Navštívili nás, navštívili jsme... (2013)

Facebook stránky

Zavítali k nám také občanští aktivisté z Egypta

26. září 2013 – Po Tunisanech a Libyjcích to byla třetí mezinárodní delegace v brzké době. I Egypťané mají zájem o vyrovnávání se s minulostí. Absolvovali – obdobně jako předešlé návštěvy – základní seznámení s činností Ústavu, poté nahlédnutí do úseku digitalizace a do ABS.

Egyptští občanští aktivisté Informace o činnosti Ústavu podávají Zdeněk Hazdra, Milan Bárta a Martin Valenta Celá skupina v zasedací místnosti



O ÚSTR se zajímají Tunisané a Libyjci

V pondělí 23. září 2013 hostil Ústav hned dvě mezinárodní delegace. První vedli dva zástupci tuniského ministerstva pro lidská práva a přechodnou justici – pánové Ch. Derouich a Y. Karamti, druhou tvořila početná skupina občanských aktivistů z Libye (většinou to byli právníci). Oběma zemím je společné, že uvažují o zřízení obdobného ústavu, jako je ÚSTR, a zajímá je náš způsob vyrovnávání se s minulostí. O tom je zevrubně informovali Jan Kalous a Vojtěch Ripka, a v oddělení digitalizace pak Tomáš Keszeli. Archivem bezpečnostních složek je provedla Světlana Ptáčníková a věnovali se jim také Zdeněk Hazdra a Michael Pelíšek.

Návštěva Tunisanů a Libyjců (Praha, 23.09.2013) Občanští Prezentaci Prezentaci pro libyjské aktivisty připravil Jan Kalous



Setkání mladých pracovníků z institucí historické paměti z celé EU

V termínu 22. – 25. srpna 2013 se dvě delegátky za Ústav pro studium totalitních režimů (Eva Kubátová) a Archiv Bezpečnostních složek (Jitka Bílková) zúčastnily setkání mladých pracovníků do 35 let z institucí historické paměti z celé EU při příležitosti European Day of Remembrance for the Victims of Totalitarian Crimes.

V rámci třídenního programu byly zahrnuty návštěvy významných memorialů a muzeí (Museum of Genocide Victims, Center of Tolerance, Paneirai Memorial), ale také zajímavostí s cílem lépe se seznámit s litevskými totalitními režimy (park totality v Grutas, Hill of Crosses v Merkine, osobní setkání s litevským partyzánem J. Jakavonisem a prohlídka bunkru u jeho rodného domu).

Součástí programu byla i konferenční část zaměřená na mladou generaci s tématem „Setting the traditions for Europe-wide Day of Remembrance of the victims of totalitarian regimes“ a otevřením výstavy „Totalitarianism in Europe“, připravené Platformou evropské paměti a svědomí, ale také pietní akty při příležitosti výročí 23. srpna 1939, kdy byl podepsán pakt Molotov-Ribbentrop.

Připravili jsme pro Vás průřez litevskými zajímavostmi, které mohou posloužit jako inspirace k dalším tématům zkoumání, či jako budoucí cíl Vašich cest.

Základní bibliografie k tématu:
The Baltic states: Estonia, Latvia and Lithuania / David J. Smith ... [et al.]
Lithuania: stepping westward / Thomas Lane
Lithuania: the rebel nation / V. Stanley Vardys, Judith B. Sedaitis
Showdown: the Lithuanian rebellion and the breakup of the Soviet empire / Richard J. Krickus

Průvodce po Museum of Genocide Victims ve Vilniusu, bývalý voják tajné služby Museum of Genocide Victims - kontrolní místnost Museum of Genocide Victims - jedna z větších cel. Vězni dostávali 0,5 litru vody a 250 gramů chleba na den. Možnost jít na toaletu přesně stanovena na jednou za 24 hodin. Mytí takřka neprobíhalo. Museum of Genocie Victims - jedna z původních cel byla přeměněna na malý památník židovských obětí Museum of Genocide Victims - jeden z nejúspěšnějších způsobů mučení - celu napustili vodou a vězeň stál uprostřed na tom malém „ostrůvku“. Venku kolem 25 stupňů pod nulou. Pokud vězeň neudržel rovnováhu a spadl do vody, do několika hodin zemřel na podchlazení. Museum of Genocide Victims - nejprve sloužilo Gestapu, posléze KGB Popravčí místnost - ven vedla sešikmená okna, kterými byli popravení rovnou vytaženi a odvezeni do masových hrobů. Pokoj našeho průvodce muzeem obětí genocidy. Jak sám řekl - no more pistols, just flowers... Výstava Židovský život v Litvě v Center of Tolerance Část delegátů zemí EU do 35 let Center of Tolerance - malý památník zavražděným židovským dětem. Před Museum of Genocide Victims - pietní akt k 23. 8. 1939, kdy byl podepsán Molotov-Ribbentrop pact, kterým byla Litva připojena k německému území. Pietní akt k uctění obětí totalitních režimů - kromě delegátů zemí EU se zúčastnili i obyvatelé Vilniusu, včetně těch nejmenších. Pietní akt k 23.8.1939 Základy litevštiny mezi nabitým programem... Konferenční část programu na téma „Setting the traditions for Europe-wide Day of Remembrance of the Victims of Totalitarian Regimes“. V pozadí výstava „Totalitarianism in Europe. Fascism. Nazism. Communism.“, vytvořená Platformou evropské paměti a svědomí. Vyprávění pamětnice, paní Julijany Zarchi, která byla nejprve kvůli svému židovskému původu a následně kvůli německému manželovi, perzekvována oběma litevskými totalitními režimy. Memorial Complex of the Tuskulenai Peace Park - pod tímto památníkem je dodnes pohřbeno v masovém hrobě na tisíce litevských Židů a dalších civilistů (přesný počet není znám, stromy byly vysázeny zjevně pro zakrytí masových hrobu, většina rodin se rozhodla ponechat ostatky zde namísto jejich exhumace). Po nezávislosti v roce 1990 bylo prozkoumání tohoto místa jedním z prvních úkolů demokratické vlády - byla totiž nalezena kopie jmenného seznamu části obětí zde pochovaných. Memorial Complex of the Tuskulenai Peace Park, delegace ze států EU Paneiu Memorialas v Trakai District - před druhou světovou válkou bylo toto zalesněné místo častým cílem rekreantů z Vilniusu. Nacisté později toto místo využili k vybudování 7 obrovských masových hrobů, do kterých byla vhazována polospálená těla. „Spalovací týmy“ byly dobře živeny, dostávaly i litr vína na 4 osoby na den, s cílem rychle a efektivně likvidovat mrtvé. Paneirai Memorial je složen z mnoha památníků obětem totalitních režimů - nacismu, komunismu, konkrétních událostí, konkrétním rodinám... Jeden ze sedmi masových hrobů. Byl pietně zrekonstruován k uctění obětí, nicméně nikdy nebyl ani jediný vykopán - rodiny v úctě k mrtvým rozhodly ponechat těla tak, jak byla pohřbena. Paneirai mělo velkou „výhodu“ v tom, že přímo do rozsáhlé oblasti masových hrobů vedla železnice. Merkine - místo, kde se odjakživa křížily cesty všech válek. Na fotografii Hill of Crosses, rozlehlá pláň, pod kterou dodnes leží oběti obou litevských totalitních režimů. Zde byl vybudován stadion, na kterém si hrály děti, jejichž prarodiče byli pod hřištěmi pohřbeni. Dnes je místo lemováno kříži za oběti těchto režimů. Některé kříže jsou koncipovány genealogicky ve smyslu, že život dále plyne. Litva je velmi plochou zemí bez kopců. Kopec, ze kterého je tento výhled, byl vybudován uměle, podle pověsti aby si Litevci konečně mohli plně uvědomit, jak nádherná je jejich zem. Dnes je tento kopec už minimálně o třetinu nižší než původně, postupně se sesouvá. Česká výprava na setkání při European Day of Remembrance for the Victims of Totalitarian Crimes - vlevo Jitka Bílková z Archivu bezpečnostních složek, uprostřed Pavel Daněk z Velvyslanectví ČR v Litvě, vpravo Eva Kubátová z Ústavu pro studium totalitních režimů, zastupující také projekt Paměť národa Umělý kopec v Merkine Jeden z posledních žijících litevských partyzánů J. Jakavonis, přezdívaný Tygr, u zimního partyzánského bunkru přímo za jeho rodným domem V tomto bunkru se přes tuhou zimu schovávalo běžně až 5 partyzánů, často bojujících s nedostatkem kyslíku. J. Jakavonis vyprávěl o mnoha napjatých momentech, kdy byl bunkr málem objeven, když vojáci bodali bajonety do země, avšak naštěstí se mu vždy vyhnuli. Partyzán J. Jakavonis, přezdívaný Tygr. Gruto Parkas - bizarní park totality. Litevský milionář, který zbohatl na sběru hub, po nezávislosti skoupil všechny socialistické sochy z celé Litvy, aby je umístil na svůj zalesněný pozemek v těsné blízkosti jižní litevské hranice. Grutas Parkas - někteří autoři soch se po nezávislosti začali hlásit o autorská práva, jejich sochy byly tedy umístěny pár metrů před oficiální vstupní bránu do parku. Autentický ostnatý drát za sochou byl odstraněn při otevření hranice z Polskem. Vlak, který převážel litevské Židy Vlastník Grutas Parkas pro větší atraktivitu pro turisty vybavil totalitní park malou ZOO. U soch partyzánů a komunistických pohlavárů se zde prohánějí klokani, zebry, pštrosi či bizoni... Ruský voják s německým obličejem, za kterým se skví stánek se zmrzlinou - jeden z mnoha paradoxů Grutas Parkas. Monument partyzánům umístěný do lesního prostředí. Mezi objekty socialistického realismu najdete i sovětské kolotoče a houpačky. Grutas Parkas - objekty socialistického realismu vytrženy z kontextu a umístěny na mech. Jedna z mnoha soch Lenina v Grutas Parkas. Do každé školy patřil vždy minimálně jeden Lenin. Výstupy socialistického realismu jsou zde představeny v mnoha variantách… ... velikostech i materiálech… ...i Karl Marx má v parku totality své místo. Modernistická socha Lenina, která ho netradičně vyobrazuje jako „jednoho z lidu“ - obyčejného dělníka, s rukama v kapsách kabátu. „Keturi komunari“ - soudobá historiografie paroduje tuto sochu jako čtyři opilé kamarády, kteří vlečou toho nejopilejšího k taxíku. Marija Melnikaité - litevská komunistická hrdinka. Symbol Olympijských her v Moskvě. Olympijské hry končí / jsem dojatý vítězstvím? Kopie Leninovy posmrtné masky. Originál bohužel týden před naším příjezdem nepozorný turista rozbil na desítky kousků. Lidové kroje všech kultur, které patřily pod ruskou sféru vlivu Litevští krojovaní zástupci. Lidové umění na motivy Lenina a Stalina. Grutas Parkas Grutas Parkas Grutas Parkas - další pohled na bizarní sestavení expozice - v popředí sovětský kolotoč, v pozadí monument k uctění partyzánů. Součástí Grutas Parkas je i dům samotného vlastníka, před nímž se pasou všemožná exotická zvířata. Grutas Parkas - kromě zjevné záliby vlastníka parku ve slepicích (v několika řadách kotců najdete snad všechny existující druhy od běžných až po dekorativně kudrnaté) je přilehlá  ZOO stále rozšiřována a vytváří tak stále více vjemových paradoxů. Další z bizarností parku v Grutas. Vlevo matka, plačící pro zahynulé partyzány, vpravo se pase zebra - paradoxy zde najdete skutečně všude. „Kryžkalnis Mother“ - matka plačící pro partyzány. Budova litevského parlamentu, kde se 13. ledna 1991 sešly tisíce Litevců, aby bez zbraní v ruce bojovali proti sovětským tankům, které právě v noci na 13. ledna násilně obsadily budovy vilniuského rozhlasu a televize. Litevský boj za demokracii a nezávislost (která byla vyhlášena již v březnu 1990) byl tehdy v lednu brutálně zasažen.



Návštěva taiwanské delegace

V pátek 26. července 2013 navštívila Ústav pro studium totalitních režimů delegace z taiwanské „228 Memorial Foundation“, která se věnuje lidským právům po 2. světové válce. Zástupkyně nadace, paní Min-Chen Pan, je v současné době na šestitýdenní cestě po Evropě, při které navštěvuje různé instituce historické paměti a sbírá cenné zkušenosti s vyrovnáváním se s minulostí. Taiwanská „228 Memorial Foundation“ se názvem vztahuje k „Masakru 228“, při kterém byly dne 28. 2. 1947 čínskými vojsky zabity desetitisíce Taiwanců. Po roce 1987 se ozvaly hlasy k morálnímu odškodnění obětí masakru po dlouhých desetiletích tabuizování tohoto tématu. Začalo se s budováním 228 vzpomínkových míst a 28. únor se stal národním taiwanským svátkem.

Během rozpravy s paní Pan byla vytyčena základní témata zkoumání Ústavu pro studium totalitních režimů, včetně okolností jeho vzniku, další debata se pak vedla nad archiváliemi Archivu bezpečnostních složek. Výsledkem jednání bylo předjednání zapůjčení výstav Ústavu pro studium totalitních režimů (především Praha objektivem tajné policie) a v budoucnu i možnost spolupráce s jedním z projektů ÚSTR – oralhistorickou platformou Paměť národa.

Ústav pro studium totalitních režimů navštívila taiwanská delegace z 228 Memorial Foundation (ÚSTR,  26.07.2013) Jitka Bílková z Archivu bezpečnostních složek vedla s hosty rozpravu o zpřístupňování archiválií (ÚSTR,  26.07.2013) Adam Hradilek z ÚSTR doplnil hostům historické pozadí k ukázkám archiválií (ÚSTR,  26.07.2013) Následná debata o možnostech zkoumání doby nesvobody bude cennou inspirací pro taiwanskou 228 Memorial Foundation při jejich vlastní cestě vyrovnávání se s minulostí (ÚSTR,  26.07.2013) Zástupci 228 Memorial Foundation - vlevo Michal Gregorewski, vpravo Min-Chen Pan (ÚSTR,  26.07.2013)



Návštívili nás studenti z Florida State University

V pondělí 22. července 2013 navštívila Ústav pro studium totalitních režimů skupina amerických studentů z Florida State University. Po vedením Dr. Erica Wiebelhaus-Brahma studenti absolvují v České republice vzdělávací kurz o středoevropském vyrovnávání s totalitní minulostí.

Přednáškového slova se ujala Jitka Bílková z Archivu bezpečnostních složek a ukázala studentům mimo jiné i online vyhledávání archiválií. Adam Hradilek ze skupiny orální historie Ústavu pro studium totalitních režimů se následně ve své přednášce věnoval představení výzkumných a publikačních aktivit ÚSTR.

Studenti letního kurzu vyrovnávání s totalitní minulostí z Florida State University (ÚSTR,  22.07.2013) Jitka Bílková z Archivu bezpečnostních složek představila studentům Florida State University nejen online vyhledávání archiválií (ÚSTR,  22.07.2013) Studenti z Florida State University (ÚSTR,  22.07.2013) Studenti z Florida State University si prohlížejí ukázky archiválií z ABS (ÚSTR,  22.07.2013) Studenti z Florida State University si prohlížejí ukázky archiválií z ABS (ÚSTR,  22.07.2013) Zaujaly je také anglické publikace Ústavu pro studium totalitních režimů, a to především doprovodná publikace k výstavě Praha objektivem tajné policie a poslední číslo BIC (ÚSTR,  22.07.2013) Studenti z USA si prohlížejí publikaci Praha objektivem tajné policie (ÚSTR,  22.07.2013) Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny přiblížila dobovou totalitní atmosféru simultánním překladem záznamu o sledování osob tajnou policií (ÚSTR,  22.07.2013) Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSTR,  22.07.2013) Adam Hradilek ze skupiny orální historie ÚSTR představil výzkumnou a publikační činnost Ústavu (ÚSTR,  22.07.2013) Adam Hradilek ze skupiny orální historie ÚSTR představil výzkumnou a publikační činnost Ústavu (ÚSTR,  22.07.2013)



Návštívili nás studenti z Kentucky Institute for International Studies

Ve středu 3. července 2013 navštívila Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek skupina studentů z Kentucky Institute for International Studies, kteří jsou v České republice na pětitýdenním kurzu s tématem „Politiky nenávisti ve 20. století“. Kentucky Institute for International Studies je americkou institucí, která sdružuje studenty různých vysokých škol z USA (University of Kentucky, Murray State University, Bowling Green University in Indiana a další) a formou zahraničních cest do neanglicky hovořících zemí rozšiřují povědomí především o evropské kultuře a historii.

Studenti byli nejprve uvedeni do tématu zkoumání doby nesvobody Vojtěchem Ripkou z Odboru zkoumání totalitních režimů, který se ve své přednášce zaměřil především na představení ÚSTR v porovnání s americkými institucemi historické paměti, aby si studenti mohli udělat představu na základě známého prostředí. Posléze se debata stočila ke specifikům historické a archivářské spolupráce mezi Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek a k otázkám etiky a zveřejňování citlivých údajů.

V této debatě se dále pokračovalo i v badatelně Archivu bezpečnostních složek, kde byly Jitkou Bílkovou vytyčeny hlavní body archivářské práce. Studenti se pak věnovali připraveným průřezem archiválií a dotvářeli si představu o době nesvobody v bývalém Československu.

Návštěva studentů z Kentucky Institute for International Studies (ÚSTR,  03.07.2013) Návštěva studentů z Kentucky Institute for International Studies (ÚSTR,  03.07.2013) Návštěva studentů z Kentucky Institute for International Studies (ÚSTR,  03.07.2013) Návštěva studentů z Kentucky Institute for International Studies (ÚSTR,  03.07.2013) Návštěva studentů z Kentucky Institute for International Studies (ÚSTR,  03.07.2013) Návštěva studentů z Kentucky Institute for International Studies (ÚSTR,  03.07.2013) Návštěva studentů z Kentucky Institute for International Studies (ÚSTR,  03.07.2013)



Korejci se v ÚSTR zajímali o to, jaké obtíže přináší přechod k demokracii

Ve středu 26. června 2013 navštívily Ústav zástupkyně korejského Institutu mezinárodních vztahů se sídlem v Soulu za doprovodu tajemníka Velvyslanectví Korejské republiky v Praze pana Lee Phillocka. Delegaci přijal 1. náměstek ředitelky ÚSTR Mgr. Zdeněk Hazdra a Dr. Karel Vodička, člen Vědecké rady ÚSTR, který působí na Institutu Hannah-Arendtové v Drážďanech.

Korejští hosté se zajímali o práci ÚSTR a také o problematiku přechodu naší země ke svobodě po roce 1989. To může být pro ně cenné zejména v případě, že by podobný proces potkal jejich severní sousedy. Dr. Vodička pro ně připravil přednášku, kterou nazval Transformace v ČSR/ČR 1990–2013. Společnost, politika a hospodářství – evropský kontext.

Setkání se neslo ve velmi příjemné atmosféře a bylo zakončeno obědem v nedaleké korejské restauraci Hanil.

Návštěva zástupkyně korejského Institutu mezinárodních vztahů se sídlem v Soulu (ÚSTR,  26.06.2013) Návštěva zástupkyně korejského Institutu mezinárodních vztahů se sídlem v Soulu (ÚSTR,  26.06.2013) Návštěva zástupkyně korejského Institutu mezinárodních vztahů se sídlem v Soulu (ÚSTR,  26.06.2013) Návštěva zástupkyně korejského Institutu mezinárodních vztahů se sídlem v Soulu (ÚSTR,  26.06.2013) Návštěva zástupkyně korejského Institutu mezinárodních vztahů se sídlem v Soulu (ÚSTR,  26.06.2013) Návštěva zástupkyně korejského Institutu mezinárodních vztahů se sídlem v Soulu (ÚSTR,  26.06.2013)



Pietní květy do Lidic

Každoroční pietní akce v Lidicích, která připomíná brutální vyhlazení této obce 10. června 1942, se v sobotu 15. června 2013 zúčastnila také ředitelka ÚSTR Pavla Foglová. Pietní květy jménem ústavu položila ke Zdi smrti.

Vzpomínkové akce se zúčastnil také prezident republiky a řada představitelů politického, kulturního a společenského života.

Pietní akt (Lidice,  15.06.2013) Pietní akt (Lidice,  15.06.2013) Pietní akt (Lidice,  15.06.2013) Pietní akt (Lidice,  15.06.2013) Pietní akt (Lidice,  15.06.2013) Pietní akt (Lidice,  15.06.2013) Pietní květy položila ředitelka ÚSTR Pavla Foglová ke Zdi smrti (Lidice,  15.06.2013) Pietní akt (Lidice,  15.06.2013)



Návštěva studentů z Universität Regensburg

Dne 21. května 2013 navštívila Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek skupina německých studentů z Universität Regensburg v rámci několikadenní exkurze po českých historických institucích a místech paměti. Prostřednictvím přednášky PhDr. Martina Valenty, Ph.D. se studenti seznámili s badatelskými a dokumentačními projekty ÚSTRu a s publikační a vzdělávací činností. V badatelně ABS měli možnost prohlédnout si dokumenty ze svazkové agendy a také např. písemnosti útvarů SS na území protektorátu Čechy a Morava a na závěr své návštěvy ÚSTRu zavítali i na úsek digitalizace, kde získali informace o převádění archiválií do digitální podoby.