Genocida Romů za druhé světové války
Seminář připomněl 70. výročí prvního transportu Romů z protektorátu do koncentračního tábora v Osvětimi II – Březince a památce všech romských obětí z let druhé světové války.
- Termín: 14.03.2013
- Místo konání: Ústav pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, 130 00 Praha 3 (velká zasedací místnost)
- Přednášející: Mgr. Michal Schuster – Muzeum romské kultury Brno
- Moderátor: PhDr. Pavel Zeman, Ph.D.
Dne 7. března 1943 bylo z budovy dnes už neexistujících brněnských městských jatek nákladními vagóny odvezeno do koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim II – Březinka přes tisíc romských mužů, žen a dětí z Brna a dalších částí Moravy. Většina z nich zde zahynula. Stalo se tak na základě rozkazu říšského ministra vnitra a vůdce SS Heinricha Himmlera z 16. prosince 1942, který nařizoval nucenou koncentraci všech rasových „cikánů a cikánských míšenců“ z Německem okupovaných území v osvětimském táborovém komplexu. Již od jara 1942 však byli Romové jako jednotlivci zařazováni do transportů tzv. asociálů, směřujících do koncentračního tábora Osvětim I. Tímto prvním transportem čítajícím 1038 romských žen, mužů a dětí, z nichž většina nepřežila, vstoupilo do své závěrečné fáze nacistické „konečné řešení cikánské otázky“ nejen v protektorátu Čechy a Morava, ale téměř v celé Evropě. Z celkového počtu asi 5500 protektorátních Romů deportovaných do Osvětimi, mezi nimiž bylo i více než 1 600 vězňů z tzv. cikánských táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, přežilo pouze 583. V českých zemích přežila nacistický teror asi jen desetina Romů. Plných 90 % naší předválečné romské populace bylo vyvražděno.
