Nabídka vzdělávacích kurzů pro učitele dějepisu v roce 2009

Praha 3. února 2009 – Náplní práce Ústavu pro studium totalitních režimů je i vzdělávání v oblasti moderních dějin. Nevztahuje se pouze na přednášky na školách, ale také na spolupráci s těmi, kteří mají moderní dějiny učit.
Hlavním cílem skupiny vzdělávání je spolupráce se školami, jejich didaktická podpora a také spolupráce s dalšími institucemi zabývajícími se vzděláváním. Jednou z hlavních náplní činnosti jsou kurzy pro učitele, v nichž se probírají nové možnosti výuky moderních dějin.

Vzhledem k tomu, že průzkumy české školní inspekce a skupiny ostravských didaktiků naznačují, že výuka moderních dějin svou kvalitou i prostorem silně zaostává za výukou ostatních historických období, čeká skupinu vzdělávání opravdu nelehký úkol zvýšit podíl moderních dějin ve vyučovacích hodinách středních škol a především přispět ke zkvalitnění výuky této často kontroverzní látky. Primárním cílem je seznámit učitele s postupy a metodami, které by umožnily plnohodnotnou výuku. Skupina již pro učitelskou veřejnost uspořádala tři kurzy a otevřená setkání budou pokračovat i v letošním roce. Zde jejich harmonogram:

Kurz 1: Jak učit o komunismu

Termín: pátek 20. 2. (9.00–13.00)

Metodický seminář k výuce moderních dějin. (Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas.) Začátek v 9.00 v budově ÚSTR.

Seminář se zaměří na rozbor specifických problémů spojených s výukou moderních dějin a z těchto analýz se následně pokusí vymezit možné metodické postupy. V pluralitě jednotlivých metod výuky se zaměří především na ty, které dokážou historickou látku vhodně otevřít a vyvolat zájem studentů. Seminář nabídne také řadu dílčích metodických inspirací, jež mohou oživit klasickou výuku dějepisu, a navíc poskytne kompletní modely volitelných historických seminářů k výuce moderních dějin. Metodika bude aplikována na zcela konkrétní témata, seminář nabídne řadu praktických a snadno použitelných nápadů a seznámí učitele s materiály (nejen Ústavu pro studium totalitních režimů), které lze při výuce využít. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků:

  1. Jak u studentů vyvolat zájem o výuku nejnovějších dějin? Zajímavou možnost, jak „otevřít“ téma a přimět studenty, aby si vytvořili názor na komunistickou minulost, představují dějiny rodiny. V těchto „malých“ dějinách se vždy zajímavě odráží peripetie dějin „velkých“, na rozdíl od historických postav si student vztah k členům vlastní rodiny nemusí nijak složitě utvářet, okolnosti jej prostě donutí, aby se pokusil pochopit jejich jednání v kontextu doby.
  2. Otázky a problémy související s tematikou komunismu lze zajímavě otevřít pomocí komparace, srovnání středoevropských lidových demokracií: nástup komunistů k moci, jejich vztah k SSSR, kulturní politika, podoby represe, konfrontace s režimem, opozice a rozpad.
  3. Tvářnost komunistické ideologie zajímavě odhalují ideologické texty, jež režim produkoval ve velkém množství. Seminář představí několik modelových příkladů, jak s takovým textem pracovat a jak jeho analýzu účinně zapojit do výuky.
  4. Seminář seznámí učitele s výběrem odborné literatury a pramenů, které lze při výuce i při přípravě na ni využít.
  5. Seminář se bude zabývat jak standardní výukou v rámci dějepisu, tak doplňkovou výukou seminární. Nabídne k převzetí model semináře k moderním českým dějinám, zaměřený na problematiku historické paměti a jejích proměn.

Odpolední blok (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 15.00 v prostorách ABS.
Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.)
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Své přihlášky prosím zasílejte do 30. 1. 2009 na adresu vaclav.ruml@ustrcr.cz

Kurz 2.: Protektorát Čechy a Morava

Termín: pátek 27. 3. (9.00–13.00)

Seminář se zaměří na období druhé světové války v českých zemích a nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak toto téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou i s dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít.

  1. Základní faktografie a vymezení tématu. Přehled odborné literatury, dostupných dokumentárních filmů, učebních pomůcek a archivního materiálu. Jak učit o protektorátu?
  2. Protektorátní realita ve filmu a literatuře. Vývoj a proměny obrazů protektorátu. Analýza a interpretace obrazu odbojáře, kolaboranta a Němce. Jak je zobrazena „šedá zóna“? Konfrontace filmových a literárních obrazů s historiografií. Jaká témata jsou tabuizována?
  3. Kauza Lidice. Historický vývoj a proměny obrazů lidické tragédie. Zneužití kauzy Lidice komunistickou propagandou. Historický vývoj lidického kultu a proměny pietního místa.
  4. Protektorátní ideologie. Svatý Václav jako protektorátní světec. Emanuel Moravec a pokus o ideologickou reinterpretaci češství. Kritická analýza a interpretace ideologických textů. Možnosti využití ve výuce.
  5. Podoby nacistického teroru. Nacistická okupační politika: realita a mýty. Srovnání s vybranými evropskými zeměmi.
  6. Protinacistický odboj. Různé podoby literární historiografické a filmové prezentace odboje. Jednotlivé výklady odboje (východní a západní, komunistický a nekomunistický odboj, konfrontace odboje a kolaborace). Využití osobních příběhů v pedagogické praxi.
  7. Hospodářské a sociální aspekty války. Protektorátní každodennost, hospodářský význam protektorátu pro Říši, sociální politika nacistů a její reflexe veřejností. Heroické mýty v konfrontaci s banální každodenností.
  8. Vyrovnání se s protektorátní zkušeností. Protektorát v historické paměti českého národa, role protektorátu v historickém povědomí. Veřejné násilí (poprava Josefa Pfitznera, mimořádné lidové soudy, odsun Němců), problém kolektivní viny, historiografická reflexe, literární obrazy, osobní vzpomínky. Fučíkova Reportáž jako dobově populární obraz protektorátu. Pokusy o reinterpretaci, posuny v kolektivním vzpomínání.

Odpolední blok (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 15.00 v prostorách ABS.
Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.)
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Své přihlášky prosím zasílejte do 15. 3. 2009 na adresu vaclav.ruml@ustrcr.cz

Kolektivizace venkova

Termín: pátek 24. 4. (9.00–13.00)

Metodický seminář k výuce moderních dějin. (Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas, Mgr. Václav Ruml.) Začátek v 9.00 v budově ÚSTR.

Seminář se zaměří na problematiku kolektivizace českého venkova a nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak toto téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou a s dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít.

  1. Základní faktografie a vymezení tématu. Přehled odborné literatury, dostupných dokumentárních filmů, učebních pomůcek a archivního materiálu.
  2. Obrazy kolektivizace ve filmu. Jakým způsobem komunistická ideologie prezentovala český venkov? Analýza ideologického jazyka kolektivizace a konkrétního audiovizuálního materiálu. Proměny obrazů venkova v budovatelských padesátých letech a v době normalizace.
  3. Kauza Babice. Politické procesy jako represivní nástroj kolektivizace českého venkova. Analýza ideologického jazyka a interpretace obrazu kulaka a katolické církve. Obraz babického případu v seriálu Třicet případů majora Zemana.
  4. Akce K („kulaci“) aneb organizované vysídlování rodinných příslušníků odsouzených „vesnických boháčů“. Likvidace tradičních „širších rodin“ na venkově. Život vystěhovaných selských rodin v nevyhovujících podmínkách (odlehlé a opuštěné kraje, sociální a finanční nouze postižených atd.). Politicky motivované vylučování dětí „vesnických boháčů“ ze středních a vysokých škol jako doprovodný jev celé „Akce K“.
  5. Krajina jako médium historické paměti. Jak se kolektivizace a socialistické zemědělství otiskly v charakteru české krajiny? Rozorávání mezí, meliorace, nadužívání zemědělské chemie, inženýrská mentalita, průmyslové velkochovy zvířat atd.
  6. Výkonnost československého zemědělství 50. let v mezinárodním srovnání. Komparace strukturálních proměn venkova a procesu urbanizace v západní a východní Evropě. Vliv kolektivizace na ekonomickou výkonnost zemědělství v jednotlivých zemích Evropy.
  7. Kolektivizace v zrcadle „malé“ historie. Vzpomínky konkrétních aktérů kolektivizace. Orální historie jako jeden z možných přístupů k problematice kolektivizace. Každodennost soukromých zemědělců v kontrastu se světem družstevníků.

Odpolední blok (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 15.00 v prostorách ABS.
Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.)
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Své přihlášky prosím zasílejte do 10. 4. 2009 na adresu vaclav.ruml@ustrcr.cz

Kurz 4: Pražské jaro a počátky normalizace

Termín: pátek 29. 5. (9.00–13.00)

Metodický seminář k výuce moderních dějin. (Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas, Mgr. Václav Ruml.) Začátek v 9.00 v budově ÚSTR.

Seminář se zaměří na problematiku československého obrodného procesu v roce 1968 a počínající normalizace v letech 1969 až 1971. Nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou a dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít.

  1. Jak učit o roce 1968? Přehled možných výkladových koncepcí ve vzájemné interakci. Vymezení jednotlivých perspektiv a interpretací. Příklady tematizace výkladových modelů pražského jara.
  2. Tváře roku 1968. Příběhy konkrétních aktérů demokratizačního procesu jako didaktická metoda. Jak vyprávět příběhy Alexandra Dubčeka, Gustáva Husáka, Oldřicha Černíka, Josefa Smrkovského, Františka Kriegla, Marty Kubišové, Vasila Biľaka a dalších? Komedie, tragédie, romance, satira, či ironie? Způsoby vyprávění jako nástroje interpretace moderních dějin.
  3. Obrazy roku 1968 ve filmu. Dobové dokumenty versus normalizační kinematografie a televizní tvorba (J. Sequens, K. Steklý, V. Trapl).
  4. Poučení z krizového vývoje jako konstitutivní dokument normalizace. Kritická analýza a interpretace ideologického jazyka. Možnosti využití tohoto textu při výuce dějepisu.
  5. Stranické čistky v roce 1970. Mechanismus prověrkových komisí jako konstitutivní „jazyková hra“ normalizace. Možnosti využití v rámci tzv. zážitkové pedagogiky – hra na normalizaci.
  6. Malé a velké dějiny. Obrazy roku 1968 a normalizace v paměti rodiny. Využití osobních vzpomínek rodičů či prarodičů ve výuce dějepisu. Konfrontace fragmentární malé paměti s příběhy velké historie.

Odpolední blok (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 15.00 v prostorách ABS.
Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.)
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Své přihlášky prosím zasílejte do 15. 5. 2009 na adresu vaclav.ruml@ustrcr.cz

Kurz 5: Rok 1989 ve střední Evropě

Termín: 19. 6. pátek: 9.00–13.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin. (Mgr. Kamil Činátl, Ph.D., Mgr. Jaroslav Pinkas, Mgr. Petr Kopal, Mgr. Vojtěch Ripka.) Začátek v 9.00 v budově ÚSTR.

Seminář se zaměří na pád komunistických režimů ve střední Evropě na konci 80. let a nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak toto téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou a dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít.

  1. Přestavba a její reflexe ve střední Evropě. Hospodářské a mezinárodní souvislosti přestavby. Ideologické zázemí Gorbačova a jeho pražské inspirace. Reflexe přestavby ve střední Evropě.
  2. Síla a efektivita mocenských aparátů. Bezpečnostní sbory ve střední Evropě a jejich vazby na KGB. Bezpečnostní sbory a stranický aparát. Strategie bezpečnostních sborů ve vztahu k opozici.
  3. Srovnání disentu ve střední Evropě. Sociální základna a podpora veřejnosti, organizační struktury. Politické cíle disentu a jejich vývoj. Podpora ze zahraničí a efektivita disentu ve vztahu k veřejnosti.
  4. Hospodářské a sociální souvislosti. Vývoj ekonomiky v makroekonomickém pohledu. Každodennost pozdní normalizace. Téma ekonomiky očima moci i opozice. Šedá zóna na konci komunismu.
  5. Obrazy revolucí v roce 1989. Vývoj obrazů transformace v literatuře, filmu a médiích, přehled konspiračních teorií, politika, historiografie a historie (příklady didaktického uchopení otevřených interpretačních otázek).

Odpolední blok (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 15.00 v prostorách ABS.
Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.)
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Své přihlášky prosím zasílejte do 30. 5. 2009 na adresu vaclav.ruml@ustrcr.cz

Aktualizovaný seznam všech kurzů, podrobnosti a přihlášky najdete na old.ustrcr.cz. Všechny kurzy pro učitele dějepisu jsou zdarma.

Jiří Reichl
tiskový mluvčí ÚSTR
gsm: +420 725 787 524
email: press@ustrcr.cz