Vzdělávací kursy pro učitele v roce 2011/2012

  • 07.10.2011 Místa paměti: využití architektury a krajiny ve výuce dějepisu (ÚSTR, Praha)
  • 26.10.2011 Jak učit soudobé dějiny? (Katedra Historie FF UJEP Ústí nad Labem)
  • 11.11.2011 Regionální a „malé“ dějiny ve výuce dějepisu (ÚSTR, Praha)
  • 30.11.2011 Jak učit soudobé dějiny? (Katedra historie, Humanitně-přírodovědecká a pedagogická fakulta Technické univerzity Liberec)
  • 16.12.2011 Komunismus nebo komunismy? (ÚSTR, Praha)
  • 09.03.2012 Dějepis mezi historií a pamětí (ÚSTR, Praha)
  • 08.06.2012 Jak učit o normalizaci? (ÚSTR, Praha)

Dějepis mezi historií a pamětí

Seminář pro učitele dějepisu zaměřený na problematiku kolektivní a rodinné paměti nabídne možnosti didaktického využití problematiky vzpomínání ve výuce dějepisu. V popředí zájmu budou významná „místa paměti“ a jejich proměny v kontextu soudobých dějin, dále fenomén tzv. ostalgického vzpomínání na normalizaci, možné využití rodinné paměti ve výuce a též role filmových obrazů minulosti ve vztahu ke kolektivní paměti. Seminář se zaměří i na praktické využití témat v rámci dějepisu, ve vzájemné diskuzi se pokusíme vymezit možné cíle dějepisného vzdělávání související s perspektivou paměti. Vedle lektorů ÚSTR vystoupí i další hosté.


Jak učit o normalizaci?

Normalizace představuje jedno z problematických témat českého školního dějepisu: téma důležité ovšem zároveň metodicky náročné. Seminář nabízí celou řadu inspirací, jak učit o normalizaci. Vymezí základní didaktické cíle (proč učit o normalizaci?) a zaměří se na pluralitu jednotlivých metodických cest k jejich naplnění. K ambicím semináře tak vedle důkladné dějepisné reflexe normalizační problematiky patří maximální metodická pestrost (práce s ikonickým materiálem, s filmem, s textem, metodika oral history, zážitková pedagogika aj.). Seminář je programově interdisciplinární (v prostoru: dějepis, základy společenských věd, literární a mediální výchova). Jako host se semináře zúčastní literární historik a teoretik prof. Petr A. Bílek (FFUK v Praze), který se vedle didaktiky literatury zabývá normalizační pop-kulturou.


Místa paměti: využití architektury a krajiny ve výuce dějepisu

Seminář se zaměří na problematiku krajinné paměti a využití míst jako „stop minulosti“ ve výuce především soudobých dějin. Česká a moravská krajina prošla v průběhu 20. století řadou změn (regulace řek, pozemkové reformy a konfiskace, změna pomístních názvů, stavby přehrad apod.), v těchto proměnách se zajímavě odráží dobový historický kontext. Krajinu lze použít jako „text“ k reflexi těchto sociálních, ekonomických, kulturních i politických souvislostí. Může složit jako svébytná učebnice dějepisu. Semináře se zúčastní řada odborníků, kteří se krajinou a místem z různých perspektiv zabývají (např. muzeologie, kulturní antropologie). Možné a často různorodé přístupy k místům paměti se zaměří především na metodické otázky využití této problematiky ve škole.


Jak učit soudobé dějiny?

Seminář se zaměřuje na metodické problémy spojené s výukou soudobých dějin. Vychází z inspirací západoevropskou didaktikou dějepisu (především německou). Nabídne modelovou aplikaci inspirativních metodických postupů na problematiku českých soudobých dějin. Pokusí se komplexně zodpovědět otázky: co, proč a jak učit z českých soudobých dějin. Seminář je primárně určen studentům historie (učitelství dějepisu), ale je otevřen též učitelům dějepisu všech typů škol z ústeckého kraje. Považujeme komunikaci mezi učiteli a studenty za důležitou součást jejich přípravy na praktickou výuku. Předpokládáme otevřenou a diskuzní atmosféru.


Regionální a „malé“ dějiny ve výuce dějepisu

Seminář se zaměří na problematiku regionálních dějin a rodinné paměti ve výuce dějepisu. Konfrontace velkých historických událostí s perspektivou lokálního dění patří k významným trendům moderní didaktiky dějepisu. Místní „malé“ příběhy žáky motivují, dokládají jim, že dějiny nejsou jen v učebnici, ale že ovlivnily i jejich bezprostřední okolí. Seminář nabídne několik možností práce s regionálními dějinami a rodinnou paměti ve výuce. Vystoupí na něm řada odborníků i učitelé z praxe, kteří mají se začleněním těchto témat a metodických postupů do běžné dějepisné výuky zkušenosti. Seminář se zaměří především na problematiku soudobých dějin.


Jak učit soudobé dějiny?

Seminář se zaměřuje na metodické problémy spojené s výukou soudobých dějin. Vychází z inspirací západoevropskou didaktikou dějepisu (především německou). Nabídne modelovou aplikaci inspirativních metodických postupů na problematiku českých soudobých dějin. Pokusí se komplexně zodpovědět otázky: co, proč a jak učit z českých soudobých dějin. Seminář je primárně určen studentům historie (učitelství dějepisu), ale je otevřen též učitelům dějepisu všech typů škol z libereckého kraje. Považujeme komunikaci mezi učiteli a studenty za důležitou součást jejich přípravy na praktickou výuku. Předpokládáme otevřenou a diskuzní atmosféru.


Komunismus nebo komunismy?

Seminář se pokusí o kritickou reflexi pojmosloví, s nímž ve školách hovoříme o tzv. totalitních společnostech. Prověří obsah a didaktickou nosnost některých běžně používaných výrazů (komunismus, totalita, socialismus apod.) a zamyslí se nad jejich výhodami a nevýhodami. Zaměří se též na reflexi různorodosti, v níž byl ideologický projekt komunismu historicky realizován. Komunismus bývá v českém veřejném prostoru (a často i ve škole) vnímán jako jednolitý ideový projekt, spojený s ideologickými východisky, která v 19. a na začátku 20. století formulovali K. Marx a V. I. Lenin. Konkrétní realizace utopických představ o budování beztřídní společnosti (např. v Pol Potově Kambodži a paralelně v normalizační ČSSR) se přitom dosti lišily a problematika tak vyžaduje složitější typologii. Komunistické projekty měly svou vnitřní dynamiku a měnily se v prostoru i čase. Seminář se zaměří na popis těchto proměn a přinese celou řadu konkrétních metodických podnětů, jak tyto odlišnosti tematizovat.Na semináři vystoupí dokumentarista Martin Šmok, historik Vítězslav Sommer a politolog Vojtěch Ripka.

Program semináře:

  • 09.00 – 10.00: Kamil Činátl: Typologie komunismu
  • 10.00 – 11.00: Jaroslav Pinkas: Didaktické uchopení proměn českého komunismu
  • 11.00 – 12.00: Vítězslav Sommer: Proměny pohledů na státní socialismus: od monolitu k fragmentům
  • 12.00 – 13.00: přestávka na oběd
  • 13.00 – 14.00: Vojtěch Ripka: politologické teorie komunismu
  • 14.00 – 15.00: Martin Šmok: Několikrát tím samým: Vzpomínky na komunistické totalitní režimy v archivu USC SFI

Přednášející lektoři:

Hlavní garant: Mgr. Jaroslav Pinkas (1975)

V letech 2002 - 2007 se podílel na realizaci projektu Film a dějiny. Tento projekt spočíval v pořádání filmových festivalů, odborných seminářů, přednášek pro veřejnost a vydávání sborníků. V této funkci zajišťoval organizačně festival (zajištění filmů, autorských práv, potřebné techniky) a jeho propagaci. Po tuto dobu vedl realizační tým, ve kterém pracovalo asi 10 dobrovolníků. (www.filmadejiny.cz) Od roku 2001 pracuje jako učitel na střední škole. V rámci této práce vyvinul novou metodiku použití krátkých klipů pro výuku dějepisu. Každoročně organizuje celoškolní projekty s dějepisnou tematikou, v rámci kterých koordinuje činnost studentů i učitelů (www.kgm.cz). Publikuje v odborném tisku, účastní se odborných konferencí i veřejných debat s pedagogickými tématy.
Od roku 2008 v rámci své práce v ÚSTRu spolupořádá vzdělávací semináře pro učitele věnované problematice moderních dějin. Dosud bylo proškoleno více než 150 učitelů ze základních a středních škol. (old.ustrcr.cz).

Mgr. Kamil Činátl Ph.D. (1975)

Od roku 1999 pracuje jako učitel na gymnáziu Jana Keplera v Praze. Za tuto dobu realizoval množství vzdělávacích projektů pro studenty i učitele. Publikuje v odborném tisku na odborná i pedagogická témata. Kromě svého působení na Ústavu pro studium totalitních režimů přednáší externě na FF UK.

Mgr. Lukáš Lebduška (1980)

Působí jako učitel na střední škole a externě spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů. Spolupracoval na seminářích s tématy pozdní normalizace a rok 1989. Věnuje se mezipředmětovým vztahům mezi Dějepisem a ZSV.

Mgr. Václav Ruml (1980)

Působí na Ústavu pro studium totalitních režimů. Věnuje se problematice kolektivizace venkova a dokumentace zločinů komunismu. Má i pedagogické zkušenosti, působil jako učitel dějepisu na střední škole.

Mgr. Vojtěch Ripka (1979)

V neziskovém sektoru se věnoval především práci s mládeží, organizoval veřejné debaty a věnoval se vzdělávací politice na vysokých a středních školách. V Ústavu pro studium totalitních režimů vede oddělení dokumentace a vzdělávání. Má i pedagogické zkušenosti, spolupracuje s různými typy vysokých škol, včetně cizojazyčných.