Jarmila Halbrštátová (roz. Kaplanová)
Jarmila Halbrštátová se narodila 7. dubna 1924 v obci Hylváty (něm. Hilbetten), která se později stala součástí města Ústí nad Orlicí. V Hylvátech žila za první republiky silná německá menšina, a proto i Jarmila absolvovala zdejší německou obecnou školu. Oba její rodiče pracovali v Ústí nad Orlicí v dělnických profesích, jelikož ale v době velké hospodářské krize na počátku 30. let ztratili zaměstnání, rozhodli se odejít za prací do SSSR, konkrétně do města Šachty v rostovské oblasti. Zde se matka uchytila jako kuchařka v hotelu, otec začal jezdit v místní nemocnici jako saniťák. Jejich dcera zůstávala prozatím v rodné obci a nadále jí vychovávala babička. V roce 1936 se ale pro ní matka vrátila a Jarmila začala po příjezdu do SSSR studovat střední školu. Po jejím ukončení pak měla v úmyslu pokračovat ve studiích v Moskvě, veškeré plány jí ovšem překazila válka. Ještě závažnější problém však pro mladou Jarmilu vyvstal po napadení SSSR nacistickým Německem v červnu 1941 – na rozdíl od rodičů totiž měla protektorátní (dříve československý) pas, a proto byla, ve svých 17 letech, zatčena orgány NKVD. Jednalo se tehdy o preventivní akci sovětské tajné služby proti cizincům, jejichž totožnost bylo nutné ze strachu před špióny znovu „prověřit“.
Jarmila Kaplanová byla nejdříve držena ve sběrném táboře v Rostově, později prošla věznicemi v Moskvě a Gorkim (dnes Nižnij Novgorod). Odsud ji po několika týdnech deportovali s dalšími zadrženými cizinci do internačního tábora v Orankách a posledním místem jejího věznění se pak stal internační tábor v Akťubinsku v dnešním Kazachstánu. V místním lágru, kde většina vězeňkyň vyráběla mýdlo, prožila několik následujících měsíců. Na sklonku jara 1942 se ovšem dozvěděla o vyhlášené amnestii pro československé občany a po několika intervencích u vedení tábora byla nakonec i ona začátkem června 1942 z tábora propuštěna. Návrat do Rostova však tehdy nepřicházel v úvahu, a proto se vydala do Buzuluku, kde se tehdy formovala československá vojenská jednotka. Zde absolvovala sanitářský kurz a počátkem roku 1943 odjela v řadách zdravotní čety u 1. roty Otakara Jaroše na frontu k Sokolovu. Po bitvě u Sokolova prodělala spojařský kurz a jako radiotelegrafistka odjela podruhé na frontu ke Kyjevu. Po reorganizaci 1. československé samostatné brigády na 1. československý armádní sbor na jaře 1944 zůstala Jarmila Kaplanová až do konce války u první brigády, konkrétně u dělostřeleckého oddílu.
Po skončení války absolvovala letecký výcvik a sloužila jako instruktorka výcviku bezmotorového létání ve třetí letecké oblasti v Brně. V roce 1946 demobilizovala a nastoupila jako účetní v Ústí nad Orlicí, později pracovala jako dělnice v textilce Hedva v Moravské Třebové.
Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.
