Oldřich Jedlička (1922)

Narodil se 10. února 1922 v Bořeticích na Břeclavsku do rodiny stavbyvedoucího. Základní školu navštěvoval v rodné obci a poté se vyučil zedníkem. V mládí byl rovněž aktivním sokolem. Ještě před nacistickou okupací zbytku Československa v březnu 1939 odešel z Bořetic do Brna, kde vystudoval dvouletou odbornou pokračovací školu. Přes známost s Růženou Křivkovou se seznámil s jejím otcem Petrem Křivkou, bývalým legionářem a národním socialistou. Ten po příchodu nacistů využíval svého povolání železničáře a lidem pronásledovaným nacisty napomáhal k útěku do zahraničí. Již v roce 1940 byl sám nucen uprchnout, zatímco jeho manželka s dcerou zůstaly v Brně a později byly nacisty vězněny. V květnu 1942 byl Oldřich Jedlička totálně nasazen do Říše, do Frankfurtu nad Mohanem. Nejdříve pracoval na různých stavbách a opravách silnic, později byl přidělen na práci do místní továrny na letecké motory. S dalšími totálně nasazenými průběžně sabotovali práci a mnoha dalšími způsoby „škodili“ Říši. Jejich záškodnická činnost byla však brzy prozrazena. Oldřich Jedlička se z obav před zatčením pokusil na poslední chvíli ještě se dvěma kolegy uprchnout, na útěku však byli dopadeni a předáni gestapu ve Würzburgu. Oldřichovi hrozil za útěk a sabotáže trest smrti. Údajně proto, že odmítl výslechový protokol podepsat jako nepravdivý, byl nakonec odeslán do koncentračního tábora Flossenbürg. Po třech měsících těžké práce v přilehlém kamenolomu byl v březnu 1943 zařazen do transportu směřujícího do koncentračního tábora Dachau-Alach, kde pracoval v blízké továrně na výrobu leteckých součástek. Také zde se zapojil do sabotáží. Na konci války se pak přihlásil na práci do továrny Messerschmitt v nedalekém Memmingenu. Na jaře 1945, kdy došlo k evakuaci tábora, byl Oldřich Jedlička zařazen do pěšího transportu směřujícího k bývalým rakouským hranicím. V městečku Pfronten se mu ale spolu se dvěma spoluvězni podařilo uprchnout, čímž se zachránili – část transportu totiž byla za městečkem postřílena. Dočasný úkryt našli uprchlíci v rodinách místních obyvatel. Ve Pfrontenu byli všichni přeživší vězňové osvobozeni čelními tankovými jednotkami Američanů. Do konce května 1945 pak Oldřich Jedlička pobýval ve spojeneckých internačních táborech. Po návratu domů se setkal nejen se svou snoubenkou, ale i s Petrem Křivkou, který se vrátil z Velké Británie jako člen osobní stráže prezidenta Beneše.

V prosinci 1946 se Oldřich Jedlička se svojí snoubenkou Růženou Křivkovou oženil, vstoupil do státních služeb jako zaměstnanec ČSD a postupně vystřídal několik železničních stanic na různých místech Československa.

Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 začal Jedličkův tchán Petr Křivka většinou z čsl. vojáků bojujících za války na západní frontě budovat ilegální vojenskou skupinu označenou jako 9909. Do protirežimní činnosti zasvětil i svého zetě, který tehdy působil v Sokolově. Zde se mu podařil navázat kontakt s další odbojovou skupinou. Nakonec opustil zaměstnání u ČSD a na svou žádost přestoupil do výroby – stal se tunelářem v tunelu v Babicích. Získal tak mj. přístup ke skladišti výbušnin, část z nich se mu také podařilo odcizit.

Již na přelomu léta a podzimu 1949 byla kvůli konfidentům StB činnost skupiny Petra Křivky prozrazena a následovala velmi rozsáhlá vlna zatýkání. Oldřich Jedlička byl zatčen 22. září 1949. Vězněn byl nejdříve ve Znojmě, brzy jej však převezli do Brna, kde také probíhaly výslechy. V soudní vazbě na Cejlu nakonec strávil 15 měsíců. Za vinu mu bylo kladeno nejen to, že neudal svého tchána, ale mj. i roznášení špionážních zpráv (zejména o těžbě uranové rudy), ilegální obstarávání třaskavin a ukrývání svého švagra, syna Petra Křivky, před jeho odchodem do USA v roce 1948. Dokonce byl bezpečnostními orgány vybrán do čela jedné z ilegálních skupin napojených právě na skupinu 9909. Hlavní líčení s „Oldřichem Jedličkou a spol.“ se konalo ve dnech 17. – 18. dubna 1951 před Státním soudem v Brně. I přesto, že byl Jedličkovi původně pro zločin velezrady a vyzvědačství navržen trest smrti, nakonec mu byl vyměřen trest ve výši 20 let odnětí svobody. K trestu smrti byl naopak již koncem února 1951 odsouzen Petr Křivka a v červenci téhož roku byl v Brně na Cejlu popraven. Po soudu byl Oldřich Jedlička odtransportován do věznice na Borech, kde ale pobyl pouze do srpna 1951, než byl převezen do Tábora nucených prací Vojna na Příbramsku. Později byl přesunut na nedaleký pracovní tábor Bytíz. Ve zdejších uranových dolech fáral až do svého předčasného osvobození. Dne 22. září 1961 byl přesně po 12 letech věznění propuštěn. Protože ale na svobodě nemohl sehnat práci, nastoupil do zaměstnání znovu do uranových dolů, tentokrát v Dolní Rožínce u Žďáru nad Sázavou. V roce 1968 obdržel částečný invalidní důchod, nadále však musel pracovat jako zedník u n. p. Potraviny Brno.

Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.