Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku
- Termín: 9.–10. prosince 2015
- Místo konání: Velkopřevorský palác, Velkopřevorské náměstí 4, 110 00, Praha 1
Na konferenci „Historie versus propaganda“ diskutovali historici, badatelé a novináři z Ruska, Polska, Ukrajiny i České republiky
Skončilo s pádem Berlínské zdi a sovětského impéria období propagandy a manipulace s dějinami? Jak může překroucení minulosti ovlivnit aktuální dění? A jak využívá propagandu a manipulaci s vlastní historií současné Rusko? Na tyto otázky hledali odpovědi účastníci mezinárodní konference „Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku“, kterou ve dnech 9. – 10. prosince organizoval Ústav pro studium totalitních režimů ve Velkopřevorském paláci v Praze.
Během úvodního panelu ve středu 9. prosince vystoupili ruský historik Andrej Zubov a jeho kolega ze sdružení Memorial Alexandr Daniel. Čtvrteční program byl zahájen panelem o vzdělávání, na němž vystoupili Alicja Gluza z polského střediska Karta, Robert Latypov z permského oddělení sdružení Memorial, Nikita Lomakin z moskevského Memorialu a Tereza Vávrová z české organizace Antikomplex. Debatovali mimo jiné o své předchozí práci, jejímž výsledkem je výstava „Různé války“ o pohledu na 2. světovou válku v učebnicích Ruska, Litvy, Česka, Polska Německa a Itálie. Tato výstava byla zahájena během konference.
V následujícím panelu debatovali o propagandě v médiích Ruslan Dejničenko z ukrajinského sdružení Stop Fake, korespondent ruského listu Nězavisimaja Gazeta Pavel Kanygin a ředitelka ruské sekce Rádia Svoboda Irina Lagunina.
V následující části věnované lokálním sporům v Rusku vystoupil ředitel moskevského Centra Sacharova Sergej Lukaševskij na téma stigmatizujícího statutu zahraničních agentů, které v Rusku dostávají mnohé nezávislé instituce. Taťána Kursina z původního muzea Perm-36 hovořila o historii tohoto unikátního muzea zbudovaného z bývalého pracovního tábora a také o tom, jak místní administrativa muzeum odebrala jeho zakladatelům, změnila expozici a původní provozovatele začala vláčet po soudech. Alexej Babij, představitel sdružení Memorial v sibiřském Krasnojarsku, přiblížil problematiku pokusů postavit v Rusku nové památníky Stalina a způsoby, jak takovým pokusům čelit. Irina Flige z petrohradského Memorialu představila případ památníku obětem represí na Soloveckých ostrovech, který byl v roce 2013 neznámo kým odstraněn. Pohled českého státu na vyrovnávání se s vlastní minulostí pak v rámci tohoto panelu přiblížili předseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny PČR Karel Schwarzenberg a poslanec Jiří Junek.
Na závěrečném panelu, který hledal podstatu nové ruské identity, vystoupil opět Alexandr Daniel z petrohradského Memorialu, polský politolog Włodzimierz Marciniak a Maria Sereda z pražského Centra občanské společnosti. V rámci konference byla zveřejněna také Výzva českých historiků na podporu svobodného a kritického zkoumání sovětských dějin v dnešním Rusku, kterou svými podpisy podpořili také další účastníci konference.
Videozáznam
Zahájení konference
1. panel — Vzdělávání (ve spolupráci s EU-Russia Civil Society Center)
2. panel — Média
3. panel — Lokální spory
4. panel — Nová identita a závěr konference
Fotogalerie
Výstupy v médiích:
- ‚Zahraniční agenti‘ pomohli v Moskvě vydat knihu o srpnu 1968 (echo24.cz, 14.12.2015)
- V Rusku sílí tlak na nevládní organizace a soudobé historiky (svobodneforum.cz, 11.12.2015)
- Pressure on NGOs, historians in Russia rising - Czech experts (www.ceskenoviny.cz, 11.12.2015)
- Pavel Kanygin: Ze Sýrie se ruský voják vrací jako hrdina. Padlý z Ukrajiny se musí tajně i pohřbít (aktualne.cz, 11.12.2015)
- Válka, která zatemňuje mozek. A v níž jsou slova zbraň. Speciál Aktuálně.cz o ruské propagandě (aktualne.cz, 09.12.2015)
- Oslavovaný Stalin a mýtus Sovětského svazu jako garanta míru – proč v dnešním Rusku opět získává navrch přepisování dějin (aktualne.cz, 07.12.2015)
Čeští historici podpořili ruské kolegy
V rámci mezinárodní konference „Historie versus propaganda. Vztah k minulosti v současném Rusku“ vyjádřili představitelé českých historiků podporu svým ruským kolegům. Přikládáme text výzvy a také fotografii představitelů sdružení Memorial, muzea Perm-36 a Centra Sacharova, kteří se pražské konference účastní (foto: Studio Photon). Výzvu svým podpisem podpořili také návštěvníci konference.
Výzva českých historiků
na podporu svobodného a kritického zkoumání sovětských dějin v dnešním Rusku
Se znepokojením pozorujeme, jak je v Ruské federaci zvyšován tlak na organizace a nezávislé historiky zabývající se nedávnými dějinami své země. Tento tlak zjevně postihuje zejména ty, kteří v souladu s ideou, že demokratické a svobodné společnosti se opírají mimo jiné o schopnost kriticky zkoumat vlastní minulost, usilují o otevřené poznání sovětské historie. Sdružení Memorial, původní muzeum Perm-36, Centrum Sacharova a další organizace jsou tvrdě šikanovány a kriminalizovány. Je jim upírán přístup k financování a jejich představitelé jsou omezováni ve výkonu své práce či musí strpět dehonestující označení „zahraniční agent“. Avšak především díky těmto organizacím a jejich práci máme k dispozici relevantní informace o zločinech komunistického režimu v Sovětském svazu a potažmo v celé východní Evropě.
Vyjadřujeme jim proto naši plnou podporu v této nelehké situaci. Zároveň budeme i nadále pečlivě sledovat kroky ruského státu v této oblasti a upozorňovat na opatření přijatá s cílem omezit kritické zkoumání sovětských dějin.
Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph.D., ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
PhDr. Oldřich Tůma, Ph.D., ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR
plk. Mgr. Aleš Knížek, ředitel Vojenského historického ústavu
PhDr. Lukáš Babka, ředitel Slovanské knihovny – Národní knihovny ČR
PhDr. Luboš Velek, Ph.D., ředitel Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd
Doc. PhDr. Jiří Vykoukal, CSc., ředitel Institutu mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
Mgr. Marek Junek, Ph.D., Národní muzeum, ředitel Historického muzea
Prof. PhDr. Mečislav Borák, CSc., Slezská univerzita v Opavě, řešitel projektu Češi a čs. občané perzekvovaní v SSSR
