Josef Malár (1925-2010)
Josef Malár se narodil 19. ledna 1925 v Nové Lhotě na moravsko-slovenském pomezí. V malé horské vesnici prožil celé dětství a až do svých 15ti let se v podstatě nedostal mimo teritorium zapadlého kraje Bílých Karpat. Na dobrou výchovu rodičů a dobu strávenou v kraji se stále živou lidovou kulturou ostatně dodnes rád vzpomíná.
Důležitá změna v životě Josefa Malára nastává v okamžiku, kdy využívá nabídky studia na řádovém gymnáziu benediktinů v Praze. V roce 1941 se chlapec vydává vlakem z Velké nad Veličkou přes Brno do Prahy a hlásí se ve zmíněném vzdělávacím ústavu. Režim je na gymnáziu přísný, ale Josef jej zvládá dobře. Jeho studiím však nepřejí politické okolnosti. Benediktinská škola je nacisty zakázána a všichni žáci musí přejít na státní Jiráskovo gymnázium v Resslově ulici. Tam Josef Malár skládá maturitu a v roce 1947 vstupuje do arcibiskupského semináře v Olomouci.
Studia bohosloví a teologie přerušují poúnorové události, mezi něž patří také likvidace církevního školství. Po šesti semestrech vysokoškolských studií se tak Josef Malár v roce 1950 vrací do své rodné vsi, má možnost vnímat tamní společenské změny (kolektivizace) a čeká na povolání k vojenské službě. Po několika měsících pobytu v ústraní skutečně povolávací rozkaz dostává – ovšem ne do řadové armády, ale k Pomocným technickým praporům (PTP), což jsou oddíly tzv. černých baronů, do nichž byla nahnána většina bývalých studentů teologie. Stejně jako mnoho dalších bohoslovců se Josef Malár dostává do tábora v Mimoni v Čechách. Náplní činnosti PTPáků je především fyzická práce. Nechybí ani školení v duchu marxismu-leninismu. Strava, kterou mladí muži v táborech dostávají, je kupodivu uspokojivá – síly je k plnění fyzicky náročných pracovních úkolů třeba. Typické pro černé barony jsou časté změny působiště, a tak se Josef Malár v rámci své „vojenské služby“ dostává na řadu míst po celém Československu. Po pár měsících v Mimoni je převelen do kamenolomu v Lešanech u Benešova. Mezitím je svědkem útěku dvou bohoslovců z tábora. Následuje ruzyňské letiště, pobyt v Olomouci a na dalších místech. Nezapomenutelné je působení v Kynžvartu u Mariánských lázní, kde jsou rajonem PTPáků místní lesy. Při návštěvě Prahy se mladý muž dopouští přestupku proti kázni tím, že na Václavském náměstí nepozdraví uniformovaného důstojníka. Následuje trest krátkého uvěznění.
Pobyt Josefa Malára u PTP končí v prosinci 1953 a mladý muž se rozhoduje k setrvání v Praze. Najde si bydlení a zaměstnání u podniku Pozemní stavby. Dlouhá léta pracuje jako stavební dělník a příležitostně ve volném čase studuje. Věnuje se především oblíbeným jazykům (portugalština, arabština aj.), ale nezapomíná ani na teologii. Podzemní církev funguje, a tak je možné scházet se ke katechezím alespoň v rámci menších ilegálních kroužků.
Takto Josef Malár žije až do poloviny 60.let. Situace společenského uvolnění a možnosti vycestovat do zahraničí u něj oživuje myšlenku na emigraci. Nakonec se k ní odhodlá v roce 1966 a přes Jugoslávii se dostane do Rakouska. Noční přechod slovinských hranic je vyčerpávající, ale dopadne dobře. Už na rakouském území se Malár setkává s jedním z českých jezuitů a je dopraven do Vídně. Brzy na to jeho kroky směřují do západního Německa, kde hodlá dostudovat teologii. To je mu umožněno na fakultě v bavorském Dillingenu. Josef Malár se tak stává diecézním knězem tamní oblasti. Od roku 1972 působí ve farnostech Bachhagen a Landshausen. Věnuje se především vlastním farníkům, mezi nimiž je i skupina sudetských Němců ovládajících český jazyk. Kontakt s rodnou zemí a vlastní rodinou páter Malár nemá takřka žádný, a tak svůj zájem o dění v Československu naplňuje spoluprací s dalšími emigranty. V Mnichově existuje české křesťanské centrum Velehrad a nedaleko od Malárova působiště je i emigrantský internační tábor Zindorf. Čas od času dochází ke schůzkám českých kněží za účelem vzájemného informování se (dokladem toho je i uvedená kopie dokumentu z ABS). Nejpodstatnější část působené pátera Malára je však soustředěna na běžnou farní činnost. Věnuje se jí dlouhých třicet let a s funkcí faráře končí až na přelomu tisíciletí. Poté ještě několik let stráví coby pomocný kněz v bavorské farnosti a přemýšlí o návratu do rodné země. Tak se i stane a Josef Malár se v roce 2005 vrací do Nové Lhoty na Horňácku. Po nějaké době pobytu u svých příbuzných nakonec z praktických důvodů volí ubytování v charitním domě v Dolním Němčí (okr. Uherské Hradiště).
Josef Malár zemřel 1. srpna 2010. Je pochován v Nové Lhotě na Horňácku.
Fotografie z natáčení
Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.
Datum natáčení 22. ledna 2009
