti o smlouvách s jinými státy o výkonů trestního práva a vzájemném vydávání stíhaných zločinců. Dále nařízení a směrnice o úpravě židovské otázky v Protektorátu. Právní spory o pozůstalostech československých státních příslušníků v zahraničí a požadavcích vůči bývalé ČSR, správa nepřátelského majetku v Protektorátu a podobné civilně-právní záležitosti.
Značnou část fondu tvoří spisy zaměstnanců německých soudů v Protektorátu (např. v Šumperku, Karlových Varech, Praze aj.). Je zde do značné míry zastoupen materiál účetního charakteru uvedených soudů.
I když materiál tohoto fondu nemá vyhraněně politický charakter, přesto může fond ve svém celku sloužit k hlubšímu poznání perzekuční politiky okupantů proti českému a slovenskému obyvatelstvu.
