Julián Slepecký (1928)

Plk. v. v. Julián Slepecký se narodil 9. března 1928 v Gabultowě v Polsku. Otec Ukrajinec pocházel z Haliče a bojoval v ukrajinské armádě proti bolševikům a Polákům. Maminka byla původem z Prahy. Z Polska se rodina přestěhovala po vypuknutí války v roce 1939 k řece San na hranicích bývalé Haliče, poblíž Dukly. Otec byl učitel. Po napadení SSSR se přestěhovali na Halič k městu Sambor. Po absolvování základní školy se zde Slepecký vyučil elektrikářem.

V roce 1944 byl pracovně nasazen v Říši a dostal se až do Holandska. Na konci války byl internován ve sběrném táboře pro občany bývalého SSSR poblíž Bordeaux. Když byli tito občané po válce odváženi přes Polsko zpět do SSSR, Slepecký se cestou rozhodl pro útěk z vlaku. Uměl polsky, a tak se přihlásil jako Polák z jižního Polska, čímž získal doklady. Vyrazil ve směru na Prahu, kam dorazil v listopadu 1945.

Následujícího roku nastoupil na vojenské učiliště ke spojařům. Po skončení studií sloužil jako rotmistr u 4. spojovacího pluku ve slovenském Martině. Po nástupu komunistů k moci a zavádění nových vojenských řádů se rozhodl utéct na Západ. O skupinový útěk se pokusil v lednu roku 1951, ale řidič byl agent, a tak Slepeckého zatkli. Znovu se pokusil o útěk, ale neúspěšně a byl odsouzen k dvaceti letům vězení.

Dostal se do vězení Ilava, odkud se rovněž pokusil utéct, ale poté, co se prokopal do sakristie kostela, jej udal kněz. Putoval na měsíc do korekce a samovazby. Po čase byl Slepecký transportován do Jáchymova na Důl Rovnost. V roce 1955 byl po účasti ve stávce vyšetřován v Ruzyni a poté přemístěn do tábora Vojna u Příbrami. Brzy jej ale kvůli nemoci převezli do vojenské nemocnice na Pankráci a odtud přímo do věznice Leopoldov, kde strávil dva roky v samovazbě jako dvojnásobný útěkář. Později pracoval jako elektrikář při zavádění výroby spínačů do elektrických praček v leopoldovské věznici.

Koncem roku 1959 byl Julián Slepecký předčasně podmínečně propuštěn. Nastoupil jako pomocný dělník v autodružstvu, udělal si řidičský průkaz na nákladní auto a živil se jako řidič. Po revoluci byl v roce 1990 rehabilitován a povýšen do hodnosti kapitán ve výslužbě. Řadu let se angažoval ve vojenské sekci KPV a postupně byl povýšen až na plukovníka v. v.

Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.