Kufr Evžena Liebermanna se vrátil do Prahy
Ústav pro studium totalitních režimů předal do sbírky Židovského muzea v Praze artefakt, který ilustruje pohnuté poválečné osudy československé židovské obce – kufr s tajnou schránou. Ten využíval Evžen Liebermann k podzemní činnosti v rámci československé Židovské obce v 50. letech. Pan Liebermann byl za svou činnosti odsouzen k sedmi letům vězení, předtím si ovšem prošel i sovětským Gulagem. Předání kufru do rukou ředitele Židovského muzea Leo Pavláta se kromě Adama Hradilka z ÚSTR zúčastnil i Liebermannův syn Ari. Společně s kufrem byly Židovskému muzeu předány i kopie rozhovoru s Evženem Liebermannem a archivní materiály týkající se jeho osudu.
Porážka nacistického Německa a jeho spojenců nepřinesla konec utrpení mnoha Židům navrátivším se z koncentračních táborů na Podkarpatskou Rus, jež byla po válce včleněna do Sovětského svazu. Násilná sovětizace Podkarpatské Rusi, která hlavní vahou dolehla především na rusínské a ukrajinské nacionalisty, příslušníky církví, nekomunistické spolky a inteligenci, se dotkla i zdecimované židovské menšiny.
Skupině orální historie ÚSTR se podařilo zmapovat osudy rodiny Evžena Liebermanna (1922–2014). Evžen Liebermann se narodil na Podkarpatské Rusi v obci Sjurte do rodiny židovského obchodníka. V roce 1943 byl, stejně jako jeho bratr Herman, zavlečen do pracovní jednotky maďarské armády, kde setrval až do konce války. Rodiče, část sourozenců a většina příbuzných zahynula v nacistických táborech. Po osvobození se přestěhoval do Užhorodu, kde pracoval jako prodavač zmrzliny. V dubnu 1946 se oženil s Elizavetou Šumbergerovou (* 1929), která se v roce 1944 vrátila z Osvětimi, kde zahynuli její rodiče a příbuzní.
Liebermann již v roce 1945 optoval pro ČSR, jeho manželce to však později nebylo umožněno. Rozhodli se tedy pro ilegální odchod nejprve za příbuznými do rumunského Satu Mare a následně do Československa. Dne 27. října 1946 kolem 21. hodiny byli zatčeni sovětskými pohraničníky nedaleko vesnice Černy, asi 80 metrů od rumunské hranice a předány orgánům NKVD. Na seznamu věcí zabavených během prohlídky jsou ve spise NKVD u Liebermanna uvedeny mimo jiné dva modlitební pásky, či americká zlatá mince, kterou si přivezla jeho manželka z Osvětimi jako dar od amerického vojína. Elizaveta Liebermannová byla vzhledem ke svému těhotenství po několika měsících propuštěná z vazby. Evžen Liebermann byl obviněn z organizace skupinového ilegálního přechodu hranice a o rok později, 24. prosince 1946, odsouzen vojenským tribunálem v Užhorodu na tři roky vězení v pracovním táboře Gulagu Uchtižemlag se správním centrem v Uchtě. Uchtižemlag (zkráceno z ruského Uchto-Ižemskij ispravitělno-trudovoj lager - Uchto-Ižemský nápravně-pracovní tábor) se nacházel na severu Ruska v Komijské autonomní sovětské socialistické republice SSSR.
Liebermann se z Gulagu se po dvou letech dostal, vydávaje se za polského státního občana. Nejprve byl deportován do Polska, odkud přešel ilegálně s pomocí American Jewish Joint Distribution Committee (JOINT) do Československa. Zde se mu podařilo s pomocí bratra Hermana zlegalizovat pobyt a znovu se setkat s manželkou a synem. Tím však jeho střet s komunistickým režimem neskončil. V Československu se zapojil do podzemních aktivit Židovské obce, organizace BRICHA a JOINTu, které spočívaly hlavně v převádění židovských uprchlíků z Maďarska, Polska a Československa do Rakouska, odkud pokračovali do Palestiny. Jeho bratr Herman pomáhal financovat chod židovských institucí ilegálním obchodem. Ilegálním obchodem se zabýval i Evžen Liebermann, který ukrýval cennosti – převážně americké dolary ve speciálně upraveném kufru s tajnou schránkou.
Po odhalení jejich aktivit a zatčení ze strany komunistických bezpečnostních orgánů byl Herman utýrán k smrti ve vyšetřovací vazbě v Ruzyni. Evžen Liebermann byl odsouzen k sedmiletému trestu vězení. Po propuštění mu bylo umožněno v roce 1965 vycestovat do Izraele. S sebou si vzal i kufr s tajnou schránkou, kterou se příslušníkům StB nepodařilo přes opakované domovní prohlídky odhalit.
V listopadu roku 2012 Evžena Liebrmana vyhledali pracovníci skupiny orální historie ÚSTR Adam Hradilek a Jakub Daníček v izraelském městě Petach Tikva. Vedli s ním mnohahodinový rozhovor a získali od něj množství dokumentů i písemné vzpomínky, které sepsal v 60. letech. Evžen Liebermann souhlasil s návrhem na převoz kufru do České republiky s tím, že bude předán Židovskému muzeu v Praze. To se podařilo díky českému velvyslanectví v Tel Avivu a Vojenskému historickému ústavu, s jejichž pomocí byl kufr dopraven do ČR. Badatelům ÚSTR se rovněž podařilo získat v archivu ukrajinských tajných služeb SBU Liebermannův vyšetřovací spis KGB, který je společně s rozhovorem a dalšími dokumenty uložen v archivu Skupiny orální historie ÚSTR. Pan Evžen Liebermann zemřel v červnu 2014.
Archivní materiály
Fotografie z natáčení (Izrael, listopad 2012)
Fotografie z předání (Praha, 23. 7. 2014)
Zdroje:
- Archiv Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Zakarpatské oblasti, vyšetřovací spis Evžena Liebermana
- ABS, f. Vyšetřovací spisy – Ministerstvo vnitra, vyšetřovací spis archivní číslo 580660 MV, Evžen Lieberman;
- Archiv polského sdružení Osrodek Karta – Seznam polských repatriantů z Gulagu do Polska
- Sbírka rozhovorů Oddělení dokumentace ÚSTR: Rozhovor s Evženem Liebermanem,zaznamenal Adam Hradilek, 28. listopadu 2012
- Rozhovor s Elizavetou Kořínkovou (rozenou Šumergerovou, později Liebermannovou), zaznamenal Adam Hradilek, 12. února 2012
- Fotografie, dokumenty a vzpomínky Evžena Liebermanna – archivu Skupiny orální historie ÚSTR
- DVOŘÁK, Jan – HRADILEK, Adam: Perzekuce československých Židů v Sovětském svazu za druhé světové války, Historie – Otázky – Problémy 5, č. 1, FF UK, 2013, s. 105–120.
