Vzdělávací kursy pro učitele na školní rok 2009/2010

  • 18.09.2009 Jak učit o komunismu? (ÚSTR, Praha)
  • 25.09.2009 Jak učit o komunismu? (NIDV, Brno)
  • 09.10.2009 Rok 1989 v středoevropských souvislostech (ÚSTR, Praha)
  • 16.10.2009 Jak učit o komunismu? (NIDV, České Budějovice)
  • 30.10.2009 Protektorát (ÚSTR, Praha)
  • 06.11.2009 Jak učit o komunismu? (NIDV, Ústí nad Labem)
  • 20.11.2009 Dějepis a občanská výchova (ÚSTR, Praha)
  • 27.11.2009 Jak učit o komunismu? (NIDV, Pardubice)
  • 04.12.2009 Jak učit o komunismu? (NIDV, Plzeň)
  • 11.12.2009 Kolektivizace (ÚSTR, Praha)
  • 15.01.2010 1968 a počátky normalizace (ÚSTR, Praha)
  • 05.02.2010 Jak učit o komunismu? (ÚSTR, Praha)<
  • 26.02.2010 Migrace a emigrace (ÚSTR, Praha)
  • 19.03.2010 Nacismus a komunismus: teorie a praxe totalitních režimů (ÚSTR, Praha)
  • 09.04.2010 Mýty moderních dějin (ÚSTR, Praha)
  • 30.04.2010 Kolektivizace (ÚSTR, Praha)
  • 21.05.2010 Nástup komunismu ve středoevropské perspektivě (ÚSTR, Praha)
  • 11.06.2010 Sociální inovace za časů komunismu (ÚSTR, Praha)

Jak učit o komunismu?

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář se zaměří na rozbor specifických problémů, spojených s výukou moderních dějin, z těchto analýz se následně pokusí vymezit možné metodické postupy. V pluralitě jednotlivých metod výuky se zaměří především na ty, které dokážou historickou látku vhodně otevřít a vyvolat u studentů zájem. Seminář nabídne též řadu dílčích metodických inspirací, jež mohou oživit klasickou výuku dějepisu, navíc poskytne kompletní modely volitelných historických seminářů k výuce moderních dějin. Metodika bude aplikována na zcela konkrétní témata, seminář nabídne řadu praktických a snadno použitelných inspirací, seznámí učitele s materiály (nejen Ústavu pro studium totalitních režimů), které lze při výuce využít. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Jak u studentů vyvolat zájem o výuku nejnovějších dějin?
  2. Srovnání středoevropských lidových demokracií: nástup komunistů k moci, vztah k SSSR, kulturní politika, podoby represe, konfrontace s režimem, opozice, rozpad východního bloku.
  3. Tvářnost komunistické ideologie zajímavě odhalují ideologické texty, jež režim ve velké míře produkoval. Seminář představí několik modelových příkladů, jak s takovým textem pracovat, jak jeho analýzu efektně zapojit do výuky.
  4. Užití audiovizuálních materiálů ve výuce moderních dějin.
  5. Seminář seznámí učitele s výběrem odborné literatury a pramenů, které lze při výuce i přípravě na ni využít.
  6. Seminář se bude zabývat jak standardní výukou v rámci dějepisu, tak doplňkovou výukou seminární. Nabídne k převzetí model semináře k moderním českým dějinám, zaměřený na problematiku historické paměti a jejích proměn.
  7. Mezipředmětové vztahy a problematika kurikulární reformy.


Rok 1989 v středoevropských souvislostech

  • Termín: 9. 10. 2009, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Rozpad východního bloku ve středoevropské perspektivě. Seminář se zaměří na reflexi roku 1989 jako společenského zlomu (transformačního mezníku) ve vzájemné komparaci. Vymezí potenciální didaktické cíle při výuce soudobých dějin. Seznámí studenty s relevantními interpretacemi transformace a odpovídající odbornou literaturou. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Rok 1989 v historiografii a publicistice: mediální ikony pádu komunismu (sametová revoluce, berlínská zeď, krvavý Ceauşescu, Gorby demokrat aj.), historiografické koncepty roku 1989 (Fukuyama aj.). Jak vyprávět o roce 1989? Jiné dějiny: postkolonialismus (etnické čistky ve Rwandě a Kongu), balkánské války, svět po 11. září 2001 aj. Globální a lokální perspektiva roku 1989 ve vzájemné komparaci.
  2. Rozpad východního bloku – středoevropská komparace (Polsko, ČSSR, Maďarsko, Jugoslávie, NDR, Rumunsko). Vymezení komparativních témat (formy opozice, ekonomická situace, historická tradice a politická kultura, role církví atd.). Sestavení komparativních linií a jejich interpretace. Specifika československého roku 1989.
  3. AV materiály on-line a možnosti jejich didaktického využití při výuce soudobých dějin.
  4. Opoziční hnutí v Československu (struktura, politický dosah, strategie, aktivity) v komparaci s opozicí v dalších státech východního bloku. Role opozičních skupin v době postkomunistické transformace.
  5. Sociologické obrazy pozdně normalizační společnosti a sociologické interpretace transformace (L. Holý, J. Kabele, I. Možný, J. Večerník, P. Machonin).
  6. Ekonomické aspekty pozdní normalizace a transformace.


Protektorát

  • Termín: 30. 10. 2009, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář se zaměří na období druhé světové války v českých zemích. Nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak toto téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou a dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Základní faktografie a vymezení tématu. Přehled odborné literatury, dostupných dokumentárních filmů, učebních pomůcek a archivního materiálu. Jak učit o protektorátu?
  2. Protektorátní realita ve filmu a literatuře. Vývoj a proměny obrazů protektorátu. Analýza a interpretace obrazu odbojáře, kolaboranta a Němce. Jak je zobrazena „šedá zóna“? Konfrontace filmových a literárních obrazů s historiografií. Jaká témata jsou tabuizována?
  3. Kauza Lidice. Historický vývoj a proměny obrazů lidické tragédie. Zneužití kauzy Lidice komunistickou propagandou. Historický vývoj lidického kultu a proměny pietního místa.
  4. Protektorátní ideologie. Svatý Václav jako protektorátní světec. Emanuel Moravec a pokus o ideologickou reinterpretaci češství. Kritická analýza a interpretace ideologických textů. Možnosti využití ve výuce.
  5. Podoby nacistického teroru. Nacistická okupační politika: realita a mýty. Komparace s vybranými evropskými zeměmi.
  6. Protinacistický odboj. Různé podoby literární historiografické a filmové prezentace odboje. Jednotlivé výklady odboje (východní a západní, komunistický a nekomunistický odboj, konfrontace odboje a kolaborace). Využití osobních příběhů v pedagogické praxi.
  7. Hospodářské a sociální aspekty války. Protektorátní každodennost, hospodářský význam Protektorátu pro Říši, Sociální politika nacistů a její reflexe veřejností. Heroické mýty v konfrontaci s banální každodenností.
  8. Vyrovnání se s protektorátní zkušeností. Protektorát v historické paměti českého národa, role Protektorátu v historickém povědomí. Veřejné násilí (poprava Josefa Pfitznera, mimořádné lidové soudy, odsun Němců), problém kolektivní viny, historiografická reflexe, literární obrazy, osobní vzpomínky. Fučíkova Reportáž jako dobově populární obraz protektorátu. Pokusy o reinterpretaci, posuny v kolektivním vzpomínání.


Dějepis a občanská výchova

  • Termín: 20. 11. 2009, 9.00-12.00, 13.30-16.30
  • Místo: budova Ústavu pro studium totalitních režimů, Siwiecova 2, Praha 3

Metodický seminář pro učitele ZŠ a SŠ k výuce moderních dějin: Mezipředmětové přesahy a metodické inspirace.

V rámci pedagogické praxe patří k nejvýraznějším limitám dějepisu časová dotace. Právě efektivně využitá mezioborovost může výrazně pomoci. Výuka dějepisu nabízí interdisciplinární přesahy především směrem k literární výchově (český jazyk) a k základům společenských věd, současná kurikulární reforma nabízí pro obdobné přesahy i tzv. průřezová témata, z nichž se pro dějepis hodí zejména mediální výchova. Seminář zmapuje možnosti mezioborových přesahů a nabídne budoucím učitelům řadu praktických inspirací. Klíčový materiál představují literární a filmové obrazy dějin, případně ideologicky deformovaná historie. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

Program:

  • 9. 00 – 10.00. Blok 1: Reflexe ideologií ve školní praxi
    • Vojtěch Ripka: Politologické koncepty totalitarismu. Politologická teorie a pedagogická praxe
    • Kamil Činátl: Analýza komunistické a nacistické ideologie. Praktické postřehy k interpretaci
    • Jaroslav Pinkas: Recepce komunismu ve středoevropských souvislostech
  • 10.10 – 11.30: Blok 2: Právo a didaktika
    • Václav Hrabák: Proměny právní kultury v českých zemích ve 20. století
    • Kamil Činátl: Pojetí práva v kontextu politických procesů 50. let
    • Jaroslav Pinkas: Projektové vyučování: možnosti a limity
  • 11.30 – 12.00: Blok 3: člověk a krajina
    • Lukáš Lebduška: Fenomenologie krajiny
    • Kamil Činátl: Krajina za školou jako příklad dobré praxe
  • 12.00 – 13.30: polední přestávka
  • 13.30 – 14.20 Blok 4: ekonomické a sociální struktury
    • Jaroslav Pinkas: Proměny československé ekonomiky ve 2. polovině 20. st.
    • Vojtěch Ripka: Statistická data a jejich dezinterpretace
    • Lukáš Lebduška: Dějepis a sociologie: možnosti průniku
  • 14.30 – 16.00: Blok 5: Hodnotová výchova
    • Jaroslav Pinkas: Multikulturní výchova a problém hodnot
    • Kamil Činátl: Proměny hodnot v normalizaci
    • Ivana Havlínová: Kontroverze ve výuce: demokratická diskuse a hodnotová výchova
  • 16.10 – 16.30: Blok 6: Představení webu „1989 - cesta k listopadu“
    • Představení metodického portálu pro učitele - Rok 1989 ve školním dějepisu

Moderuje: Václav Ruml

Kontaktní osoba:
Mgr. Václav Ruml
Telefon: +420 221 008 290
GSM. +420 607 743 211
Email: vaclav.ruml@ustrcr.cz

Seminář je zdarma. Kapacita přednáškového sálu je 45 osob. Občerstvení zajištěno, oběd na vlastní náklady v okolních restauracích.


Kolektivizace

  • Termín: 11. 12. 2009, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář se zaměří na problematiku kolektivizace českého venkova. Nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak toto téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou a dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Základní faktografie a vymezení tématu. Přehled odborné literatury, dostupných dokumentárních filmů
  2. Obrazy kolektivizace ve filmu. Jakým způsobem komunistická ideologie prezentovala český venkov? Analýza ideologického jazyka kolektivizace a konkrétního audiovizuálního materiálu. Proměny obrazů venkova v budovatelských padesátých letech a v normalizaci.
  3. Filmy s tematikou kolektivizace
  4. Dokumenty on-line
  5. Kauza Babice. Politické procesy jako represivní nástroj kolektivizace českého venkova. Analýza ideologického jazyka a interpretace obrazu kulaka a katolické církve. Obraz babického případu v seriálu Třicet případů majora Zemana.
  6. Akce K („kulaci“) aneb organizované vysidlování rodinných příslušníků odsouzených „vesnických boháčů“. Likvidace tradičních „širších rodin“ na venkově. Život vystěhovaných selských rodin v nevyhovujících podmínkách (odlehlé a opuštěné kraje, sociální a finanční nouze postižených atd.). Politicky motivované vylučování dětí „vesnických boháčů“ ze středních a vysokých škol jako doprovodný jev celé akce K.
  7. Krajina jako médium historické paměti. Jak se kolektivizace a socialistické zemědělství otisklo v charakteru české krajiny? Rozorávání mezí, meliorace, nadužívání zemědělské chemie, inženýrská mentalita, průmyslové velkochovy zvířat atd.
  8. Výkonnost československého zemědělství 50. let v mezinárodním srovnání. Komparace strukturálních proměn venkova a procesu urbanizace v západní a východní Evropě. Vliv kolektivizace na ekonomickou výkonnost zemědělství v jednotlivých zemí Evropy.
  9. Kolektivizace v zrcadle „malé“ historie. Vzpomínky konkrétních aktérů kolektivizace. Orální historie jako jeden z možných přístupů k problematice kolektivizace. Každodennost soukromých zemědělců v konfrontaci se světem družstevníků.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

1968 a počátky normalizace

  • Termín: 15. 1. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Rok 1968 je mnohdy redukován pouze na heroický odpor veřejnosti proti okupaci. Náš seminář nabídne zasazení reformní politiky do širších souvislostí jejích kořenů a také konců v nastupující normalizaci. Zdůrazní genetickou souvislost pražského jara s pražským podzimem. Nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak toto téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou a dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Jak učit o roce 1968? Přehled možných výkladových koncepcí ve vzájemné interakci. Vymezení jednotlivých perspektiv a interpretací. Příklady tematizace výkladových modelů pražského jara
  2. Tváře roku 1968. Příběhy konkrétních aktérů demokratizačního procesu jako didaktická metoda. Jak vyprávět příběh Alexandra Dubčeka, Gustáva Husáka, Oldřicha Černíka, Josefa Smrkovského, Františka Kriegla, Marty Kubišové, Vasila Biľaka a dalších? Komedie, tragédie, romance satira či ironie? Způsoby vyprávění jako nástroje interpretace moderních dějin.
  3. Obrazy roku 1968 ve filmu. Dobové dokumenty v konfrontaci s normalizační kinematografií a televizní tvorbou (J. Sequens, K. Steklý, V. Trapl).
  4. Poučení z krizového vývoje jako konstitutivní dokument normalizace. Kritická analýza a interpretace ideologického jazyka. Možnosti využití tohoto textu při výuce dějepisu.
  5. Stranické čistky v roce 1970. Mechanismus prověrkových komisí jako konstitutivní „jazyková hra“ normalizace. Možnosti využití v rámci tzv. zážitkové pedagogiky – hra na normalizaci.
  6. Malé a velké dějiny. Obrazy roku 1968 a normalizace v paměti rodiny. Využití osobních vzpomínek rodičů či prarodičů ve výuce dějepisu. Konfrontace fragmentární malé paměti s příběhy velké historie.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Jak učit o komunismu?

  • Termín: 5. 2. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář se zaměří na rozbor specifických problémů, spojených s výukou moderních dějin, z těchto analýz se následně pokusí vymezit možné metodické postupy. V pluralitě jednotlivých metod výuky se zaměří především na ty, které dokážou historickou látku vhodně otevřít a vyvolat u studentů zájem. Seminář nabídne též řadu dílčích metodických inspirací, jež mohou oživit klasickou výuku dějepisu, navíc poskytne kompletní modely volitelných historických seminářů k výuce moderních dějin. Metodika bude aplikována na zcela konkrétní témata, seminář nabídne řadu praktických a snadno použitelných inspirací, seznámí učitele s materiály (nejen Ústavu pro studium totalitních režimů), které lze při výuce využít. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem.

Kromě pracovníků skupiny vzdělání ÚSTRu na semináři vystoupí jako host americký historik Benjamin Frommer. Je vedoucím oddělení dějin východní a střední Evropy na univerzitě Northwestern v Illinois, v současné době působí jako stipendista Fulbrightova programu na Ústavu pro soudobé dějiny v Praze. Učitelům zprostředkuje americký pohled na české soudobé dějiny a zároveň je seznámí s praxí výuky na amerických středních školách.

Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků:

  1. Jak u studentů vyvolat zájem o výuku nejnovějších dějin?
  2. Srovnání středoevropských lidových demokracií: nástup komunistů k moci, vztah k SSSR, kulturní politika, podoby represe, konfrontace s režimem, opozice, rozpad východního bloku.
  3. Tvářnost komunistické ideologie zajímavě odhalují ideologické texty, jež režim ve velké míře produkoval. Seminář představí několik modelových příkladů, jak s takovým textem pracovat, jak jeho analýzu efektně zapojit do výuky.
  4. Užití audiovizuálních materiálů ve výuce moderních dějin.
  5. Seminář seznámí učitele s výběrem odborné literatury a pramenů, které lze při výuce i přípravě na ni využít.
  6. Seminář se bude zabývat jak standardní výukou v rámci dějepisu, tak doplňkovou výukou seminární. Nabídne k převzetí model semináře k moderním českým dějinám, zaměřený na problematiku historické paměti a jejích proměn.
  7. Mezipředmětové vztahy a problematika kurikulární reformy.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Migrace a emigrace

  • Termín: 26. 2. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář nabídne pohled na středoevropské migrace moderních českých a středoevropských dějinách. Zaměří se nejen na popis událostí a motivací, ale také na jejich srovnání a především soudobou reflexi. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Sudety 1938 a 1945. Německé vyhnání Čechů a české vyhnání Němců.
  2. Německé menšiny ve Střední Evropě a jejich konec v roce 1945. Polsko, Pobaltí, Balkán, české země a Slovensko ve vzájemné komparaci. Německý revanšismus jako legitimizující prvek komunismu.
  3. Obrazy odsunů v českém a německém publicistickém diskursu.
  4. Uprchlíci před komunismem a nacismem v meziválečném Československu. Srovnání ukrajinské, ruské a německé emigrace. Mýtus demokratického útočiště a realita
  5. Volyňští Češi. Zkušenost s totalitarismem a její reflexe ze strany české veřejnosti.
  6. Osudy Romů po druhé světové válce. Jak tematizovat romské dějiny (souvislost s „českými“ dějinami). Poválečné migrace, zákazy kočování, represivní politika komunistického režimu a její dopady.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Nacismus a komunismus: teorie a praxe totalitních režimů

  • Termín: 19. 3. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář se zaměří na komparaci totalitních ideologií. Vedle teoretické reflexe politologické a historické nabídne také možnosti praktického uchopení tématu v hodinách dějepisu, občanské výchovy a základů společenských věd. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Totalitarismus teoreticky. Politologické koncepce vymezení totalitarismu.
  2. Represivní taktiky totalitarismu. Poměry v nacistických a komunistických věznicích.
  3. Pop-historická komparace a možnosti jejich didaktického využití. Filmové obrazy nacismu a komunismu, jejich analýza a konfrontace.
  4. Strategie přežití v české historické tradici: přísaha Říši 1942, Anticharta 1977, „převlékání kabátů“ v roce 1945, 1948, 1968, 1969, 1989.
  5. Falzifikace minulosti. Motivace k přepisování minulosti. „centra paměti“ a jejich modifikace, vymezení vůči starším konceptům., životnost propagandistických figur dnes, návrhy na jejich neutralizaci.
  6. Propaganda a její účinnost. Marketingové strategie, mechanismy a formy. Dopady propagandy na příkladě memoárové literatury.
  7. Bezpečnostní sbory a jejich proměny. Bezpečnost a vládnoucí moc, vnitřní mechanismy fungování bezpečnosti, obrazy Bezpečnosti ve filmu a v literatuře.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Mýty moderních dějin

  • Termín: 9. 4. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Školní dějepis se vedle historiografických zdrojů střetává též s publicistickými, literárními a filmovými obrazy dějin. Obecné povědomí o moderních dějinách často konstituují spíše tyto mediální zkratky než vědecká historiografie. Seminář nabídne možnosti, jak s těmito často mytologizujícími obrazy dějin pracovat. Z kritické analýzy těchto příběhů lze vytěžit řadu postřehů, které osvětlí proces konstituování historického vědomí. Seminář se zaměří též na vzájemnou konfrontaci „národních mýtů“ v středoevropské perspektivě. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Metahistorické příběhy a jejich podíl na konstituování historické paměti středoevropských národů ve vzájemné konfrontaci.
  2. Dějiny a totalitní ideologie: komunistické a nacistické obrazy historie ve vzájemné komparaci. Mytizace dějin jako nástroj ideologické manipulace.
  3. Moderní historická paměť středoevropských národů a její konstitutivní mýty v komparativní perspektivě: Mnichov 1938, Katyň 1940, Budapešť 1956, Slovensko 1944 aj.
  4. K čemu může sloužit historické vědění? Zdeněk Nejedlý a komunistický výklad českých dějin. Dějiny jako zdroj společenské legitimity.
  5. Obraz nepřítele v národní a ideologicky motivované historiografii. Komparace jednotlivých typů (Čech/Němec, vykořisťovat/vykořisťovaný, Polák/Rus aj.).
  6. Filmové obrazy dějiny a jejich (de)konstrukce.
  7. Kontrafaktuály a jejich didaktické využití (Mnichov 1938).
  8. Ikony a emblémy moderních dějin. Analýza významných obrazů, které v mediálním kontextu v redukované verzi prezentují peripetie moderních dějin (Michail Gorbačov, berlínská zeď, Jan Pavel II., 11. září 2001 aj.).

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Kolektivizace

  • Termín: 30. 4. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář se zaměří na problematiku kolektivizace českého venkova. Nabídne řadu metodických inspirací a konkrétních postupů, jak toto téma zakomponovat do výuky moderních dějin. Seznámí učitele s odbornou literaturou a dalšími didaktickými materiály, které lze v rámci výuky dějepisu využít. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Základní faktografie a vymezení tématu. Přehled odborné literatury, dostupných dokumentárních filmů,
  2. Obrazy kolektivizace ve filmu. Jakým způsobem komunistická ideologie prezentovala český venkov? Analýza ideologického jazyka kolektivizace a konkrétního audiovizuálního materiálu. Proměny obrazů venkova v budovatelských padesátých letech a v normalizaci.
  3. Kauza Babice. Politické procesy jako represivní nástroj kolektivizace českého venkova. Analýza ideologického jazyka a interpretace obrazu kulaka a katolické církve. Obraz babického případu v seriálu Třicet případů majora Zemana.
  4. Akce K („kulaci“) aneb organizované vysidlování rodinných příslušníků odsouzených „vesnických boháčů“. Likvidace tradičních „širších rodin“ na venkově. Život vystěhovaných selských rodin v nevyhovujících podmínkách (odlehlé a opuštěné kraje, sociální a finanční nouze postižených atd.). Politicky motivované vylučování dětí „vesnických boháčů“ ze středních a vysokých škol jako doprovodný jev celé akce K.
  5. Krajina jako médium historické paměti. Jak se kolektivizace a socialistické zemědělství otisklo v charakteru české krajiny? Rozorávání mezí, meliorace, nadužívání zemědělské chemie, inženýrská mentalita, průmyslové velkochovy zvířat atd.
  6. Výkonnost československého zemědělství 50. let v mezinárodním srovnání. Komparace strukturálních proměn venkova a procesu urbanizace v západní a východní Evropě. Vliv kolektivizace na ekonomickou výkonnost zemědělství v jednotlivých zemí Evropy.
  7. Kolektivizace v zrcadle „malé“ historie. Vzpomínky konkrétních aktérů kolektivizace. Orální historie jako jeden z možných přístupů k problematice kolektivizace. Každodennost soukromých zemědělců v konfrontaci se světem družstevníků.

Seminář byl akreditován MŠMT více na http://dvpp.msmt.cz/advpp/vybdvpp.asp.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Nástup komunismu ve středoevropské perspektivě

  • Termín: 21. 5. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Chce-li školní dějepis blíže objasnit okolnosti nástupu KSČ k moci v poválečném Československu, musí zohlednit obdobné procesy, k nimž docházelo v ostatních zemích rodícího se východního bloku. Komparace těchto převzetí moci může vyjasnit, nakolik byla československá cesta specifická, a může nabídnout srovnání kupříkladu pro volební úspěch českých komunistů v roce 1946. Obdobné komparace zároveň utváří hlubší povědomí o historických specifikách středoevropského prostoru. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Válka a její důsledky pro země střední Evropy: dobytí či osvobození? Publicistický obraz Rusa v středoevropské komparaci.
  2. Komunistické elity a jejich pozice v poválečných společnostech střední Evropy: vzájemná konfrontace.
  3. Opoziční elity a jejich pozice v poválečných společnostech střední Evropy: vzájemná konfrontace.
  4. Nástup k moci: reflexe jednotlivých případů uchopení moci a jejich vzájemná komparace.
  5. Nástroje moci: analýza strategií převzetí moci, jejich srovnání a interpretace.
  6. Meze legitimity: středoevropští komunisté byli různě úspěšní v tom, nakolik se jim podařilo získat legitimitu, používali též odlišné nástroje: pokus o komparaci.
  7. Obraz poválečného období v soudobé středoevropské historiografii, filmu a literatuře.

Seminář byl akreditován MŠMT více na http://dvpp.msmt.cz/advpp/vybdvpp.asp.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Sociální inovace za časů komunismu

  • Termín: 11. 6. 2010, 9.00-12.00, 13.30-16.00

Metodický seminář k výuce moderních dějin.

Seminář se zaměří na sociální dějiny české společnosti v letech 1945 – 1989. Naznačí hlavní trendy vývoje, proměny společnosti a přežívání stereotypů, které se formovaly v období komunismu. Na konkrétních případech poukáže na dichotomii reflexe dějin založené na optice politických dějin a dějin sociálních. Dopolední blok bude zaměřen spíše teoreticky, odpolední spíše prakticky, jeho součástí budou projekce dobových snímků a ukázky práce s textem. Seminář bude rozdělen do následujících tematických celků.

  1. Proměny hierarchií ve 40. a 50. letech. Protektorát a „třetí“ republika jako počátek strukturálních změn komunismu. Útok na vlastnická práva a sociální souvislosti.
  2. Sociální politika jako zdroj legitimity. Ideologické představy a realita. Typologie sociální politiky za komunismu a její vymezení (50., 60.. a 70. léta v konfrontaci s první republikou a Západní Evropou)
  3. Proměny sociální stratifikace za socialismu (likvidace podnikatelů a sedláků), fenomén zaměstnanecké mentality a jeho dopady, kategorie socialistické byrokracie (stranická, státní, technokraté). Otázka výkonu jako otázka sociální.
  4. Hierarchie normalizace a její proměny. Reálná mocenská centra a centra formální. Rekonstrukce mocenských hierarchií v regionech a na periferiích. Tematizace těchto fenoménů ve výuce.
  5. Proměny kulturních vzorců. Budovatel a socialistický konzument. Konstruování ideálních a normativních vzorů chování. Proměny akcentů a významů.
  6. Proměny rodiny za socialismu. Civilizační změna a (nebo) ideologický nátlak. Pokus o klasifikaci změn v rodině v souvislostech modernizačních a ideologických a didaktické strategie pro jejich tematizace ve vyučování.
  7. Disent jako alternativní elity. Vztah šedé zóny a disentu.

V rámci semináře je možné absolvovat prohlídku (pouze v případě předem ohlášeného zájmu). Začátek v 13.30 v prostorách ABS.

Prameny k moderním dějinám v Archivu bezpečnostních složek (Mgr. Anna Pavlíková)

  • seznámení s charakterem pramenů v ABS i jiných archivních fondech
  • komentované ukázky jednotlivých typů archivních materiálů (spisový materiál, filmy, fotografie aj.), didaktické možnosti využití archivního materiálu
  • prohlídka badatelny ABS v prostorách Ústavu

Přednášející lektoři:

Hlavní garant: Mgr. Jaroslav Pinkas (1975)

V letech 2002 - 2007 se podílel na realizaci projektu Film a dějiny. Tento projekt spočíval v pořádání filmových festivalů, odborných seminářů, přednášek pro veřejnost a vydávání sborníků. V této funkci zajišťoval organizačně festival (zajištění filmů, autorských práv, potřebné techniky) a jeho propagaci. Po tuto dobu vedl realizační tým, ve kterém pracovalo cca 10 dobrovolníků. (www.filmadejiny.cz) Od roku 2001 pracuje jako učitel na střední škole. V rámci této práce vyvinul novou metodiku použití krátkých klipů pro výuku dějepisu. Každoročně organizuje celoškolní projekty s dějepisnou tematikou, v rámci kterých koordinuje činnost studentů i učitelů (www.kgm.cz). Publikuje v odborném tisku, účastní se odborných konferencí i veřejných debat s pedagogickými tématy.
Od roku 2008 v rámci své práce v ÚSTRu spolupořádá vzdělávací semináře pro učitele věnované problematice moderních dějin. Dosud bylo proškoleno více než 150 učitelů ze základních a středních škol. (old.ustrcr.cz).

Mgr. Kamil Činátl Ph.D. (1975)

Od roku 1999 pracuje jako učitel na gymnáziu Jana Keplera v Praze. Za tuto dobu realizoval množství vzdělávacích projektů pro studenty i učitele. Publikuje v odborném tisku na odborná i pedagogická témata. Kromě svého působení na Ústavu pro studium totalitních režimů přednáší externě na FF UK.

Mgr. Lukáš Lebduška (1980)

Působí jako učitel na střední škole a externě spolupracuje s Ústavem pro studium totalitních režimů. Spolupracoval na seminářích s tématy pozdní normalizace a rok 1989. Věnuje se mezipředmětovým vztahům mezi Dějepisem a ZSV.

Mgr. Václav Ruml (1980)

Působí na Ústavu pro studium totalitních režimů. Věnuje se problematice kolektivizace venkova a dokumentace zločinů komunismu. Má i pedagogické zkušenosti, působil jako učitel dějepisu na střední škole.

Mgr. Vojtěch Ripka (1979)

V neziskovém sektoru se věnoval především práci s mládeží, organizoval veřejné debaty a věnoval se vzdělávací politice na vysokých a středních školách. V Ústavu pro studium totalitních režimů vede oddělení dokumentace a vzdělávání. Má i pedagogické zkušenosti, spolupracuje s různými typy vysokých škol, včetně cizojazyčných.

Všechny semináře jsou zdarma.