Mezinárodní vědecké symposium konané při příležitosti 70. výročí podpisu mnichovské dohody v roce 1938
- Pořadatel: Ústav pro studium totalitních režimů České republiky, Havelkova 2, Praha 3
- Datum, čas a místo konání: 18. září 2008, od 14.00 h, Ústav pro studium totalitních režimů, seminární místnost (1. patro)
Koncem září roku 2008 uplynulo 70 let od podepsání mnichovské dohody, na jejímž základě se čtyři evropské mocnosti (Velká Británie, Francie, Německo a Itálie) dohodly na postoupení pohraničních oblastí Československa ve prospěch nacistického Německa. Na západ od československých hranic vzbuzovalo mnichovské řešení mezinárodního napětí naději na udržení míru. Československým občanům naopak přineslo hořké zklamání a pocity zrady ze strany dosavadních spojenců. „Mnichovské“ dny hluboce otřásly sebevědomím české společnosti, které bylo napříště v konfrontaci s dvěma totalitami 20. století – po chvilkových záchvěvech vzepětí – vždy tvrdě sraženo k zemi.
V „Mnichově“ leží pro českou společnost mnoho aspektů, jež ovlivnily její další vývoj. Kladou důležité otázky historického i morálního významu dotýkající se zároveň české národní povahy. Věčná a zásadní zůstane ta, která doléhá také na současné generace: „Měli či neměli jsme se bránit?“ Mnichov otevírá prostor diskusím o soužití Čechů s Němci a možnostech jeho udržitelnosti. Sudetoněmecká otázka bývá nadále nahlížena převážně z národnostního hlediska, přičemž se zapomíná, že byla součástí širšího problému hledání východních hranic moderního německého státu. Zářijové dny roku 1938 taktéž ukázaly odhodlanost české společnosti bránit svůj stát. Bezprostředně po podpisu mnichovské dohody pozorujeme formování budoucího protinacistického odboje. Pro českou společnost de-facto začala druhá světová válka právě Mnichovem. Zde současně započalo její pět desetiletí trvající potýkání s dvěma totalitními režimy. S jejich důsledky se vyrovnává dodnes.
Zajímavé je také sledovat osudy vojáků, kteří se nesmířili s mnichovskou kapitulací. Někteří z nich spáchali sebevraždu, mnozí pak byli činnými v odboji. Národ v těchto osudných dnech „objevil“ i svoji šlechtu, která deklarovala věrnost státu v jeho historických hranicích.
Jak je patrné, „Mnichov“ vzbuzuje stále mnoho námětů a otázek k přemýšlení. Odpovědi na ně – zvláště pak v oné morální rovině – se ovšem různí. Zamýšlené půldenní sympozium přirozeně nemůže obsáhnout veškeré momenty z mnichovské historie roku 1938. Ani to není jeho cílem. Ostatně za 70 let od konání mnichovské konference bylo o jejích příčinách, průběhu a následcích napsáno mnohé. Příspěvky, které zazní, se především pokusí reflektovat dopady „Mnichova“ na českou společnost z dlouhodobé perspektivy, zamyslet se nad proměnami jeho vnímání v průběhu sedmi desetiletí a současně poukázat na některé, veřejnosti méně známé souvislosti. Dostatečný prostor by měl být věnován diskusi, v níž by účastníci „hledali“ význam „Mnichova 1938“ pro českou, ale i evropskou historii 20. století – tedy s odstupem 70 let od zmíněných událostí.
Program:
- 14.00 Zahájení
- 14.15 PhDr. Václav Kural: Úvodní vstup: Hitlerova odložená válka za zničení Československa
- 14.45 Dr. Eva Hahn: Mnichov 1938 v kontextu tzv. německé otázky
- 15.05 Dr. Hans Henning Hahn: Prezentace Oldenburského projektu „Sudetoněmecké dějiny“: Základní otázky a oblasti výzkumu
- 15.25 PhDr. Petr Koura: Mnichov jako neuralgický bod českých dějin i české historiografie 20. století
- 15.45–16.10 Diskuse
- 16.10–16.30 Přestávka
- 16.30 Prof. PhDr. Miloš Trapl, CSc.: Politický katolicismus v „mnichovských“ dnech 1938
- 16.50 PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D.: Padlí vojáci v době branné pohotovosti státu
- 17.10 Mgr. Zdeněk Hazdra: Národ a jeho šlechta. Deklarace české šlechty ze září 1938
- 17.30 Závěrečná diskuse
- 18.00 Raut - jen pro zvané
- Závěrečné zamyšlení – Prof. PhDr. Robert Kvaček, CSc.: Mnichov očima historika i pamětníka – zamyšlení nad vnímáním mnichovských událostí 70 let poté (bude přečteno)
