Eva Minksová (1940)
Eva Minksová se narodila coby Eva Supová 11. prosince 1940 v selské rodině ve Velké nad Veličkou. Její otec Cyril Sup (* 1901 † 1982) řídil jedno z největších zemědělských hospodářství v obci. Paní Eva měla tři sourozence, ovšem jeden z nich v mládí zemřel. Všichni svorně pomáhali na rodinném hospodářství, které mělo pozemky na různých místech velického katastru.
Rodinný život probíhal bez větších problémů až do doby, kdy započala kolektivizace venkova. Rodina Supova byla označena za kulacký rod a byl vůči ní namířen zesilující nátlak ze strany státních orgánů. Scénář byl podobný jako v případě mnoha dalších rolníků hospodařících na větších výměrách půdy.
Na hospodářství Cyrila Supa byly uvaleny velké dodávkové povinnosti, které se postupem času stále zvyšovaly. Vstupu do Jednotného zemědělského družstva se však rolník vyhýbal dlouhá léta. Z toho důvodu mu v roce 1957 hrozilo i vystěhování, k němuž ovšem nakonec nedošlo. I proto byla v roce 1958 provedena finální akce, při které byla sedlákovi zabavena úroda a většina zvířectva; některé části statku byly zaplombovány. Navíc samotný rolník Sup byl vzat do vazby. Doma zůstala jen jeho žena s paní Evou, ostatní sourozenci již v té době žili mimo obec. Rolník Cyril Sup byl vězněn v Uherském Hradišti. Druhou fázi trestu si odbyl ve věznici v Brně, odkud se zesláblý vrátil do rodné vsi. Po nutné rekonvalescenci se pak živil stavebními pracemi.
Coby dcera kulaka byla perzekvována i paní Eva, která měla obtíž se sháněním zaměstnání. Nakonec jí bylo umožněno pracovat v Moravské ústředně v Gottwaldově (Zlíně), a na pile ve Velké nad Veličkou. Pozoruhodné je, že v podniku Moravská ústředna nad ní držela ochrannou ruku vedoucí, která byla členkou KSČ. Stejně tak perzekvované rodině nezištně pomáhali i lidé z obce, kteří jim např. v době nouze přinášeli jídlo.
Během 60. let se Eva Supová seznámila s Miroslavem Minksem z nedalekého Kněždubu. Byla z toho svatba. Stejně jako její otec i její manžel byl vězněn z politických důvodů. Ve své rodné vsi založil tělovýchovnou jednotu Orel a v roce 1948 se pokoušel provádět akce proti nastolenému režimu. Za rozšiřování protestních letáků byl uvězněn a odsouzen. První léta trestu si odseděl ve věznici v Uherském Hradišti, kde měl i zkušenost s výslechy A. Grebeníčka. Poté byl mimo jiné internován v Jáchymovském pracovním táboře, kde působil coby horník. Za nepodařený pokus o útěk, o nějž se pokusil s dalšími spoluvězni, mu byl trest zvýšen na doživotí. Celkem byl uvězněn 3666 dní, z toho v souhrnu téměř 4 roky na samotkách. Během věznění se setkal s takovými osobnostmi jako byli biskup Beran či básník Zahradníček. Po amnestii v roce 1960 se M. Minks vrátil do rodného kraje. Vyučil se elektrikářem a tímto se také živil. Příležitostně vypomáhal coby překladatel při folklorních slavnostech ve Strážnici. Po uvolnění poměrů v roce 1968 začal podnikat. Spolu s panem Graubnerem ze Strážnice založil kancelář stavebních projektů, která byla ovšem po utužení politických poměrů záhy zlikvidována státními orgány. Následně byl v roce 1969 pan Minks opět vzat do vazby, ve které si pobyl cca 4 roky. Mezitím dům rodiny Supovy-Minksovi opět navštívila StB za účelem domovní prohlídky. Při ní byla zabavena řada osobních dokumentů – především korespondence s přáteli ze zahraničí, s nimiž si pan Minks dopisoval. Řada jeho kamarádů, někdejších politických vězňů, totiž po srpnu 1968 emigrovala. Často se jednalo o příslušníky organizace K231. Pan Minks po srpnu 1968 napsal apelativní dopis i britské královně.
Po návratu z vězení se pan Minks stáhl do soukromí a o svých názorech na společenské dění se nikomu nesvěřoval. Stejně tak nikdy nelíčil své ženě zážitky z předchozích věznění či výslechů. Vše si nechával uloženo v sobě a dokázal se s prožitým vyrovnat i díky pevné křesťanské víře, která jej i jeho manželku posilovala celý život.
Fotografie z natáčení
Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.
Datum natáčení 5. května 2009
