Chronologie

Ústav pro studium totalitních režimů » Projekty » Stránky věnované událostem roku 1989 » Chronologie

1989: represivní zásahy státní moci

9. leden 1989

Obvodním soudem pro Prahu 1 byl za účast na demonstraci 28. října 1988 odsouzen Jan Křivan, elektromontér a signatář Charty 77 z Roudnice nad Labem.

13. leden 1989

Genpor. František Kincl vyhlásil svým rozkazem ministra vnitra ČSSR č. 2/1989 historicky nejvyšší 4. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření k zajištění klidu a pořádku na území hlavního města Prahy a Středočeského kraje v době od 6. hodin dne 13. ledna do půlnoci 25. ledna 1989 při příležitosti 20. výročí úmrtí Jana Palacha. Pro toto období ministr nařídil zřídit operační štáby koordinující bezpečnostní opatření, aktivizovat „agenturně operativní prostředky“, vykonávat důsledný dohled nad vytipovanými občany a organizovat preventivní opatření vůči skupinám „závadové mládeže“. Pořádková služba byla od 14. do 15. a od 21. do 22. ledna posílena o 1300 příslušníků Lidových milicí, pro akci bylo vyčleněno 200 studujících příslušníků SNB, zároveň měla být v závislosti na vývoji bezpečnostní situace vyhlášena služební dosažitelnost či pohotovost příslušníků SNB.

15. ledna 1989

Na 3500 příslušníků SNB a Lidových milicí v odpoledních hodinách uzavřelo Václavské náměstí, aby zabránili pietnímu shromáždění k 20. výročí sebeupálení Jana Palacha. Živelná protirežimní demonstrace v okolních ulicích byla brutálně potlačena, 117 občanů bylo zatčeno, oficiální sdělovací prostředky zahájily soustavnou dezinformační kampaň.

16. ledna 1989

Za přítomnosti několika desítek osob se několik zástupců nezávislých iniciativ snažilo položit květiny k pomníku sv. Václava na Václavském náměstí. Na základě této „záminky“ zasáhly pohotovostní jednotky Veřejné bezpečnosti doprovázené obrněnými transportéry a vodními děly proti demonstrujícím. Příslušníci SNB zatkli Jiřího Fialu, Václava Havla, Bořislava Holečka, Lubomíra Jaroše, Danu Němcovou, Davida Němce, Stanislava Pence, Janu Petrovou, Petra Placáka, Marka Ptáčka, Janu Šternovou, Jiřího Svobodu, Jitku Vavříkovou, Otu Veverku, Alexandra Vondru a Josefa Žáčka.

17. ledna 1989

Pokojná demonstrace na Václavském náměstí vedla opět k zásahu bezpečnostních složek. Při následném výslechu v Bartolomějské ulici byl surově zbit David Kabzan, pracovník Národní galerie.

17. ledna 1989

Krajským soudem v Brně bylo pro rozšiřování letáků vyzývajících k pouličním demonstracím v Praze a Brně Brně pravomocně odsouzen Slávek Popelka.

18. ledna 1989

Spontánní demonstrace v centru Prahy se překvapivě obešla bez konfliktu s příslušníky SNB.

19. ledna 1989

Pořádkové jednotky na Václavském náměstí zasáhly proti demonstrantům obzvláště brutálně. Ve snaze zastrašit všechny nezávislé projevy zasahovaly příslušníci Veřejné bezpečnosti i proti náhodně procházejícím osobám. Mnoho osob bylo zraněno (14 z nich vyhledalo oficiální lékařské ošetření), 280 účastníků bylo předvedeno k výslechu. (23 z nich bylo obviněno pro trestné činy, 80 stíháno pro přečin.)
Na jednání štábu I. náměstka ministra vnitra gen. A. Lorence byl mj. zdůrazněn úkol pátrat po technickém vybavení umožňujícím rozmnožování výzev, letáků a samizdatů. Téhož dne Státní bezpečnost provedla domovní prohlídky u Jána Čarnogurského, Miroslava Kusého, Martina a Milana Šimečky, při kterých zabavila značné množství písemností a publikací.

20. ledna 1989

Po výzvách k rozchodu byl několikasethlavý demonstrující dav vytlačen z Václavského náměstí a rozptýlen.

21. ledna 1989

Události vyvrcholily poutí k hrobu Jana Palacha ve Všetatech, kde pietnímu aktu zabránily jednotky SNB, které blokovaly všechny přístupové cesty. Na pěti „filtračních bodech“ bylo perlustrováno 449 osob, z nichž 227 bylo vráceno zpět. Dalších 222 občanů, kteří byli rozhodnuti pokračovat do Všetat, bylo předvedeno. Výslechu bylo podrobeno 34 osob.
Celkem bylo ve dnech 15. - 21. ledna perlustrováno 2021 osob, počet zadržených a předvedených dosáhl počtu 851.

21. ledna 1989

Příslušníci SNB zatkli člena Nezávislého mírového sdružení Stanislava Rittera, který se na cestu z Českých Budějovic do Prahy vydal v oděvu s nápisy „Patřím k nim a nejsem nepřítel“, „Svobodu shromažďování“, „Zákony platí na všechny“, „Vězení není řešení“ a „Zveřejněte názory a cíle nezávislých skupin a Charty 77“. (Po 48 hodinách v cele předběžného zadržení byl propuštěn.)

Celkem bylo v průběhu tzv. Palachova týdne v centru Prahy perlustrováno 2021 osob, počet zadržených a předvedených dosáhl počtu 851.

22. ledna 1989

Po odmítnutí svědecké výpovědi v trestní věci Václava Havla a Dany Němcové byl katolický kněz Václav Malý na 48 hodin bezdůvodně uvržen do cely předběžného zadržení.

27. ledna 1989

Obvodním soudem pro Bratislavu 1 byl za účast na bratislavské manifestaci za náboženská a lidská práva odsouzen Jiří Fajmon.

28. ledna 1989

Bezpečnostní složky provedly rozsáhlá preventivní opatření na náměstí Míru proti plánovanému diskusnímu setkání iniciativ Nezávislé mírové sdružení a České děti.

1. února 1989

Obvodním soudem pro Prahu 1 byl za účast na demonstraci na Václavském náměstí dne 28. října 1988 odsouzen Luboš Rychvaldský.

2. února 1989

Městským soudem v Praze byl za účast na demonstraci 28. října 1988 pravomocně odsouzen Richard Štencl.

7. února 1989

Kvůli distribuci letáků, požadujících propuštění Petra Cibulky, Evy Vidlařové a vězněných aktivistů Nezávislého mírového sdružení, byli příslušníky SNB zatčeni tři britští občané – David Barnsdal, Joe Harris a Pamela Banks; následující den jim byl úředně ukončen pobyt v ČSSR.

8. února 1989

U příležitosti příprav a průběhu oslav 41. výročí únorového „vítězství pracujícího lidu“ byl tajným rozkazem ministra vnitra ČSSR č. 3/1989 vyhlášen 1. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření počínaje 16. hodinou dne 22. února a konče 8. hodinou 27. února 1989. V jeho rámci ministr nařídil zřídit operační štáby koordinující bezpečnostní opatření, aktivizovat „agenturně operativní prostředky“, vzít pod dohled „pravicové exponenty a další nepřátelské osoby“, organizovat individuální preventivní opatření proti vybraným osobám. V této době byl posílen výkon hlídkové a obchůzkové služby, k výkonu služby byli aktivizováni i příslušníci Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.

9. února 1989

Obvodním soudem pro Prahu 1 byl za účast na demonstraci 28. října 1988 odsouzen Miroslav Kvašňák.

10. února 1989

Obvodním soudem pro Prahu 1 byl za účast na demonstraci na Václavském náměstí 28. října 1988 odsouzen nevidomý Tomáš Majer.

14. února 1989

Obvodním soudem pro Prahu 5 byl za účast na demonstraci 19. ledna 1989 odsouzen Jiří Slivec.

17. února 1989

Obvodním soudem pro Prahu 8 byl za účast na demonstraci 19. ledna 1989 odsouzen Miroslav Šrámek.

21. února 1989

Obvodní soud pro Prahu 3 bylo pro podněcování a ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele odsouzen Václav Havel.

22. února 1989

Obvodním soudem pro Prahu 2 byli pro výtržnictví odsouzeni Jana Petrová, Ota Veverka, David Němec, Jana Sternová, Stanislav Penc, Petr Placák a Alexandr Vondra.

23. února 1989

Příslušníky SNB byl v České Třebové zatčen vydavatel samizdatového časopisu „Vokna“ František Stárek, při domovní prohlídce bylo zabaveno velké množství věcí.

26. února 1989

Za sběr podpisů pod petici proti odsouzení Václava Havla, Jany Petrové a spol. byl zatčen číšník Vladimír Veselský.

9. březen 1989

Okresním soudem v Jihlavě byli odsouzeni Ivan Jirous a Jiří Tichý za petici, v níž činili státní orgány odpovědnými za smrt Pavla Wonky.

9. března 1989

Okresním soudem v Kroměříži byli za rozšiřování písemností nezávislých iniciativ odsouzeni Pavel Dundr a Jaromír Němec.

13. březen 1989

Byl zatčen dělník hostivařské továrny na obráběcí stroje, který v reakci na úřední výzvu, aby dělníci podepsali text odsuzující činnost nezávislých iniciativ, sepsal protestní petici proti policejnímu násilí.

16. března 1989

V souvislosti se zahájením trestního stíhání ve věci petice, požadující propuštění politických vězňů a demokratizaci společnosti, provedla Státní bezpečnost v Brně, Znojmě a Gottwaldově 11 domovních prohlídek u aktivistů Společenství přátel USA, při nichž byly zabaveny nezávislé publikace a materiál sloužící k rozmnožování. Zatčen byl Stanislav Devátý, který v reakci na to ihned zahájil protestní hladovku.

17. března 1989

Obvodním soudem pro Prahu 1 byli Tomáš Dvořák a Hana Marvanová odsouzeni za přípravu k pobuřování.

21. března 1989

Městským soudem v Praze byl v odvolacím řízení Václavu Havlovi zmírněn trest na 8 měsíců odnětí svobody nepodmíněně.

24. března 1989

Okresní soud ve Vyškově odsoudil Dušana Skálu za shromažďování materiálů k rozšiřování tiskoviny Informace o Chartě 77.

30. března 1989

Ministr vnitra ČSSR vyhlásil svým tajným rozkazem č. 5/1989 k příležitosti oslav Svátku práce a 44. výročí osvobození Československa 1. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření. Pro období od 28. dubna do 2. května, od 5. do 6. a od 9. do 10. května 1989 nařídil ministr zřídit operační štáby koordinující bezpečnostní opatření, aktivizovat agenturní a operativní činnost příslušníků SNB a zvýšit výkon hlídkové a obchůzkové služby.

4. dubna 1989

Městským soudem v Brně byl za rozšiřování letáků s výzvou k manifestacím pravomocně odsouzen Slávek Popelka.

5. dubna 1989

Okresním soudem v Přerově byl za pokus o pobuřování a poškozování zájmů republiky v cizině odsouzen mluvčí Charty 77 Tomáš Hradílek.

10. dubna 1989

Obvodní soud pro Prahu 2 odsoudil Vlastu Chramostovou a Libuši Šilhanovou za sepsání a odeslání dopisu podporující účastníky demonstrace konané 15. ledna 1989 na Václavském náměstí, v němž obvinily státní a stranické orgány ze zneužívání svěřených pravomocí a z porušování občanských práv a svobod.

11. dubna 1989

Představitelé Klubu právní podpory Martin Bláha, Jaroslav Kolafa, Jiří Pavlíček a Roman Rákosník, kteří adresovali prezidentu republiky a státním orgánům petici za okamžité propuštění Stanislava Devátého, byli zadrženi v centru Prahy a bez obvinění drženi do druhého dne v cele.

14. dubna 1989

Z vazby byl po třicetidenní hladovce propuštěn Stanislav Devátý.

29. dubna – 1. května 1989

Příslušníci SNB zajistili Jana Dobrovského, Bohumíra Janáta, Lubora Kohouta a Jiřího Pavlíčka v celách předběžného zadržení. Desítky dalších občanů obdrželo varování, aby se neúčastnili prvomájového průvodu anebo nejezdili do Prahy. Několik představitelů nezávislých iniciativ bylo pod pohrůžkou zajištění 1. května 1989 izolováno ve svých bytech.

1. května 1989

Příslušníci SNB zasáhli proti skupině, která v horní části Václavského náměstí rozvinula transparent s požadavkem na propuštění politických vězňů. Vytlačili ji z náměstí a autobusem vyvezli z centra Prahy. Obdobně bezpečnostní složky zasáhly proti skupině demonstrující uprostřed náměstí. Celkem bylo zadrženo bylo 113 lidí. S osmi z nich bylo zahájeno trestní řízení, mezi nimi se Stanislavem Devátým, Janem Maxou, Vladimírem Trlidou a Tomášem Tvarochem.

6. května 1989

Z rekreace na krkonošských Pomezních boudách byl Petr Uhl odvezen příslušníky Státní a Veřejné bezpečnosti k výslechu do Hradce Králové, poté do Prahy, kde byl následujících 48 hodin zadržován v cele předběžného zadržení.

17. květen 1989

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl o podmínečném propuštění Václava Havla z výkonu trestu.

18. května 1989

Okresním soudem v Náchodě byl pro údajné napadení příslušníka SNB při preventivním předvádění 27. října 1988 odsouzen Stanislav Pitaš.

19. května 1989

Prokurátor rozhodl o propuštění Stanislava Devátého z vazby.

27. května 1989

Proti shromáždění Společenství přátel USA u Litovle zasáhla asi 150 členná jednotka Veřejné bezpečnosti, ozbrojená štíty, obušky, střelnými zbraněmi i psy. Příslušníci SNB zadrželi na 50 účastníků, kteří byli podrobeni osobním prohlídkám a výslechům a poté propuštěni.

1. června 1989

V pražské restauraci Na Hadovce zasáhli příslušníci SNB proti aktivistům Hnutí za občanskou svobodu. Uniformované orgány Veřejné bezpečnosti i neuniformovaní příslušníci Státní bezpečnosti účastníky akce postupně předvedli na oddělení VB, kde je podrobili osobní prohlídce, výslechu a poté propustili.

10. června 1989

Příslušníci SNB znemožnili konání nezávislé tiskové konference na oficiálním hudebním festivalu Bratislavská lyra.

10. června 1989

Vybraným zájemcům o koncert Jaroslava Hutky a Jaroslava Neduhy v Budapešti pasové orgány SNB odebraly cestovní pas s předstihem anebo na hraničních přechodech. Navrátilci z koncertu pak byli podrobeni osobním prohlídkám zaměřeným na exilovou literaturu, několika z nich orgány oddělení pasové kontroly odebraly cestovní pasy.

15. června 1989

Aktivista Polsko - čs. solidarity Miroslaw Jasiňski byl v polském Medzilesie československou Státní bezpečností při cestě z Prahy do Wroclawy podroben osobní prohlídce, poté vysazen z vlaku a převezen přes polské území do Hradce Králové, kde byl držen do druhého dne.

19. června 1989

Okresní soud v Chomutově rozhodl o podmínečném propuštění Jany Petrové z výkonu trestu.

21. června 1989

Zákrokem SNB skončila ekologická manifestace proti výstavbě silnice v Královské oboře v Praze 6. Petr Placák, jeden z organizátorů shromáždění, byl násilím odvlečen do civilního vozu, odvezen za Beroun do křivoklátských lesů a surově zbit. Fyzické napadání a výhružky se opakovaly i následující den v budově Státní bezpečnosti v Bartolomějské ulici, kam se Petr Placák musel dostavit pro zabavený občanský průkaz.

24. června 1989

Příslušníci Státní bezpečnosti po několik hodin zadrželi a vyslýchali šestnáct účastníků schůzky kolektivu mluvčích Charty 77 ohledně petice Několik vět. Stanislav Devátý a Petr Uhl byli převezeni do cel předběžného zadržení, kde byli drženi do následujícího odpoledne.

26. června 1989

Okresním soudem v Ústí nad Orlicí byli za pobuřování, respektive napomáhání k trestnému činu pobuřování, odsouzeni František Stárek s Ivou Vojtkovou.

10. července 1989

V Chomutově provedla Státní bezpečnost zátah na signatáře Charty 77, které vyslýchala v souvislosti s vydáváním samizdatového měsíčníku Nezávislá občanská skupina a s činností nezávislých iniciativ.

23. července 1989

Okresním soudem v Litoměřicích byl za rozšiřování letáku s výzvou za propuštění Františka Stárka odsouzen Aleš Středa.

27. července 1989

V souvislosti s vyšetřováním petice Několik vět provedla Státní bezpečnost v Praze, Liberci, Prostějově, Gottwaldově, a Třebechovicích pod Orebem sérii domovních prohlídek. Kromě písemností byly vybraným představitelům opozice odnímány knihy, magnetofonové pásky a psací stroje.

31. července 1989

Ministr vnitra genpor. František Kincl svým tajným rozkazem č. 9/1989 na dobu od 15. do 23. srpna 1989 vyhlásil 3. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření, který mj. upravil nasazení pořádkových jednotek proti demonstrantům.

1. srpna 1989

Během první schůzky obnoveného centra Českého Pen klubu zadrželi příslušníci Státní bezpečnosti Václava Havla, Milana Jungmanna, Evu Kantůrkovou, Milana Šimečku a Jana Trefulku.

2. srpna 1989

V souvislosti s organizováním petice Několik vět Státní bezpečnost zadržela a vyslýchala Václava Havla, aby zabránila jeho schůzce s velvyslancem Spolkové republiky Německo v ČSSR Hermannem Huberem.

11. srpna 1989

Na žádost náčelníků správy SNB Prahy a Středočeského kraje plk. JUDr. Antonína Chmelíčka a správy SNB Bratislavy a Západoslovenského kraje pplk. JUDr. Štefana Mikuly vyčlenil ministr další vybrané jednotky SNB pro mimořádná bezpečnostní opatření.

17. srpna 1989

Zahájeno trestní stíhání proti představitelům opozice na Slovensku Jánu Čarnogurskému, Miroslavu Kusému, Vladimíru Maňákovi, Haně Ponické a Antonovi Seleckému (tzv. bratislavská pětka) za pobuřování, jehož se měli dopustit výzvou k účasti na pokojné manifestaci k výročí srpnové okupace Československa. J. Čarnogurský a M. Kusý byli vzati do vazby.

18. srpna 1989

Okresním soudem v Českých Budějovicích byli za vylepování plakátů vyzývajících k účasti na manifestaci, která měla být protestem proti vojenské okupaci Československa v srpnu 1968, odsouzeni aktivisté Demokratické iniciativy Renata Pánová a Josef Rais.

21. 8. 1989

Vyčleněné bezpečnostní jednotky zasáhly v Praze na Václavském náměstí a rozehnali několikatisícovou demonstraci k připomenutí vojenské intervence v srpnu 1968. Příslušníci SNB perlustrovali 990 občanů, 161 zadrželi. (Ještě před konáním demonstrace Státní bezpečnost „preventivně“ zadržela 81 osob, 166 osob bylo povoláno na vojenské cvičení, 487 osob z Polska, Maďarska a Itálie bylo zadrženo na státních hranicích.)

21. 8. 1989

Během demonstrace na náměstí Svobody v Brně bylo zadrženo asi 100 osob. Již s předstihem Státní bezpečnost některé občany pod pohrůžkou represí varovala, aby se vyhnuli účasti na akcích pořádaných k tomuto výročí nezávislými iniciativami.

21. srpen 1989

Demonstraci na náměstí Lidových milicí v Ostravě asistovalo velké množství uniformovaných i neuniformovaných příslušníků SNB, náměstí i přilehlé ulice byly důkladně střeženy, zadrženo bylo nejméně 150 osob.

Z rozhodnutí vedení federálního ministerstva vnitra byly v rámci mimořádného bezpečnostního opatření nasazeny jednotky:

15. - 23. 8.
- Pohotovostní pluk VB ČSR
- Pohotovostní pluk VB SSR
- 40 příslušníků z Důstojnické školy (DŠ) SNB Praha
15. - 21. 8.
- 150 a přímo 21.8. 250 příslušníků z Praporčické školy SNB Brno
- 550 příslušníků z 1. a 2. fakulty Vysoké školy (VŠ) SNB
- 250 příslušníků z 3. a 4. fakulty VŠ SNB
(všechny jednotky v pohotovosti jako záloha Společného operačního štábu ČSSR)

Rozhodnutím z 11. srpna 1989 vyčlenil ministr:

ve prospěch pražské správy SNB - jednotky rekrutující se ze studentů VŠ a DŠ SNB Praha, pracovníků kádrové správy FMV, republikového ministerstva vnitra a životního prostředí, federální správy VB, Pohotovostního pluku VB ČSR a správy vojsk MV:
- 15. - 17. 8.
  - 140 příslušníků jako posílení operativního průzkumu
  - 125 příslušníků jako posílení pořádkové služby
- 17. - 20. 8.
  - 140 příslušníků jako posílení operativního průzkumu
  - 130 příslušníků jako posílení pořádkové služby
- 17. - 23. 8.
  - 280 příslušníků jako záloha Operačního štábu Praha
- 20. - 23. 8.
  - 700 příslušníků do pořádkových jednotek VB
  - 2 zásahové skupiny z odboru zvláštního určení správy vojsk MV jako záloha pro řešení speciálních úkolů
  - 3 cisternové automobilové stříkačky s obsluhou
  - 20 vojáků základní služby ze správy vojsk MV k ochraně techniky
- 20.-22.8.
  - 10 autobusů s řidiči do zálohy operačního štábu Praha
ve prospěch bratislavské správy SNB - jednotky rekrutující se z fakulty vyšetřování VŠ SNB a Pohotovostního útvaru VB pro SSR:
- 19. - 21. 8.
  - 100 příslušníků k posílení operativní služby
- 18. - 23. 8.
  - 20 příslušníků k posílení bezpečnostních opatření u OS SNB Nitra
  - 70 příslušníků k posílení pořádkové služby u OS SNB Bratislava-venkov a OS SNB Trnava
- 19. - 21. 8.
  - 200 příslušníků do zálohy operačního štábu Bratislava jako pořádková jednotka VB
  - 3 vodní stříkače
  - 2 obrněné transportéry
  - 2 eskortní AVIE
- 20. - 21. 8.
  - 100 příslušníků k posílení pořádkové služby

Dalšími vyčleněnými jednotkami pro 21. srpen byly pohotovostní prapor Pohraniční stráže (PS) pro případný zásah v Praze (400 mužů), dvě pohotovostní roty PS pro Brno a Bratislavu (152 a 113 vojáků) a jedna rota v záloze (100 vojáků)

29. srpna 1989

Okresním soudem v Gottwaldově byl za pobuřování odsouzen Stanislav Devátý.

30. srpen 1989

Stanislav Penc, aktivista Mírového klubu Johna Lennona a moderátor veřejného diskusního fóra, které se konalo na Karlově mostě, byl zbit příslušníky Státní bezpečnosti. Následně mu bylo vyhrožováno trestním stíháním za napadení veřejného činitele.

8. září 1989

Pravidelně pořádaný běh třídou Politických vězňů, za propuštění politických vězňů, byl zásahem příslušníků SNB násilně znemožněn, několik účastníků bylo zbito při osobních prohlídkách a výsleších na oddělení VB.

9. září 1989

Zásahem bezpečnostních orgánů byl znemožněn Pochod Prahou za politické vězně, pořádaný Mírovým klubem Johna Lennona.

13. září 1989

Příslušníky SNB byla brutálně rozehnána demonstrace v Praze Na Můstku, na níž z podnětu Nezávislého mírového sdružení protestovalo asi 300 lidí proti výstavbě koksárny ve Stonavě.

14. září 1989

Renata Pánová, osmnáctiletá aktivistka Demokratické iniciativy byla okresním soudem v Táboře pravomocně odsouzena za prvomájový transparent, jímž se solidarizovala s politickými vězni, na 6 měsíců odnětí svobody nepodmíněně.

14. září 1989

Jednotky Veřejné bezpečnosti obklíčily Červený Kostelec, kde mělo proběhnout pietní vzpomínkové odpoledne k výročí úmrtí T. G. Masaryka. Příslušníci SNB kontrolovali všechny projíždějící vozy a vyslýchali řidiče, kam jedou a kdy se budou vracet.

20. září 1989

Orgány SNB krátkodobě zadržely pět účastníků tichého korza proti výstavbě silnice skrze pražskou Královskou oboru se uskutečnilo tiché korzo.

23. září 1989

Státní bezpečnost střežením vybraných bytů a krátkodobým zadržením Václava Havla zmařila konání schůzky kolektivu mluvčích Charty 77.

23. září 1989

Na čtyřicet uniformovaných příslušníků SNB vtrhlo na zahradu Zdeňka Oborného v Orlové, kde probíhala soukromá oslava s vystoupením několika domácích i polských hudebních skupin. Na 200 účastníků bylo legitimováno, mnozí byli biti a 25 lidí bylo dočasně zadrženo.

29. září 1989

Čtyři příslušníci Státní bezpečnosti přepadli a na polní cestu poblíž Horních Počernic odvezli devatenáctiletou aktivistku Janu Miklušákovou. Během incidentu jí vyhrožovali fyzickým násilím a podrobili ji nezákonné osobní prohlídce.

4. října 1989

Ministr vnitra vyhlásil svým tajným rozkazem č. 14/1989 3. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření na dobu od 25. do 30. října 1989, kterým mj. stanovil nasazení pořádkových jednotek.

5. října 1989

Na pražské třídě Politických vězňů byl surově zbit Václav Svoboda příslušníkem Státní bezpečnosti, který jej zatáhl do průjezdu blízkého domu, a vyhrožoval mu zabitím, uvidí-li ho ještě na nějaké akci nezávislých iniciativ.

5. října 1989

Na demonstraci proti výstavbě koksovny ve Stonavě konané v Praze Na Můstku zadrželi příslušníci SNB na několik hodin Lenku Marečkovou a Ivana Šreka, který byl protiprávně držen v cele předběžného zadržení až do 9. října 1989.

12. října 1989

Státní bezpečnost provedla domovní prohlídky v bytě šéfredaktora samizdatového měsíčníku Lidové noviny Jiřího Rumla a jeho zástupce Rudolfa Zemana. Oba byli následně vzati do vazby a obviněni z trestného činu pobuřování.

12. října 1989

Státní bezpečnost přerušila schůzku zástupců čtyř nezávislých iniciativ – Demokratické iniciativy, Hnutí za občanskou svobodu, Nezávislého mírového sdružení a Obrody – konající se v pražské restauraci Černý pivovar, účastníky zadržela a po několikahodinovém vyslýchání propustila.

19. října 1989

Státní bezpečnost znemožnila setkání aktivistů Československého helsinského výboru se zástupci Mezinárodní helsinské federace.

25. října 1989

Příslušníci SNB rozehnali na pěší zóně v Praze asi 200 občanů demonstrujících proti zavedení stokorunové bankovky s portrétem Klementa Gottwalda.

28. října 1989

Vybrané jednotky SNB násilně rozehnaly demonstraci svolanou nezávislými iniciativami na Václavské náměstí u příležitosti 71. výročí vzniku Československa. Příslušníci Veřejné bezpečnosti perlustrovali 1172 účastníků, 359 lidí zadrželi a 149 z nich ponechali v celách předběžného zadržení.

28. října 1989

V mimopražských regionech bylo podrobeno kontrole 958 osob, 253 osob bylo předvoláno nebo předvedeno k „preventivním“ pohovorům, 198 občanů bylo zadrženo.

Během říjnového mimořádného bezpečnostního opatření byly nasazeny jednotky SNB:

26. - 30. 10.
- 200 příslušníků z Praporčické školy SNB Brno
- 100 příslušníků z Důstojnické a praporčické školy SNB, PS a vojsk MV Holešov
- 40 příslušníků z Důstojnické školy SNB Pardubice
- jeden prapor s technikou Pohotovostního pluku VB
- dvě roty s technikou Pohotovostního útvaru VB pro SSR
- 350 příslušníků z 1. a 2. fakulty VŠ SNB
- 150 příslušníků z 3. a 4. fakulty VŠ SNB
- dvě zásahové skupiny odboru zvláštního určení správy vojsk MV
- (Všechny jednotky v pohotovosti jako záloha Společného operačního štábu ČSSR)

9. listopad 1989

Příslušníci SNB zasáhli proti demonstraci před budovou ministerstva vnitra a životního prostředí za propuštění Pavla Naumana a Ivana Maška (aktivisté Hnutí za občanskou svobodu) i Jiřího Rumla a Rudolfa Zemana (redaktoři Lidových novin), na několik hodin zadrželi 20 účastníků.

11. - 17. listopadu 1989

Jednotky SNB se snažily zasáhnout proti demonstracím za ochranu životního prostředí, které proběhly v Děčíně, Litvínově, Mostě a Teplicích. Místní straničtí funkcionáři se zavázali k zahájení otevřeného dialogu.

17. listopadu 1989

Ministr vnitra genpor. František Kincl vyhlásil svým tajným rozkazem č. 16/1989, upravujícím rovněž nasazení jednotek, mimořádnou bezpečnostní akci na dobu od 17. do 20. listopadu 1989.

17. listopadu 1989

Ve večerních hodinách v Praze na Národní třídě bezpečnost zasáhla proti nepovolené části studentské demonstrace při příležitosti 50. výročí smrti studenta Jana Opletala. Pohotovostní pluk VB ČSR a školní pohotovostní jednotka SNB za použití obrněných transportérů brutálně zmlátily a rozehnaly obklíčené demonstranty.

18. listopadu 1989

V průběhu dne se pohotovostní jednotky neúspěšně snažily zasáhnout v centru Prahy.

V listopadových dnech byly nasazeny jednotky:

od 20. 11.
- 300 příslušníků z Praporčické školy SNB Brno
- 100 příslušníků z Důstojnické a praporčické školy SNB, PS a vojsk MV Holešov
- 40 příslušníků z Důstojnické školy SNB Pardubice
- 20 příslušníků z Důstojnické školy SNB Praha
- 30 příslušníků z Jazykové školy Praha
- tři prapory s technikou Pohotovostního pluku VB ČSR
- tři roty s technikou Pohotovostního útvaru VB pro SSR
- 400 příslušníků z 1. a 2. fakulty VŠ SNB
- 200 příslušníků z 3. a 4. fakulty VŠ SNB
- dvě zásahové skupiny odboru zvláštního určení správy vojsk MV
- 3 vodní stříkače
- 6 obrněných transportérů
- (Všechny jednotky byly v pohotovosti jako záloha Společného operačního štábu ČSSR.)

19. listopadu 1989

Příslušníci Státní bezpečnost zasáhli proti návštěvníkům bytu Dr. Václava Bendy na Karlově náměstí. Václav Benda měl v té době domácí vězení. Marek Benda spolu s deseti až dvaceti studenty byl zadržen. Schůzky se zúčastnila i Anna Šabatová.

20. listopadu 1989

Ministr vnitra genpor. František Kincl svým tajným rozkazem č.17/1989 vyhlásil až do odvolání 3. stupeň MBO

22. listopadu 1989

Vedení Komunistické strany Československa odvolalo jednotky Lidových milicí, které se na příkaz generálního tajemníka dopravily z jednotlivých krajů do Prahy.

23. listopad 1989

Generální štáb Československé lidové armády dokončil přípravy k vojenskému zásahu (akce „Zásah“) proti centrům opozice a demonstrujícím občanům v Čechách i na Slovensku.

24. 1istopad 1989

Vedení Komunistické strany Československa se pod tlakem rozhodlo neřešit situaci mocenským zásahem, generální tajemník Miloš Jakeš s celým předsednictvem ústředního výboru KSČ odstoupil.

25. 1istopadu 1989

Prezident Gustáv Husák zastavil trestní stíhání Jána Čarnogurského, Miroslava Kusého, Jiřího Rumla, Petra Uhla a Rudolfa Zemana, Ivanu Jirousovi, Ivanu Polanskému a Františku Stárkovi prominul tresty odnětí svobody.

28. 1istopadu 1989

Tajným rozkazem ministra vnitra ČSSR č. 18/1989 byl snížen stupeň mimořádných bezpečnostních opatření na 1. stupeň.

Nasazené jednotky:

od 29.11.
- 100 příslušníků z Praporčické školy SNB Brno
- 50 příslušníků z Důstojnické a praporčické školy SNB, PS a vojsk MV Holešov
- jeden prapor s technikou Pohotovostního pluku VB ČSR
- jedna rota s technikou Pohotovostního útvaru VB pro SSR
- 200 příslušníků z 1. a 2. fakulty VŠ SNB
- 200 příslušníků z 3. a 4. fakulty VŠ SNB
- jedna zásahová skupina odboru zvláštního určení správy vojsk MV
- (Všechny jednotky byly v pohotovosti jako záloha Společného operačního štábu ČSSR.)

6. prosince 1989

Tajným rozkazem ministra vnitra ČSSR č. 21/1989 byl do odvolání stanoven 1. stupeň mimořádných bezpečnostních opatření.

Nasazené jednotky:

od 7.12.
- 100 příslušníků z Praporčické školy SNB Brno
- 50 příslušníků z Důstojnické a praporčické školy SNB, PS a vojsk MV Holešov
- jeden prapor s technikou Pohotovostního pluku VB ČSR
- jedna rota s technikou Pohotovostního útvaru VB pro SSR
- 100 příslušníků z 1. a 2. fakulty VŠ SNB
- 100 příslušníků z 3. a 4. fakulty VŠ SNB
- (Všechny jednotky byly v pohotovosti jako záloha Společného operačního štábu ČSSR.)

6. prosince 1989

Předsednictvo Slovenské národní rady zrušilo tzv. pendrekový zákon (zákonné opatření č. 99/1969 Sb.), který legalizoval zásahy ozbrojených složek proti demonstracím.

11. prosince 1989

Tajným rozkazem ministra vnitra ČSSR č. 22/1989 byla ukončena mimořádná bezpečnostní opatření.

Prameny a literatura:

BENDA, Patrik – ŽÁČEK, Pavel (eds.) Securitas Imperii 4. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Praha 1998. ISBN 80-85821-57-5.
Denní situační zprávy. [cit. 5/2009]
Informace o Chartě 77: kompletní elektronická verze samizdatového časopisu. [cit. 5/2009]
PREČAN, Vilém – VLADISLAV, Jan. Horký leden 1989 v Československu. Novinář, Praha 1990. ISBN 80-7077-396-0.
SUK, Jiří et al. Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985–1990. ÚSD AV ČR, Praha 1999. ISBN 80-85270-88-9.
TŮMA, Oldřich. Zítra zase tady!: protirežimní demonstrace v předlistopadové Praze jako politický a sociální fenomén. ÚSD AV ČR, Praha 1994. ISBN 80-85800-21-7.