Karel Havelka (1950)

Karel Havelka se narodil 12. července 1950 v Plané u Mariánských Lázní. Dětství a mládí prožil ve Stříbře. Oba rodiče po válce vstoupili do KSČ. V druhé polovině 60. let se jeho hlavním zájmem stala muzika (blues a big beat). Kupoval desky a objížděl festivaly. Vystudoval stavební průmyslovou školu, obor dopravní stavby. Po srpnové invazi roku 1968 začal vážně uvažovat o emigraci. V roce 1969 odmaturoval a v dubnu 1970 nastoupil základní vojenskou službu.

Po návratu z vojny pracoval jako stavbyvedoucí a tehdy se definitivně rozhodl emigrovat. Jako nejschůdnější cestu zvolil zájezd do zahraničí. Aby získal povolení vycestovat, vstoupil do SSM, prodal veškerý movitý majetek a za 17 000 Kčs si v roce 1973 koupil zájezd do Japonska. Tam na americké ambasádě požádal o azyl v USA. Ve Spojených státech Havelka začínal od nuly. Pracoval jako tesař, nakládal kamiony. A protože ho zajímala hudba, objížděl známé bluesmany.

Když zjistil, že jeho děvče za ním do USA nemůže, zhruba po roce se vrátil do Československa. Na svůj starý pas se bez potíží dostal až domů. V Plzni na StB zjistil, že byl v nepřítomnosti odsouzen za nepovolené opuštění republiky na 18 měsíců nepodmíněně. Požádal proto o prezidentskou milost, kterou kupodivu bez problémů dostal. Psal se rok 1974. Práci si našel u Vodních staveb, později u Staveb silnic a dálnic.

Tehdy se seznámil s Ivanem M. Jirousem a undergroundem. Jednu z prvních akcí – koncert undergroundových kapel – se rozhodli uspořádat na ostrově v Příchovicích. Kvůli velkému zájmu StB však od koncertu ustoupili. Další nápad byla přednáška o undergroundu v Přešticích, kterou přednesl právě Ivan M. Jirous; zahrát přijeli další disidenti. Akci ukončil půlnoční zátah policie a Havelka byl jako organizátor spolu s Ivanem M. Jirousem, Františkem Stárkem a dalšími později zatčen a obviněn z výtržnictví. Do práce si pro Havelku přišli estébáci v březnu 1976.

Po půlročním vyšetřování v Plzni na Borech byl Havelka nejprve odsouzen na 2,5 roku, ale odvolací soud mu trest snížil na 15 měsíců. Trest si odpykal na Borech. Pracovně byl zařazen na nejhorší úsek, na tzv. šatony (broušení bižuterie).

Ještě ve vězení se dozvěděl o vzniku Charty 77, kterou pak podepsal druhý den po propuštění v červnu 1977. Nejprve se vrátil k práci na stavbě a poté si našel místo u Geofyziky. Stal se spolupodílníkem baráku v Nové Vísce. V letech 1978–1980 zde organizoval koncerty undergroundu, rozšiřoval samizdat a podílel se na výrobě časopisu Vokno. Když byl později vyhozen, dostal nabídku na místo stavbyvedoucího na dostavbě mostu u Švihova, kde zaměstnal i své přátele z undergroundu.

Na přelomu 70. a 80. let se začala stupňovat policejní šikana a represe. Havelka dostal několikrát od estébáků nabídku vystěhovat se a po jednom obzvlášť výhrůžném výslechu se rozhodl podruhé opustit Československo.

S manželkou a dvěma malými dětmi emigroval v listopadu 1980 do Vídně, kde získal azyl. Sháněl různé příležitostné práce a začal obchodovat s exilovou literaturou, knihami a muzikou. Brzy si otevřel malý second hand s deskami. Muziku pašoval i do Československa. Po revoluci roku 1989 se vrátil do Čech a v roce 1990 založil hudební vydavatelství Globus International.

Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.