Josef Cukr (1917)
Josef Cukr, římskokatolický kněz a jezuita, se narodil 2. ledna 1917 v Boršicích v rodině mlynáře jako nejmladší z pěti dětí. V Boršicích vychodil základní školu, v roce 1928 začal studovat jezuitské gymnázium na Velehradě. Po maturitě v Kroměříži nastoupil v roce 1936 do jezuitského noviciátu v Benešově. Vystudoval filozofii a v roce 1942 odešel do Prahy studovat teologii.
Za války se zapojil se do protinacistického odboje. Podílel se na odposlouchávání porad gestapa v ilegálním bytě. V červenci roku 1944 byl zatčen a krutě vyšetřován v Pečkově paláci. Poté byl internován v Terezíně v Malé pevnosti.
Po válce studoval v Anglii na Heytrop College. Po ukončení studií byl v roce 1946 vysvěcen na kněze. Vrátil se do Československa a od roku 1947 působil v Bohosudově. Kvůli probaci byl poslán na Hostýn na studia. Tam jej v dubnu roku 1950 zastihla akce „K“. Internován byl v koncentračním klášteře opět v Bohosudově. Vzhledem k jeho mládí byl na podzim poslán k PTP a sloužil na různých místech na Slovensku.
Během služby u PTP si pro něj v roce 1952 přišla StB. Ve vykonstruovaném procesu byl roku 1953 odsouzen za velezradu a špionáž k jedenácti letům vězení. Během výkonu trestu prošel Pankrácem, Jáchymovem, Mírovem a Valdicemi. V Jáchymově pracoval na „Veži smrti“, kde třídil uranovou rudu. V tamní korekci musel celkem protrpět 143 dní.
Propuštěn byl předčasně v roce 1960 na amnestii a vrátil se do rodných Boršic. Do roku 1968 se živil manuálně v tamním stavebním podniku. V roce 1968 mu byl vrácen státní souhlas a začal opět působit jako kněz. Stal se administrátorem v Bohosudově, kde zůstal až do roku 2001. Obnovil zde poutní tradici a také zdejší biskupské gymnázium. Dnes působí jako farář na odpočinku v knihovně na Velehradě. Prezident Václav Havel mu v roce 1999 udělil Medaili Za zásluhy I. stupně.
Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.
