Pavel Hradilek (1950)
Pavel Hradilek se narodil v Praze 18. ledna 1950 jako první z osmi dětí. Otec, Ludvík Hradilek, byl profesorem matematiky na Přírodovědecké fakultě UK. Matka Marie, roz. Konzalová, pochází z početné, tradičně katolické rodiny Konzalů. Její tři bratři studovali v internátní redemptoristické škole na Svaté Hoře. Nejmladší z nich Jan byl v 60. letech politickým vězněm - podobně jako bratr Pavel v létech padesátých - a později se stal biskupem tzv. skryté církve. V útlém mládí bydlel Pavel Hradilek s rodiči a sourozenci u Konzalů ve Zbuzanech. I po odstěhování tam byl častým hostem. Z té doby si pamatuje, jak v rámci vyšetřování strýce Jana prováděla StB domovní prohlídku celého domu.
Od svých 14 let začal Pavel Hradilek pravidelně chodit do kostela Matky Boží před Týnem a k sv. Havlu. Zde působil originální katolický kněz Jiří Reinsberg a setkávali se tu mnozí protirežimní intelektuálové, disidenti a samozřejmě kněží (například Antonín Mandl, Oto Mádr či Bonaventura Bouše). S mnoha osobnostmi navázal Pavel Hradilek kontakt, který do jisté míry ovlivnili jeho pozdější činnost. První eucharistii doma u stolu, jež zažil, předsedal Antonín Mandl.
Pavel Hradilek se po maturitě rozhodl pro studium chemie. Společně se strýcem Janem Konzalem, jehož propustili na svobodu v roce 1963, se zúčastňoval brigád při rekonstrukcích osvětlení kostelů. V roce 1968 se při podobné akci v kostele Na Příkopech seznámil se salesiánským knězem Václavem Komárkem. V roce 1972 jej vyhledal s osobními problémy. S Václavem Komárkem, který musel kostel Na Příkopech opustit, odešel na Smíchov. Zde se scházelo zhruba 25 mladých lidí a seznámil se tu i se svou budoucí ženou.
Nástupem normalizace zbavili Václava Komárka státního souhlasu. Kněz, který pokračoval v pastoraci bez státního souhlasu, se podle tehdejšího práva dopustil trestného činu podle paragrafu o „maření státního dohledu nad církvemi“ se sazbou od dvou do pěti let žaláře. Pavla Hradilek pomáhal organizovat tajné semináře, přednášky, bohoslužby atd. Fakticky se tak společně s Komárkem dostali do ilegality a stali se členy podzemí. Zpočátku spolu s dalšími kolegy studovali u salesiánů, ale zhruba po roce se rozhodli napojit na struktury „skryté“ církve a pokračovat ve studiu teologie. Václav Komárek za tímto účelem přivedl Fridolína Zahradníka, biskupa podzemní církve, a Jana Konzala, tou dobou již tajně vysvěceného kněze.
Jan Konzal dostal celou skupinu na starost. Pavel Hradilek přijal v roce 1977 jáhenské svěcení. Postupně organizoval 4 skupiny, které se připojili k formující se podzemní teologické univerzitě. Zde přednášeli Josef Zvěřina, Oto Mádr, Miroslav Máša, Antonín Liška, Miloslav Vlk, Jaroslav Duka a další. Pro studenty bylo nutné vlastními silami připravit alespoň základní studijní materiály, které si ilegálně sami tiskli na cyklostylu. Je pozoruhodné, že se StB nikdy nepodařilo žádnou z nelegálních tiskáren objevit.
Vedle působení v podzemní církvi Pavel Hradilek pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy. V sedmdesátých a osmdesátých letech jezdil zhruba jednou měsíčně jako osádka izotopového vozu, jež převážel z východního Německa radioaktivní materiál. Bez obtíží tak mohl pašovat do Československa náboženskou literaturu vydanou v NDR nebo předtím dopravenou ze Západu.
Na přelomu 70. a 80. let se v Československu zhoršila politická situace a StB zostřila i kampaň na eliminaci podzemní církve. V roce 1983 byl uvězněn biskup Fridolín Zahradník. Krátce před svým zatčením konsekroval jako nástupce Jana Konzala a Pavla Hájka. Biskup Konzal poté vysvětil Pavla Hradilka na kněze. S Janem Konzalem začal vzápětí jezdit na Slovensko a na další místa, hlavně však působil v Praze, kde budoval obec věřících přátel. Tak postupně vznikalo společenství dnes nazývané Pražská obec. V 80. letech byl Pavel Hradilek vyslýchán kvůli své činnosti StB.
Po pádu komunismu se skrytá církev začala integrovat do oficiálních struktur. Některá tajná svěcení (včetně Hradilkova) ovšem byla zpochybněna a bylo požadováno nové „podmíněné“ svěcení. Na to však Hradilek a další kněží Pražské obce odmítli přistoupit.
Pavel Hradilek stále slouží v obci „Společná cesta“ (vnikla v r. 2007 rozdělením Pražské obce na tři části), která představuje alternativu k tradiční farní struktuře. Externě přednáší liturgickou teologii v rámci studijního programu Teologie křesťanských tradic Evangelické teologické fakulty UK v Praze. Je předsedou občanského sdružení Institut ekumenických studií a pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy.
Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.
