Eliška Hronová (1926)
Eliška Hronová, rozená Kvapilová, se narodila 5. ledna 1926 ve Slavonicích. Měla deset sourozenců, maminka Helena Richtrová byla Češka a pocházela se Studené u Telče, tatínek Adolf Kvapil byl Němec, povoláním rakouský četník. Od roku 1932 chodila Eliška do menšinové české měšťanky, později jeden rok na reálné gymnázium.
Těsně před německým záborem Sudet uprchla s maminkou a sourozenci do Třešti, zatímco tatínek zůstal ve Slavonicích. Po okupaci v roce 1938 byly české školy zrušeny, Eliška tedy musela přejít do školy německé. Nebyla ještě plnoletá, a bylo jí tak automaticky přiděleno německé občanství. Od roku 1941 navštěvovala obchodní školu ve Weidhofenu v Rakousku. Podmínkou nástupu bylo vyplnění tzv. Ahnenpassu, úředně ověřeného dokladu o nežidovském původu.
V roce 1942 Eliška Hronová začala studovat orientální jazyky ve Vídni. Od dubna 1943, ale musela kvůli nedostatku peněz začít pracovat a nastoupila jako účetní ve vídeňské kanceláři Baťových závodů. Když začali Američané Vídeň bombardovat, byla nejprve přemístěna do Břeclavi a poté v roce 1944 do Sušice. Tam zažila konec války a osvobození. Tehdy ještě byla německou státní občankou, ale české občanství dostala bez problémů zpět.
Po návratu do vylidněných Slavonic pracovala na městském výboru, kde měla na starosti potravinové lístky. Také pomáhala evidovat majetek po odsunutých Němcích. Od září 1945 pracovala v Dačicích v podniku na výrobu plnicích per. Koncem srpna 1946 nastoupila na několik měsíců do sekretariátu Národního klubu v Praze. Pracovala také v paláci Zlatá husa ve velkoobchodě Černý a následně se přestěhovala do Špindlerova Mlýna, kde si našla práci na MNV. V roce 1948 se provdala, její manžel pracoval v hoteliérství. Narodily se jim dvě dcery. Roku 1952 se přestěhovali do Rotavy, kde Eliška Hronová žije dodnes.
Pro přehrání videa musíte mít ve svém prohlížeči nainstalován Adobe Flash Player a povolen JavaScript.
