Miloš Jakeš
* 12. 8. 1922 osada České Chalupy, obec Nová Ves, okres Český Krumlov
Narodil se ve velmi chudé rodině drobného zemědělce, příležitostně vykonávajícího své původní truhlářské řemeslo. Miloš Jakeš měl celkem pět sourozenců, z nichž jedna sestra zemřela v útlém věku na zápal plic. Po absolvování obecné školy v Jaroníně a čtyř tříd měšťanské školy v Brlohu odešel v roce 1937 do Zlína, kde se stal Baťovým Mladým mužem.
Ve Zlíně se Miloš Jakeš vyučil elektrotechnikem. Od roku 1942 studoval při práci vyšší průmyslovou školu, na níž v roce 1944 odmaturoval. V prosinci 1943 se oženil. O šest měsíců později se narodil jeho první syn. Mezitím byli jeho rodiče a sourozenci donuceni okupačními úřady vystěhovat se z rodinné usedlosti v Pošumaví. Matka v roce 1941 zemřela, otec pracoval na pile a sám se staral o dva nejmladší Jakešovy sourozence.
Miloš Jakeš vstoupil do KSČ ve Zlíně vzápětí po skončení války v květnu 1945. Angažoval se především ve Svazu mládeže. Od roku 1946 byl členem Ústředního výboru Československého svazu mládeže. V roce 1949 prošel čtyřměsíčním stranickým kursem v Praze. V roce 1950 se mu narodil druhý syn a v tomtéž roce postoupil do předsednictva ÚV ČSM. Zároveň vykonával funkci předsedy Jednotného národního výboru ve Zlíně. V roce 1952 opustil své dosavadní funkce a v souladu s rozhodnutím předsednictva ÚV KSČ odešel do Prahy, kde se stal tajemníkem ÚV ČSM pro ideologii, kulturu a mezinárodní vztahy. Jakešova činnost v ČSM skončila v roce 1955, kdy byl vyslán na tříletou Vysokou stranickou školu při Ústředním výboru Komunistické strany Sovětského svazu.
Po skončení školy v roce 1958 byl krátce zařazen do oddělení paliv a energetiky aparátu ÚV KSČ. Odtud byl přeřazen do oddělení státních orgánů, kde pracoval v odboru Národních výborů, který později vedl. V roce 1961 byl pověřen funkcí tajemníka Vládní komise pro Národní výbory a řízením Ústředního úřadu pro Národní výbory. Po reorganizaci v roce 1963 se stal prvním náměstkem předsedy Správy pro rozvoj místního hospodářství. Od roku 1966 byl náměstkem ministra vnitra pro civilně správní úsek a členem Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Na konci března 1968 byl zvolen jejím předsedou.
Po okupaci Československa 21. srpna 1968 se přiklonil na stranu invazních sil a spolu s jinými konzervativními funkcionáři KSČ se zúčastnil pokusu o ustavení tzv. revoluční dělnicko-rolnické vlády, která měla převzít moc a legalizovat vpád cizích vojsk do Československa. Po dubnu 1969 se podílel na čistkách v KSČ.
V roce 1977 byl kooptován za člena ÚV KSČ. Zároveň se stal kandidátem Předsednictva ÚV KSČ a tajemníkem ÚV KSČ pro oblast zemědělství, potravinářský průmysl, lesní a vodní hospodářství. V roce 1981 se stal tajemníkem ÚV KSČ pro ekonomiku.
V prosinci 1987 nahradil ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka. V té době byl schválen program Přestavby, která měla přinést demokratizaci režimu při zachování mocenského monopolu KSČ, omlazení jejího vedení spolu s reformami v řízení státu, ekonomiky i dalších oblastí. Tyto dílčí změny však nezvrátily stagnaci režimu, který v listopadu 1989 dospěl k naprostému rozkladu. Miloš Jakeš byl 24. listopadu 1989 donucen odstoupit z funkce generálního tajemníka ÚV KSČ. Ve snaze KSČ obnovit svou důvěryhodnost byl 5. prosince 1989 vyloučen z jejích řad a 12. prosince 1989 se vzdal svého poslaneckého mandátu, čímž skončila jeho aktivní politická kariéra.
I po odchodu do ústraní nadále udržoval kontakty s nástupnickou KSČM. V roce 1997 byl společně s Jozefem Lenártem obžalován za svoji činnost v roce 1968. Po několikaletém justičním maratónu byl v roce 2003 zproštěn obžaloby.
