Polské tažení 1939
Polsko–německé vztahy se v roce 1939 nesly ve znamení napětí a stupňujících se německých územních požadavků. Ty se týkaly především takzvaného Polského koridoru, tedy pásu země zajišťujícího jinak vnitrozemskému Polsku přístup k moři v oblasti Gdaňska, samotného Svobodného města Gdaňsk a západních oblastí Polska, které muselo Německo po porážce v první světové válce odstoupit. Svou roli v neposlední řadě hrála i Hitlerova idea, že je třeba rozšířit německý „životní prostor“ směrem na východ.
Samotné válce předcházelo 23. srpna podepsání paktu o neútočení mezi SSSR a Německem (tzv. Pakt Molotov–Ribbentrop), v jehož tajných dodatcích si obě země rozdělily sféry vlivu (do té sovětské patřily kromě východních území Polska též pobaltské státy, Finsko a Besarábie), vzájemnou podporu při jejich vymezování a výslovně připustily likvidaci Polska.
Rostoucí německý tlak na Polsko pak vyvrcholil 1. září 1939, kdy německý wehrmacht po zinscenovaném polském přepadení německého rozhlasového vysílače u Gliwic zahájil útok. Začala tak druhá světová válka v Ecropě. Dne 17. září se do operací zapojil, zcela v duchu uzavřeného paktu, zapojil i SSSR. Nacistické Německo a Sovětský Svaz společně během této kampaně v jediném měsíci Polsko zlikvidovaly, to definitivně kapitulovalo 5. října. Západní spojenci, kteří v reakci na německou agresi vyhlásili 3. září Německu válku, nebyli schopni Polsku významněji pomoci a nedokázali ani využít faktu, že většina německých jednotek byla soustředěna v Polsku a na polských hranicích.
Následující fotografie jsou zřejmě ze soukromého alba vojáka, který s největší pravděpodobností působil u podpůrných jednotek německého letectva. K tomuto závěru nás vede zejména fakt, že se jedná o obrázky z týla (záběry zničených vesnic a měst, zajatých polských vojáků či polského obyvatelstva) a fotografie pořízené ze vzduchu. Album se nachází ve fondech ABS a nabízí nám možnost vnímat atmosféru polského tažení z pohledu německých týlových jednotek.