genmjr. RSDr. Jaroslav Šilhavý (nar. 1923, Lužany, okres Plzeň-Jih)
Od 1. prosince 1970 do 31. května 1988 náměstek ministra vnitra ČSSR.
Narodil se v dělnické rodině. Po absolvování obecné školy v Dolanech (1924–1929) a čtyř tříd školy měšťanské v Klatovech (1929–1934) se stejně jako otec vyučil mlynářským dělníkem. Toto povolání pak vykonával v letech 1939 až 1945. V roce 1947 se oženil. Postupně se stal otcem tří dětí (1949, 1951, 1953), z nichž byly všechny nejen členy KSČ, ale také působily v bezpečnostních složkách ČSSR.
Dne 24. června 1945 vstoupil do KSČ a aktivně se zapojil do stranické života. Během základní vojenské služby (1945–1947) absolvoval poddůstojnickou školu v Tachově a od roku 1947 pracoval opět jako mlynářský dělník. Ke klíčovým mezníkům jeho života patří bezesporu únor 1948, během něhož podle svých slov „plnil úkoly, které jsem dostával od místní (Dobřany) stranické organizace“.
V letech 1948 až 1950 povýšil do funkce politického zástupce ředitele na státním statku ve Veselí. V roce 1949 absolvoval školení na okresní stranické škole v Přešticích a vstoupil do Svazu československo–sovětského přátelství. V roce 1950 byl povolán na Krajský výbor KSČ Plzeň, kde pracoval dva roky. V roce 1951 vystoupil z římskokatolické církve a absolvoval Ústřední politickou školu ÚV KSČ. V roce 1952 byl stranickými orgány přeřazen do oddělení vedoucího ÚV KSČ, kde zastával až do roku 1959 funkci zástupce. V letech 1955 až 1958 absolvoval Vysokou stranickou školu při ÚV KSČ, kterou ukončil s vyznamenáním a získal titul RSDr. Mimo běžného penza dějin marxismu leninismu složil zkoušky i z českých a světových dějin. V letech 1959–1963 vykonával funkci náměstka ministra zemědělství, lesního a vodního hospodářství, a podílel se na uzavírání dvoustranných smluv o spolupráci s MLR (1960) a NDR (1961) a PLR (1962).
V prosinci 1963 zahájil svou kariéru na ministerstvu vnitra ve funkci náčelníka sekretariátu ministra v hodnosti podplukovníka a s nástupním platem 3000 Kčs. Dne 19. května 1964 složil služební přísahu podle vyhlášky ministra č. 35/1961. Po reorganizaci na ministerstvu vykonával od března 1966 funkci náčelníka vnitřní správy ministerstva vnitra. Pro svůj protireformním postoj byl v červnu 1968 zbaven funkce a od 1. srpna 1968 působil jako starší referent na hospodářské správě MV. Přestože v srpnu 1968 podepsal „hanlivou petici“ proti okupaci, jak sám na sebe prozradil během stranické kontroly v roce 1969, byl k 10. září 1968 povolán zpět do funkce náčelníka sekretariátu ministra vnitra, „kde jsem usiloval s kolegy o kádrové zabezpečení Sboru (SNB) a likvidaci pravičáků“. „V krizových letech 1968-1969 prokázal svoji politickou vyspělost a třídní uvědomění, když stál pevně na pozicích marxismu–leninismu a proletářského internacionalismu“, najdeme v jeho posledním služebním hodnocení z prosince 1988.
V květnu 1970 je povýšen do hodnosti plukovníka a k 1. prosinci 1970 nastoupil do funkce náměstka ministra vnitra ČSSR, kde působí až do konce roku 1988, kdy odchází do starobního důchodu. Poslední měsíc svého služebního poměru byl v hodnosti generálmajora (povýšen byl 17. listopadu 1978) zařazen mezi konzultanty ministra vnitra ČSSR. V listopadu 1973 byl jmenován členem Vědecké rady ministra vnitra ČSSR. Vedle jiných úkolů také dohlížel na dokončení výstavby Ústřední vojenské nemocnice SNB či zajištění plnění úkolů vrcholového sportu u mládeže. Velmi pozitivně byl jeho nadřízenými hodnocen jeho podíl na investiční a bytové výstavbě resortu.
Ve všech posudcích, jež na něho byly vypracovány, byl Šilhavý hodnocen jako spolehlivý a stranicky uvědomělý pracovník, „který nemá záporných charakterových vlastností“. V kolektivu měl být oblíben pro svůj přátelský vztah k podřízeným. Za svoji činnost obdržel řadu vyznamenání a jiných ocenění (1970 – medaile za službu vlasti, 1971 – medaile za upevňování přátelství ve zbrani, 1973 – Řád rudé hvězdy, 1974 – čestný odznak za ochranu hranic, 1981 – východoněmecký Řád za zásluhy o národ a vlast, 1983 – Řád práce, 1987 – medaile 70 let VČK KGB). V letech 1986–1988 obdržel na odměnách celkem 47 500 Kčs.
Faksimile archivních dokumentů:
- Zvláštní dotazník MV (11. prosinec 1963)
- První strana vlastnoručního životopisu (16. prosinec 1963)
- Služební přísaha (19. květen 1964)
- Diplom z Vysoké stranické školy při ÚV KSČ (12. červenec 1958)
- Návrh na vyznamenání Za službu vlasti (27. duben 1970)
- Služební hodnocení ( 17. listopad 1972)
- Jmenování členem Vědecké rady ministra vnitra ČSSR (1. listopad 1973)
- První strana návrhu na udělení Řádu práce (4. únor 1983)
- Kádrová charakteristika (23. květen 1988)
- Přehled o odměnách a trestech (od 4. duben 1986 do 9. prosince 1988)
- První strana kádrového hodnocení (22. prosinec 1988)
- Žádost o uvolnění ze služebního poměru (19. prosinec 1988)
- Posudek o služební činnosti příslušníka SNB (16. leden 1989)
Prameny:
- ABS, Personální spis Jaroslava Šilhavého (nar. 1923).
